pondělí 23. července 2018

Z deníčku dekadentní babičky ...

NA VELIKOSTI NEZÁLEŽÍ

Dostali jsme se Soptíčkem šanci se družit, ba dokonce jsme na tuto akci neměli vyměřené hodiny, ale řádově jsme se dostali i do dnů. Má nejmilejší vnučka se při každé příležitosti, kdy jsem se v rámci převlékaní, sprchování, odpočívání, obnažovala do roucha Evina, postavila s otevřenou pusinkou a pravila : " Babičko, ty máš velikáááá prsa " . Na velikost byl kladený důraz, při kterém se protočily panenky o 360 stupňů a mne dorazila i ta spisovnost, protože zrovna v tomto kontextu nebyla naprosto nutná. Velikost mého poprsí jsme probírali za den několikrát, Soptíček totiž očekával, že i jemu narostou stejně velká ňadra během odpoledne / chudák malý /.
No a když nenarostla, tak se alespoň podělíme o nové zjištění se všemi, sdílení je přeci IN. Soptíček se s mojí velikostí povadlého poprsí svěřil sousedovi Svitákovi, sousedovi Koutníkovi, dále se na mne potutelně usmíval při této hlášce naprosto cizí hodně ošuntělý muž v trolejbuse / ba si i chlípně pomlaskával /, Vietnamec ve večerce při kupování lístků na městskou hromadnou dopravu poprvé uměl zdatně česky a nemusel ani říkat : " Já vám nerozumělaaaa ". Při servírování oběda v italské restauraci se usmíval celý stůl včetně pubertálního oslavence.
Abych předešla dalšímu trapasu, při placení jsem naprosto mimoděk a úplně vyčerpaná na konsternovaného číšníka vyhrkla:
" To je dobrý, to nechte a mám velkááá prsa " . Muž vyděšeně sklopil zrak, tiše pronesl : " Já mám radši malá " a chvatně se odporoučel.
A pak, že na velikosti nezáleží, kulový .... a já budu muset hledat novou italskou restauraci.

ASI VRÁTÍM VYSVĚDČENÍ ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Slíbila jsem jízdu žlutou mašinkou po zoologické zahradě. V momentě, kdy jsem jí se Soptíčkem v náručí a vyplazeným jazykem doběhla, ano, v tomto blaženém okamžiku jsem uvelebila a těšila se na obrovský zážitek.
Co víc si může stará rocková babička přát. Svítí slunce, je horko jako prase, mám opocené půlky i aktuální prsní tunýlek, vnímám kolem sebe nádhernou krajinu, ale hlavně mám vedle sebe šťastnou a usměvavou vnučku ..... co je víc ?
V naprosto odkrveném mozku, který si lebedil v kouzlu okamžiku, jsem ze sebe vypustila : " Sofinko, vidíš ty zebřičky, ty jsou ale krásné, že a jak mají dlouhé krky, no pane jo, než si je umyjí , viď ? "
Sádelnatá, značně rozložitá dáma proti mně procedila : " To jsou žirafy, děti "
Ty vole, to přeci taky vidím. Usmívám se, to bude tím horkem. Při výstupu z mašinky chvatně prcháme.
Kocháme se. U výběhu s nosorožci usedáme a křoupeme sladká jablka.
Přichází dáma se sádelnatou zadnicí a praví : " Kdepak máme toho nosorožce ? "
Okusuji jablko a odpovídám : " No já ho pokaždé hledám, s tím betonem mi splývá "
Vyznavačka přírodních věd zvedne obočí a pronese : " Leží před vámi "
Nosorožec leží metr přede mnou a já jsem dostála pověsti blondýny na 100 % a to jsem se ani moc nesnažila.
Ach joo, kudy chodila blbost ten den už víme, kudy chodila agilní dáma s boky jako skříň také, protože u výběhu s kozami vykřikla nahlas a bez pardonu : " To je koza kamerunská, kdyby vám někdo tvrdil opak "
A zase ty kozy, jako by jich za ten den bylo málo, že !!

