sobota 27. ledna 2018

Policajt v teplácích...

U krajnice stojí bodrý čtyřicátník.
Jeho obtloustlé tělo obepíná tepláková souprava, kule dej si doprava .
Anebo .. čím víc pruhů, tím víc Adidas ?
Nohy přešlapují ve vyšmajdaných sandálích.
Přijíždí auto a muž výrazně gestikuluje výstražný terčíkem a naviguje automobil.
" Dobrý den, pane řidiči, silniční kontrola. Připravte si, prosím, doklady "

Na mém maturitním vysvědčení se usmívá dovětek všeobecná zdravotní sestra.
Od prvního ročníku jsme byly úzkostlivě vedeny ke kultuře zevnějšku při výkonu praxe.
Modrobílou uniformu s naškrobeným čepcem po maturitě doplnil odznak, který jsme hrdě nosily jako důkaz naší odbornosti.
Lékaři svou neopakovatelnou autoritu získávali ve sněhově bílém mundůru.
Když šel po chodbě náš pan docent v naškrobeném plášti, který byl vzorně vyžehlen, po chodbě se rozhostilo ticho.
Šla úroveň obalená lehkou nadřazeností, šla autorita, vzdělání, ale i kus nonšalance doplněná motýlkem u límečku košile.
Celou atmosféru pouze rozbíjel zvuk naškrobeného pláště.
Lehce vrzal, lehce ševelil, ale každý věděl, kdo jde.

Nastupuji do nemocnice na plánovanou operaci.
Na příjmu mne přijímá dívenka v teplákové soupravě a ve skejtovém tričku. Ulehám na lůžko, tlak mi měří bodrá žena v zeleném tričku. Premedikaci mi píchá žena v bílé uniformě.
Na předoperačním vstupu se mi představí celkem čtyři sestry, všechny jsou moje a všechny jsou oblečeny do jiného modelu. Můj ty bože, jsem zmatená, jsem zhulená.
Usínám, raději, bojím se, abych uklízečku neoslovila jako paní lékařku.
Co kdyby mne zbavili svéprávnosti ? Ale já nevím, kdo je kdo, velebnosti ?

Na velkou vizitu přijde do malého pokoje celkem 18 lidí.
Jsem barevný člověk, jsem veselý člověk. Jenže já se v tomto procesí barevných lidí ztrácím.
Nevím, kdo je lékař, nevím, kdo je staniční lékař.
Nepoznám, kdo je medik, kdo je zdravotní sestra, přátelé, není to náhodou lampionový průvod ?
Né, je to velevážená vizita.
Mohu domů, stojím nahá u lůžka a klopotně se převlékám.
Do místnosti vstupuje naprosto cizí muž v civilu. Nerespektuje skutečnost, že se zde převléká žena.
Hlasitě se ozvu, nejsem puritán, nejsem kurva, co se ukazuje ve výloze.
Muž v civilu se ohradí. Já jsem lékař.
Lékař nebo úchyl ? V nemocnici to nemá nikdo šanci poznat !

Nejsem vyznavačem starých časů. Minulost je vánek v podobě starých fotek, vzpomínek.
Zlé necháváme rotovat v meziprostoru, hýčkáme si to krásné.
A víte, co patří k mým nejkrásnějším zážitkům na škole ?
Moment, kdy jsem si oblékla svou sesterskou uniformu. Zažijí tento přepych hýčkaného i dnešní děvčata na
zdravotních školách ?
Čeho se bojím ?
Bojím se panoptika lidských figurek, ve kterém se vůbec nevyznám.
A policista u krajnice nereálný ? Nikoliv, propouštěl mne z nemocnice lékař v teplákové soupravě.
/ jen jsem si nestačila všimnout, zda měl kule doprava nebo doleva /
Krásný víkend přeje blondýna.

39 komentářů:

  1. Je smutné, jak se ztrácí respekt k uniformám

    OdpovědětVymazat
  2. Nemocnice mi teď v poslední době hodně zasahuje do života, i její další následná zařízení, ale v Motole jsou tedy všichni striktně v bílém. Sestry, bratři, doktoři .... na LDN v bílozeleném. I když pravda, že některé sestry mají bílé tričko a bílé lékařské kalhoty, v sukni jsem snad ani nikoho nezahlídla.

    OdpovědětVymazat
  3. Je smutné, že se ztratil respekt ke všemu.

