Pracovní sobota....

.....sice pro nás odrostlé doba minulá, když jsme v sobotu ráno napochodovali do školy, pro naše děti nemyslitelná záležitost, ovšem pro naši kočičí skupinu je právě sobota spjata s údržbou orchidejí. Na rostliny je čas, tedy probíhá očum, jestli něco pokvete, jestli k nám nezavítala návštěva v podobě svilušky či jiného příjemného hosta, koupe se, něco se porosí, něco se zaštípne, něco upraví, vybírá se možný adept na jarní přesazovaní...no a do toho si Edík lehne na prázdný parapet, odmítne ho opustit, Rozinka nenápadně odtáhne hromadu rašeliníku do mojí postele, kde si jí s chutí žužlá celé odpoledne, malý Míša popíjí zálivkovou vodu / v zimě nehnojíme,na jaře bude hůř /...sice tato činnost trvá třikrát déle než by mohla, ale tento rituál patří k našim nejoblíbenějším a tmelí kolektiv ....někteří prospí zbytek dne zmoženi pracovní sobotou...takže ČEST PRÁCI A DRÁPKŮM KLID....

Touha po změně...

....přichází, odchází, někdy jí vyslyšíme, někdy jsme vůči změnám zatvrzelí. O čem budu dnes psát.... bude to o změnách, o přechodu z hybridních rostlin na přírodní druhy. Toto téma se nedávno probíralo na orchidejovém foru a i mě donutilo se zamyslet a vybrat jednu rostlinu, kterou bych doporučila pro začátek. Fandím každému, kdo se rozhodl udělat něco pro sebe, pro svůj život a volný čas. Ten čas naplnil pěstováním zelené krásy a je v podstatě jedno, jestli jsou to hybridní nebo přírodní rostliny, každý jsme jiný, každý má práh poznání jinde. A když se dostaví ten moment...co zvolit? Co si vybrat, abychom byli schopni rostlině dopřát, co potřebuje...

Já jsem moc dlouho nemusela přemýšlet a svého začátečnického zástupce jsem měla velice rychle....jedná se o Maxillarii variabilis. Je to přírodní zástupce, který velice dobře snáší prostředí parapetu, nemá problém s panelákovým klimatem, dobře koření, rostlinka pěkně přirůstá, ale zůstává kompaktní. Její nároky na pěstování jsou prosté, zálivka měkkou vodou pravidelná, občas přestříknout povrch jemnějšího substrátu s příměsí rašeliníku, své místo má na parapetu jižního přistíněného okna. Nenáročná rostlinka se odměňuje za péči celoročně malými, drobnými kvítky, které voní po medu. Nepotřebuje žádnou klidovou fázi, žádné změny v pěstování, žádné suché periody a navíc snese i nějakou tu chybu ze strany pěstitele.

Sny jsou od toho, abychom si je plnili....pokud zatoužíte mít za oknem malý kousíček z vlhkého lesa Jižní Ameriky...do toho!!!

Coelogyne viscosa...

....tak jsem do Nového roku vstoupila naladěna do bíla, né že by venku napadl sníh, ale na okenním parapetu se rozzářila Coelogyne viscosa ze sekce Flaccidae, zástupce mého nejoblíbenějšího rodu. Tuto rostlinu jsem zakoupila na jaře z německé pěstírny, která nabízela import z Asie. S kamarádkou pěstitelkou jsme se rozhodly risknout první nezávislý nákup na překupníkovi, nebudu daleko od pravdy, že nákup byl nadějný, rostliny dorazily v pěkné v kondici, pouze tato coelogyne nebyla nijak moc na parádu. Spíš jsem počítala s odchodem do květinového nebe. Vždy je to risk, o to víc mě těší, že se aklimatizovala, no a na závěr roku se pochlapila květenstvím.

Moje rostlinka přes zimu stojí na jižním okně, na jaro ji přestěhuji na východní okno, má raději polostín, prudké slunce jí způsobuje nevratné popáleniny. Pěstuji v květináči, ale do budoucna budu uvažovat o přesazení do mělké mísy, jako již u všech ostatních tzv. utíká ven. Květy za tmavého dne jemně voní, za sluníčka je odér velice intenzivní.

V dotazech se mě ptáte, do jaké míry je vhodné a složité pěstování rostlin z tohoto rodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o mou srdcovou záležitost, nebudu nikdy objektivní. Zásadně si vybírám rostliny, kterým vyhovuje moje teplé pěstování, né pokaždé se zadaří květem, né pokaždé rostlina okamžitě prosperuje, někomu vadí krátká doba květenství...doporučuji rozvážit, zkusit a když se nezadaří či neosloví, posunout se dál...

