Popsaná kniha...

S novým rokem, že by nová naděje ?

Musíš slevit ze svých nároků, je nutné ohnout hřbet, jsi popsaná kniha, koukej do svých řad, musíš štěstí naproti, ty vůbec nehledáš, proč sedíš doma, nebuď vybíravá. Tak tyto věty slýchá blondýna stejně často jako jí a protože výčet nápadníků je vskutku veselý, podělím se o ně s vámi ....

MÉĎA BÉĎA. Muž charismatický, muž zásadový, pečlivý a akurátní. Bohužel se zasekl ve své původní rodině, taky aby né, když byl ženatý 35let. První intimní víkend jsme spolu sdíleli tři ... já, Méďa a obrovská fotografie bývalé manželky na nočním stolku a tři obrovské na zdi. S ní také dále žil v obrovském domě, neušel mu příjezd exmanželky z práce, odjezd do práce, volnočasové aktivity včetně grilování s novým přítelem a to vše kontroloval zpoza záclony jako Rambo. Na chalupě jsem dostala zástěru, holínky i pracovní čapku po bývalé paní domu, neseděla mi, mám asi větší hlavu nebo hubu. Všechny naše akce probíhaly v ilegalitě, aby nás někdo náhodou neviděl, bývalá rodina si špatně zvyká na změny. Připadala jsem si jako Julius Fučík, stíhaný gestapem za nedovolenou výrobu motáků.

Pud sebezáchovy vyhrál.

BIVOJ. Muž nádherný, velkolepě stavěný, obrovský, chlapácký. Sen každé hospodyňky v sobě snoubil talent milovníka a kutila.

Šroubovák, hasák, cihly, vápno, dlažba, nic z toho nebylo tomuto muži vzdáleno, s každou spárou si pohrál, nezapomněl i po čem ženy touží. Takže jaká byla vada na kráse ? Manželka, tentokrát vzorně zapsaná v občanském průkazu. A tak Bivoj zvládal obě domácnosti s neutuchajícím zájmem do momentu než dovezl můj koupelnou obklad do jejich koupelny a barevná škála zásadně nehrála s představou paní domu, kterou den předtím spolu vybrali. / mimochodem , jen mezi řečí, mně se ten její obklad taky nelíbil /. Nemá se sedět na dvou židlích, nemá se lehat se dvěma ženami, pokud nejste Spiderman a nehoupete se po městě na pavoučích tkaničkách.

Vyhrál zdravý rozum.

SPISOVATEL. Muž obrovský, s rozložitými rameny, na kterých chce spočinou každá žena. Básník, spisovatel, prozaik, skladatel slova a milovník SMS zpráv. Každé ráno na mém mobilním zařízení přistála báseň z vlastní či sdílené tvorby zahrnutá milionem smajlíků se srdíčky, kytičkami. Záhy přišla další zpráva, ve které mi něžný zastřeným hlasem poeta recitoval verš, leckdy mě milovaná Jitřenka budila skladbou " Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala " nebo mi můj nápadník osobně zazpíval hit Já chci žít nonstop a samozřejmě dodal, že se mnou. Za tři měsíce jsem dostala 600 zpráv, písniček, básniček a jiných kulturních vložek. Jednoho rána přišel s obrovským pugétem metrových růží, aby mi oznámil, že jeho přítelkyně asi brzy začne žárlit. Pod tíhou zpráv a této novinky jsem málem omdlela a chtěla emigrovat na druhou stranu planety.

Vyhrál operátor, namastil si kapsu.

MILDA. Muž malý, drobný, roztomilý. Pokud se na sebe díváme z dálky a nějakým výškovým rozptylem jako třeba celá zahrada, pak jsme krásný pár. Když si vedle sebe stoupneme, je mi Milda bradou u prsou. Odtud si také všiml, že mám nádhernou šíji a zamiloval se do ní. Mou šíji miluje a je pro ni rozhodnutý vyhlásit válku nebo jít i znova, již po druhé do protialkoholní léčebny / nebo už potřetí ?/ . Láska k mé šíji se totiž ještě kamarádí se skleničkou šnapsu, ale prý se to nevylučuje. Primář Nešpor je prý veliký sympaťák.

Desatero léčeného alkoholika je mi vzdáleno jako Severní pól.

DĚDEČEK HŘÍBEČEK. Muž subtilní, elegantní, šarmantní s vějířky vrásek kolem očí. Mohla bych být maličko jeho dcerou a tudíž má opakovanou potřebu o mě pečovat. Tu mne překvapí milý dárkem, tu mne zašle na horský pobyt. Když spolu sedíme u kávy, začne se roztomile omlouvat, že touto dobou je zvyklý chodit na dvě až tři hodinky spát, z toho jsem pochopila, že po obědě nechodí spát jen batolata. Jednou jsme maličko přetáhli a dědeček začal zlehka pospávat. Nevadí, odskočila jsem si na toaletu a partner tuto situaci prospal. S milou mužskou obsluhou jsme se shodli, že nebudeme vyrušovat, spánek je motor dne.

Vyhrálo nádherné přátelství ověnčené životními zkušenostmi.

Když nebyl člověk popsaná kniha, bylo seznamování nějak jednodušší, smělejší a roztomilejší. Mnohokrát si jako nula / ještě né absolutní / připadám, sebevědomí dostane na frak, ale já flintu do obilí neházím, protože pevně věřím, že někde existuje muž, který rád listuje v knihách, rád v nich nachází okouzlení, překvapení a bude mne potřebovat jako Robinson Crusoe svého milovaného Pátka / a když zvolí sobotu, nebudu se vůbec hněvat /.