    OdpovědětVymazat
  4. Vstaň a choď! A tak SimiBel vstala z lůžka nemocničního a začla se pomalu belhat k počítači.

    OdpovědětVymazat
  5. Ma to za sebou,zije a jede dal!Tentokrat me mundury nerozrusily,ale hlavne to,ze zas fungujes a jak ctu,tak na plny koule(doleva?)

    OdpovědětVymazat
  6. Jedině jeptišky drží tradici.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Nikdy, jsem kovaný pravičák !

    OdpovědětVymazat
  8. Když jsem ležela v nemocnici, byli tam všichni ve zdravotnickém oblečení, lékaři v bílém, sestry měly tuším modrobílý komplet. Jediným mým problémem bylo rozlišit sanitární pracovníky, kteří měli hodně podobná oblečení, jako zdravotníci .

    OdpovědětVymazat
  9. no já taky byla v nemocnici vždycky zmatená kdo je kdo

    OdpovědětVymazat
  10. Tramtarará máš to za sebou Přeji rychlou rekonvalescenci ,jaro je za dveřmi a na zahrádku budeš potřebovat sílu. Na Tvoje plány hodně sil

    OdpovědětVymazat
  11. Tak tenhle smajlík je správně   

    OdpovědětVymazat
  12. ako by dopadla statistika "doprava-doleva"? ja myslim, ze lavicakov som videl viac, ale damy mozno videli inac...

    OdpovědětVymazat
  13. Tak to vidíš a já trpím trošku naopak

    OdpovědětVymazat
  14. To je hodně smutné, když v nemocnici nepoznáš, kdo je kdo....myslím, že u nás ještě uniforma funguje   

    OdpovědětVymazat
  15. Je to pravda odvěka, šaty dělaj člověka...

    OdpovědětVymazat
  16. Lepší, než kdyby vešel muž oděný v poctivě bílém, a byl to mlynář .

    OdpovědětVymazat
  17. No tak sláva, už jsi zase tady. S takovou rozmanitostí oděvů u zdravotníků jsem se nesetkala. No, ale já taky v nemocnici pobývala hodně málo, takže slovo do pranice vlastně ani přidat nemohu.

    OdpovědětVymazat
  18. Blondýnko, vítej, doufám, že jsi v pořádku. Já tedy pořád vídám bílé pláště, ale je pravda, že se občas objeví i civil. Nemá to svůj řád. Hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  19. Simi, jsem ráda, že jsi opět tady

    OdpovědětVymazat
  20. Simi, vidím, že jsi OK, že ti nevyoperovali humor.... Moje zatímní zkušenosti při návštěvách mne nenechaly na pochybách, kdo je kdo, ale kdyby neměla uklízečka tu uklízecí soupravu, tak bych si také myslela, že je sestřička. I u mého porodu se kdysi objevil starý dědek v hubertusu a šálou kolem krku a ptal se, jak se cítím. Cítila jsem se tak, že mi to bylo jedno. Pana primáře zavolali narychlo, komplikace si to vyžadovaly.

    OdpovědětVymazat
  21. Tak v nemocnici kam každý týden musím docházet na lymfologii jsou naštěstí lékaři v bílém, sestry mají bílo-zelenou uniformu a sanitářky bílo-žlutou. Takže se v tom naštěstí vyznám. Ale setkávám se občas s privátními lékaři kteří opravdu ordinují v civilu. Také si na to špatně zvykám.

    OdpovědětVymazat
  22. Přesně takový pocit jsme měla přibližně před rokem, když jsem pár dnů pobyla v nemocnici. Naprosto jsem nevěděla, kdo je kdo a jak mám koho oslovovat. O lékařce jsem si myslela, že je sestra.

    OdpovědětVymazat
  23. [1]: To přináší uvolnění společnosti, bohužel

    OdpovědětVymazat
  24. [8]: Ale jo, dříve na odděleních pracovali skoro vždy jen Romky.

    OdpovědětVymazat
  25. [14]: Já souhlasím, tvé neperspektivní dítko je ještě v pubertě a určitě by neskutečně litovalo, kdyby o ten zelený mundúr přišlo, zvláště pokud je to její vysněné, že.

