Epicattleya plicaboa.....

.....doba vánoc a příchod roku je dobou bilancování,rozjímání a hledání cest.Toto povídání bude taky cestou hledání,kterou si musí každý projít.Už minule jsem psala o vášni,kterou ve mě probudil nákup prvního phalíku.Někdo zde svou pouť končí,pro jiné začíná.Jsem ten druhý typ,takže jsem si právě tuto rostlinku,o které bude dnes řeč,přinesla jako další pokračování.Zakoupila jsem ji v hobbymarketu a začala na internetu hledat informace,které mě postupem času přivedly na různá orchidejová fora,diskuze a vše začalo mít konečně nějakou formu.Začala jsem se postupně orientovat ve světě orchidejí,poznávat rody,poznávat jejich pěstební podmínky,začalo to mít hlavu i patu.Mezi tím se výběr začal selektovat,zkušenosti a zdravý rozum se pozvolna naplňovaly,ale moje epicattleya stála na parapetu,krásně přirůstala,květník se plnil kořeny,ale květy nikde.Zkusila jsem různé světové strany,tedy které můj byt dovoluje,zkoušela méně zalévat,více zalévat.Ideální je pro ně pobyt venku během celého léta,hodně sluníčka a tak jsem to po špatné zkušenosti /splním slib a napíší,jak jsem nezvládla letnění na zasklené lodžii/letos riskla znova.Celé léto epicattleya stála venku,v horkých dnech jsem jí ráno i večer rosila,zažila noční poklesy a nové pahlízy praskaly spokojeností.Rostlina se mi právě díky skvělým podmínkám odměnila prvním kvetení hned na dvou stvolech.Radost z kvetení u mě nezná mezí,nejenže jsem rostlinu nezahubila,prosperuje,přirůstá a já jí pochopila,netlačila jsem,byla jsem trpělivá,o to větší má pro mě hodnotu a jednoznačně ....KDO SI POČKÁ,TEN SE DOČKÁ.....

Přeji všem mnoho úspěchů lidských i pěstitelských,hodně zdraví,pohody,také hodně sluníčka v životě i duši!.....