HYGIENICKÉ MINIMUM

Od okamžiku, kdy došlo ke slavnostnímu odhození plenek, tak od toho okamžiku řešíme dámské toalety častěji, už totiž močíme jako koroptve obě. Je to pitným režimem a pocitem volnosti, kdy zadeček není obalený náloží plen a malá slečna se u každého mého čůrání musí také přidat.
Všimli jste si někdy, jak je toaleta malá ? Jak je úzká ? Jak je nepohodlně a neprakticky vyladěna ?
Tuto skutečnost neřešíte, pokud na záchod vstupujete sám či sama, ale s nákupní taškou a Soptíčkem je to neskutečný hardcore. Slamáček, kabelka moje, kabelka mé vnučky, nákupní košík / rozuměj košík látkový, nikoliv vozík !!! /.
Malá, pidi místnost a my dvě v ní. Dítě zvídavě šťourá do každého otvoru a já vidím tu miliardu bakterií, virů, prvoků a jiných nechutností. Chybí zde háček na pověšení arzenálu dámských doplňků.
Močím v předklonu, na hlavě mám Soptíčkův slamáček, kolem krku obě kabelky a vnučka na bobečku fascinovaně říká:
" Babičko, ty ale hodně stříkáš, ty jsi hodně potřebovala, viď ? " A chápavě přivírá svá kouzelná kukadla.
Aby né, to kafe, meloun a domácí limonáda, jo to je nálož.
S láskou si vzpomenu na slova mojí generálky, že nejen v hrobě se člověku uleví.
Vítězně jako Caesar vycházím z místnosti 1,5 m na 1,5 m, jak já jsem to zase zvládla bravurně.
" Jééé, babičko, ty máš ještě v kaďárkách papír " nese se prostorem veselý, pisklavý hlásek.
Podívám se do zrcadla přes celou stěnu a vidím zde ženu ...na hlavě má dětský klobouček s modrou krempou, na krku svou kabelku a své vnučky, v jedné ruce drží nákup a v druhé jemně hladí ruku své vnučky. Lem šatů má uvězněný za spodním prádlem a od něj jí ležérně visí kus toaletního papíru.

Věřte mi nebo né, nevyměnila bych ani vteřinu. Zjistíte, jak skvělý je seriál Včelka Mája, do vaší domácnosti se nacpe Vilík, Hop a teta Kasandra a vám ten přetlak vůbec nevadí. Stáváte se v očí vašeho vnoučete velikánem, kdy nabyté rozměry nejsou vůbec důležité a rozhodující, vlastně ani poloha. Rozestlaná postel voní po heřmánkovém šamponu a jahodové zubní pastě.
Nedělní dopoledne strávené na dětském hřišti, kdy ušmudlaná ručička drží bebe sušenku a druhá vám ukazuje, že na nebi letí letadlo a kam letí, babičko ? ... copak já vím, ty moje sluníčko ?
Krásný týden vám přeje blondýna.


41 komentářů:

  1. Jsem první! Že ty sis chtěla nenápadně kus toho papíru odnést domů...to s sebou pak nesmíš tahat malého špiona. Mějte se, holky, spolu hezky.

    OdpovědětVymazat
  2. to mi připomnělo jak jsem jednou na koncertě chodila se sukní zastrčenou v silonkách s odhaleným zadkem

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:        krásně neskutečné!!

    OdpovědětVymazat
  4. Je skvělé mít na cestách svého tiskového mluvčího, který všechno všem vyzvoní!

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle prostě zažiješ jenom s dětmi. A je jedno, jestli máš prsa velká nebo malá. Oni si stejně vždycky najdou něco, čím tě dokonale odzbrojí. To jsou ty chvíle, co stojí za to žít. Rozesmála jsi mě dokonale a ta malá kočka je úžasná.

    OdpovědětVymazat
  6. Deníček dekadentní babičky by měl vyjít knižně! Blondi, to je něco tak kouzelného a vtipného!

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Souhlasím! Tohle je daleko lepší než přestřelený Deník moderního fotra

    OdpovědětVymazat
  8. Užívaly jste si holky moc krásně a díky vám i já Sofinka je opravdu sluníčko   

    OdpovědětVymazat
  9. No pocem.... tak to už se těším až Bobule bude mluvit... jednou když jsme ještě jezdili na lodi a byli s dětmi na prázdninách vlezl můj synek s tátou na pánský záchod (do té doby chodil se mnou a s dcerou čůrat na dámský. A poprvé tam spatřil otcovo vybavení. S očima navrch hlavy vlítnul do výčepu plného chlapů a až se zajíkal když zvonivým hláskem vesele volal. "Táta má taky pindíkáááá. A vééélkýho!" Já v tu chvíli řvala smíchy pod stolem a mužskej hrál všema barvama. No a chlapi ve výčep? Ti prskali pivo na všechny strany aby se smíchy neudusili....

    OdpovědětVymazat
  10. Tebe bych chtěla taky potkat v ZOO...

    OdpovědětVymazat
  11. [8]: Protože se nesnaží mít každou větu nebetyčně vtipnou...

    OdpovědětVymazat
  12. No tedy, to by vydalo na celý jeden díl Neváhej a toč!

    OdpovědětVymazat
  13. Simi, paráda. Kamarádka z Brna mi kdysi vyprávěla, že jela šalinou a jelo spousta dalších lidí,taky chlapeček s tatínkem a kluk : tati kup mi ( už nevím, co to bylo ), táta že ne, kluk žadonil vícekrát a nakonec řekl, tati, jestli mi to nekoupíš,řeknu mamince, že čůráš do umyvadla! a chlap co nejdřív vystoupil! Jsou to zlatíčka! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  14. To tedy byl natřískanej den!

    OdpovědětVymazat
  15. Když jsem byla v práci šikanována kolegyní, že ona má velká prsa č. 5 a já jen 2, že jsem pleps, chtěl jí můj Muž rozbít za to hubu. On zas nesnášel velká prsa. Hold, co člověk, to názor. Krásné dny máš s vnučkou, užívej si je dosytosti, než vyroste.