    OdpovědětVymazat
  26. Blondi, jako barevnému člověku by se ti možná líbilo na mém pracovišti. Nosíme všichni polo trička, stejného střihu, ale různých barev. S vyšitým firemním logem

    OdpovědětVymazat
  27. Zdravotní sestra už není, je ze mě asistentka. Ale můžu ti říct, všude, kde jsem byla na praxi, to by lo dobré :)

    OdpovědětVymazat
  28. Jejda, kolegyně I já tuhle uniformu oblékala a byla na ni hrdá...kdeže ty časy jsou ?

    OdpovědětVymazat
  29. Tak já to znám skoro dvacet let jen jak popisuješ v tom druhém odstavci. Jsem sice pouhá administrativa, ale i já nosím krásné bílé nažehlené oblečení. V civilu chodí akorát paní na příjmu, ale ta se mezi pacienty nepohybuje. Všichni jsou krásně v bílém, sanitářky v bílo žlutém, všichni voní čistotou a puky jsou na svém místě nejen u šéfů a vrchních. komentář č. [2]: to popsal přesně i když jen coby "návštěva".

    OdpovědětVymazat
  30. [27]: A tam by se mi skutečně líbilo, navíc když je tam hodně barev

    OdpovědětVymazat
  31. Vítej zpátky, podle nálady soudím že je vše v pořádku! Tady jsou v nemocnici různé profese rozdělené podle barevných uniforem - doktoři v bílém, sestry v tmavomodrém, úklid v bordó, na dětském bílé pláště se strakatými barevnými fleky - někde i převlečení za klauny aby se děti nebály atd. Na zdích v každém patře velký plakát kde je každá profese zobrazena ve svém oblečení

    OdpovědětVymazat
  32. Vítej doma, jsem ráda za tvých pár řádek. A taky za hodně komentářů - už dlouho jsem nemocnici v žádné situaci nepotřebovala, takže nevím jak to teď je v TR. Mají tam nové hezké budovy, ale jestli chodí v ležérních dresech netuším. Snad jsou v tomto nepříliš moderní. Je dobře, když člověk hned pozná, kdo je kdo, o čistých a úpravných oděvech nemluvě. Prostě naštěstí nevím, ale poinformuju se...

    OdpovědětVymazat
  33. Tepláky se staly asi nějakým módním trendem, který jsem já zřejmě zaspala. Minulý týden jsme se vraceli nočním metrem z divadla a já užasle koukala na mladého pohledného muže. A pak jsem si všimla, že má na sobě tepláky. Žádné pruhy Adidas, prostě obyčejné modré tepláky s vyboulenými koleny. Jó, taky jsem je nosila - na hřiště, do lesa a někdy i doma. Výjimkou bývalo úterý, kdy jsme mívali na 1. stupní po obědě tělocvik a kdy jsem se vracívala z domova do školy v teplácích. Měla jsem to opravdu jen kousek.

    OdpovědětVymazat
  34. Také jsem si toho všiml během mých pobytů v nemocnicích. To mi hlava nebere!!! To nemáme žádné orgány (ať už mají kule kdekoliv), kterým by to vadilo     

    OdpovědětVymazat
  35. To pak by mohl do nemocnice přijít i nějaký úchyl a vydávat se za lékaře.

    OdpovědětVymazat
  36. V Prostějově uniformy fungují, je to docela malá nemocnice. Bílý je lékař, zelená je sestra, bílá s fialovým lemováním je vrchní sestra a žlutý je pomocný ošetřovatelský personál. Modré jsou uklízečky

    OdpovědětVymazat
  37. Dynamite kde koupit v lekarne. Produkt je k dostání na oficiálních stránkách dodavatele. Klient si může na webových stránkách vyplnit formulář, načež je klient kontaktován na telefonu. Tímto se objednávka potvrdí. Po úspěšném potvrzení je produkt doručen buďto kurýrem či poštou. Produkt Dynamite aktivátor se doporučuje objednávat pouze na oficiálních webových stránkách, aby se zamezilo prodeji napodobenin. <a href=https://rybydynamit.com/#7>https://rybydynamit.com/#7</a>  Tvrdšími zrnka nenastražuji jenom zcela výjimečně. Měkčí zrnka mají svoje výhody, ale mně vyhovují ta tvrdší ze dvou důvodů. Za prvé, tvrdší zrnka se dají napichovat na háček nebo mimo něj mnoha různými způsoby. Za druhé, tvrdší zrnko mi umožní opakovaný zásek.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.