Epicattleya plicaboa.....

.....doba vánoc a příchod roku je dobou bilancování,rozjímání a hledání cest.Toto povídání bude taky cestou hledání,kterou si musí každý projít.Už minule jsem psala o vášni,kterou ve mě probudil nákup prvního phalíku.Někdo zde svou pouť končí,pro jiné začíná.Jsem ten druhý typ,takže jsem si právě tuto rostlinku,o které bude dnes řeč,přinesla jako další pokračování.Zakoupila jsem ji v hobbymarketu a začala na internetu hledat informace,které mě postupem času přivedly na různá orchidejová fora,diskuze a vše začalo mít konečně nějakou formu.Začala jsem se postupně orientovat ve světě orchidejí,poznávat rody,poznávat jejich pěstební podmínky,začalo to mít hlavu i patu.Mezi tím se výběr začal selektovat,zkušenosti a zdravý rozum se pozvolna naplňovaly,ale moje epicattleya stála na parapetu,krásně přirůstala,květník se plnil kořeny,ale květy nikde.Zkusila jsem různé světové strany,tedy které můj byt dovoluje,zkoušela méně zalévat,více zalévat.Ideální je pro ně pobyt venku během celého léta,hodně sluníčka a tak jsem to po špatné zkušenosti /splním slib a napíší,jak jsem nezvládla letnění na zasklené lodžii/letos riskla znova.Celé léto epicattleya stála venku,v horkých dnech jsem jí ráno i večer rosila,zažila noční poklesy a nové pahlízy praskaly spokojeností.Rostlina se mi právě díky skvělým podmínkám odměnila prvním kvetení hned na dvou stvolech.Radost z kvetení u mě nezná mezí,nejenže jsem rostlinu nezahubila,prosperuje,přirůstá a já jí pochopila,netlačila jsem,byla jsem trpělivá,o to větší má pro mě hodnotu a jednoznačně ....KDO SI POČKÁ,TEN SE DOČKÁ.....

Přeji všem mnoho úspěchů lidských i pěstitelských,hodně zdraví,pohody,také hodně sluníčka v životě i duši!.....

Phalaenopsis mariae....

.....takřka před osmi lety jsem si domů přinesla svůj první bílý phalaenopsis,byl to klasický hybridek z OBI.Vzhledem k faktu,že tyto rostliny hodně vydrží a dokáží se odměnit,následoval další,za ním další a parapet začal nestíhat kapacitně.Zároveň mě začínaly zajímat i jiné hybridní orchideje,vášeň k těmto rostlinám se začala projevovat i dost unáhlenými nákupy,kdy rostlinám nevyhovovalo panelákové prostředí.Pár nemilých odchodů,pár doslova zlikvidovaných rostlin a zdravý rozum velel zabrzdit,zvážit možnosti a hlavně podmínky,které mohu zodpovědně rostlinám dopřát.

A tak dnes vlastně začínám znovu,můj zájem se už vyselektoval podle podmínek prostředí,rostliny už nekupuji v marketech,ale přímo z pěstíren nebo od pěstitelů samotných a skoro pokaždé se jedná o druhy botanické nebo primární křížení.Zdají se tyto rostliny zdravější,méně náchylnější k nemocem,květem bývají menší a nejsou tak barevně atraktivní jako hybridy.Jeden z rodů,který se stal středem zájmu je PHALAENOPSIS.

Prvním kvetoucím zástupcem je Phalaenopsis mariae.Jedná se o středně velkou botanickou orchidej s rozpětím listů do 20cm,zasazený do hrubé borky s bohatou příměsí rašeliníku.Zálivka dle vysychání substrátu,nepřeháním s vodou a nerosím.Po půl roce od nákupu se objevily tři květní stvoly plné hodně barevných květů,bohužel vůně nic moc,ale pokaždé se nezadaří.Budu doufat,že moje volba byla rozumná a i dalším botanickým phalaenopsisům se bude dařit stejně dobře....

Advent za dveřmi....

....přeji všem klidný,veselý a usměvavý advent bez stresu a honění.S kočičáky jsme nazdobili truhlíky šiškami a obložili rostlinky mechem,aby nám nevymrzly,umotali několikrát advetní svícení,připravili těsto na perníčky a některé orchideje nám i přes nedostatek světla udělaly velikou radost.....