    OdpovědětVymazat
  16. Tak to je boží článek! Směju se tu nahlas, až se mi sousedka přes plot ptá, co že to čtu tak veselého. Simčo,  fakt to nechceš vydat knižně?

    OdpovědětVymazat
  17. [18]: Syn mé sestry se kdysi podivoval podobně, proč má maminka nahoře jablíčka a babička prsa jako má uši kokršpaněl!

    OdpovědětVymazat
  18. Mimikry nosorožců jsou fantastické. Tato zvířata dokáží splynout i s asfaltem

    OdpovědětVymazat
  19. Blondýnko, ty jsi měla krásné zážitky se Soptíčkem a já jsem si užila čtení. Souhlasím, že bys to mohla vydat knižně, dnes jsem si zase prodloužila život, už dlouho jsem se tak nenasmála.   

    OdpovědětVymazat
  20. Simčo, krásné počteníčko, pobavila jsme se. Se Soptíčkem se opravdu nenudíš a bude stále veseleji. Já už bych také chtěla "Soptíčka", ale nějak se nedaří.

    OdpovědětVymazat
  21. Velmi zábavné čtení! Už jsem taky párkrát nadhodila že až bude třeba, ráda vnoučátko pohlídám Prý dočkej času jako husa klasu..tak čekám a těším se!

    OdpovědětVymazat
  22. Milá Simi, tvá dílka by měli ordinovat nejen na psychiatrii, ale i těm děvám, které odmítají mít děti. Zrovna se pod příhodami usmívám, to je příjemná terapie humorem a lidstvím. Děkuji

    OdpovědětVymazat
  23. Tomu říkám dobře využitý čas! Je vidět, že se užíváte navzájem, jak to jenom jde .

    OdpovědětVymazat
  24. Jsi prostě dobrá! A se Sofinkou jste opravdu silná dvojka. Nasmála jsem se.

    OdpovědětVymazat
  25. Štěstí v mém životě24. července 2018 v 10:00

    Jen děti jsou tak upřímné a jejich otázky dokáží většinu dospělých dostat do kolen a prodloužit život smíchem.

    OdpovědětVymazat
  26. Krásný! Nejsem sice babičkou vnučky, ale debaty s mými potomky taky stojí za to, obzvláště když si k tomu vyberou místo s hodně posluchači. Zrovna včera mi osmileťák sdělil, že o tom tak přemýšlel a že si myslí, že tampon je vlastně taková srolovaná vložka...

    OdpovědětVymazat
  27. Prostě s vnoučátky je veselo    Už se moc těším, že budu mít volno a půjčím si toho našeho lumpíka    Tak užívejte děvčata

    OdpovědětVymazat
  28. Super jsem se pobavila. Je fakt, že nám děti připraví nejednu horkou chvilku. Před nedávnem jsme s vnučkou trávili odpoledne na lesním hřišti. Stále chtěla se mnou skákat na trampolíně. Musel mě zastoupit dědeček, protože při skákání se mi opravdu moc chtělo na malou. Viky se hlasitě několikrát, před ostatním osazenstvem dotazovala: "Babičko, už jsi se vyčůrala?"

    OdpovědětVymazat
  29. Simi, opravdu ti věřím každé slovo. Tyhle situace zažívají mnohé z nás, nebo zažívaly, jen se nikdo při jejich popisování nesměje, jako když se čtou tvé texty.

    OdpovědětVymazat
  30. Blondýnko, s dětmi je sranda. A některé události jsou téměř identické i jinde. Babičko, ty máš velikánská prsa, slýchám často Holky užívejte si.

    OdpovědětVymazat
  31. [33]: To víš že nééé     

    OdpovědětVymazat
  32. Tak tohle čtení jsem si náležitě užila. Prožívám něco podobného s malým princem. Teď v létě je u nás častěji a je to uragán emocí, andílek i ďáblík. Na záchod se ke  mě nacpe taky, je fuk že je kluk a já holka. Stojí v rohu a cpe mně na klín časopis Hezké dny Simčo

    OdpovědětVymazat
  33. Pamatuji se, jak na střední při branné výchově mne vyvedl z míry dotaz:"Turon, máme v Ceskoslovensku psy?". V tu chvili jsem to nedal...

    OdpovědětVymazat
  34. Sofinka ti dělá pěknou reklamu :).

    OdpovědětVymazat
  35. Soptíček je prostě úžasný živel

    OdpovědětVymazat
  36.    Simi, já nemůžu. Vzpoměla jsem si na jednu příhodu s nejmladším synme, když byl ještě malý. U rybníka, kde se sice dalo koupat, ale nebylo tu moc výstavní sociální zařízení se manžel se synem vydali do nedalekého lesíku. Když se vraceli, volal synáček na celou pláž." Já jsem viděl taťuchovo hovno." Manžel se málem sbalil a jel domů.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.