Otevřený dopis pro nezvanou..

Nevítaná, nezvaná,

vtrhla jsi do našeho příbytku bez pozvání, bez patřičné přípravy.

Že je něco jinak, jsem pochopila, když jsem se ráno probudila úplně durch mokrá.

Zdál se mi sen, ve kterém jsem tančila se svým bývalým mužem na nádherné letní louce,

plné lučního kvítí, ze kterého jsem měla upletený stylový věneček.

Krásně jsme se na sebe s mým ex usmívali, drželi se spolu za ruce jako dva čerstvě zamilovaní,

tančili tanec, kdy nám ve větru plály vlasy. / oba máme na hlavě polovinu, co dřív /

Vše bylo tak romantické, škoda jen, že máme za sebou 21 !! rozvodových stání.

První kýchnutí, druhé pčíknutí, dvacáté kýchnutí a už jsi se valila všemi otvory.

Ty nevítaná, ty nezvaná, ano, vytáhla jsem kapesníky, uvařila čaj.

Zahalila jsi svými dlouhými prsty moji mysl, hlava hučela, tělo stávkovalo.

Hektolitry vroucího nápoje s citrusy, sladkým med a Coldrex. Postel.

Že je něco úplně špatně jsem si musela přiznat, když jsem se i další ráno probudila durch a klepala se.

Zdál se mi sen, kdy jsem s Andrejem Babišem jela vládní limuzínou na večeři s prezidentem do Lán.

Plakala jsem, náš ministerský předseda v demisi mne utěšoval a chlácholil.

Bála jsem se říci panu prezidentovi, že nejím uzený jazyk s bramborovou kaší.

Zajímalo mne pouze, že budu odporovat u stolu hlavě státu, ale že sedím v autě ve spodním prádle,

tak to mi nepřišlo vůbec zvláštní.

Měla jsem na sobě černé krajkové prádlo s podvazky, pro všechny zvědavé, co za úbor se nosí do

vládní limuzíny !!

Proboha, vidíš co jsi udělala s občanem, který sleduje pravidelně televizní noviny ??

Ty nevítaná, ty nezvaná.

Okamžitě jsem snížila dávku Coldrexu, další erotické sny s našimi politiky bych asi nedala.

Díky tobě se mnou nikdo nechce nekamarádit, jsem diskriminovaná. Podle mého hlasu všichni

odvolali pracovní schůzky, na pracovní poradě musím sedět sama. Pracovní kolektiv je odtažitý a

od mého rudého nosu se všichni distancují. Je mi smutno, chybí mi díky tobě kolektiv.

V ložnici jsem zůstala úplně, ale úplně sama, všichni chlupatí příživníci se odstěhovali.

Abych mohla vůbec spát, ležím na zádech a chrápu tak, že rezonuje sklo v oknech, bojím se potkat sousedy,

asi mne budou podezírat, že u mne přebývá skupina kanadských dřevorubců.

Ty nevítaná, ty nezvaná.

Ztratila jsem chuť, ztratila jsem vůně, vše co jím, mi chutná jako bakelit.

Pokud chcete vědět, jak takový bakelit chutná, pozvěte si tu, která léčená trvá týden, neléčená 7dní.

Nevítaná, nezvaná RÝMO, rýmičko, soplíku, rinitido, sbal si kufry, vezmi si ty metráky kapesníků, hektolitry čajů,

věčnou nenáladu, bolavou hlavu, šílené sny, sociální izolaci a hybaj o dům dál.

Nechci být tvoje, nechci se k tobě znát, ty nevítaná, ty nezvaná !

Blondýna s červeným frňákem.

Blondýna v ofsajdu ...

Ofsajd nebo také postavení mimo hru je pojem používaný hojně v týmových sportech / hokej , fotbal, hlídání vnoučat /.

Pravidlo o ofsajdu v podstatě zakazuje způsob hry, při kterém se hráč zdržuje v okolí soupeřovy branky a čeká na dlouhou přihrávku, která přenese hru přes celé hřiště.

Blondýna, rozuměj babička a Soptíček se navzájem hlídali a během tohoto zápasu došlo několikrát na hrubé faulování, mnohokrát se projevilo postavení mimo hru a ke konci zápasu to vypadalo i na červenou kartu.

OFSAJDOVÁ POZICE 0 : 1

Po příjemné koupeli, kdy se koupelna proměnila v místo plné bublinek, čvachtání, výskání, poskakování, jsem rvala Soptíčka z vany na sílu, která se nemusela změnit v hrubou, když blondýna slíbila přečíst pohádku Mašinka Tomáš a jeho přátelé.

Uondané vnouče padlo po pěti minutách a já si mohla v klidu uvařit kávu a nasát mladost noci.

Tento termín mi zůstal až do svítání. Během nočního klidu jsem i přes chůvičku docházela do dětského pokojíčku za účelem zjištění průchodnosti dýchacích cest, dokonalé srdeční frekvence a samotného dýchání, kontrolovala jsem polohu, přikrývala, odkrývala, abych upravila několikrát pyžamko, odkopanou deku, povlečení včetně prostěradla.

Soptíček spal 12hodin a já vcelku asi hodinu. Té noci byla naše holčička nejkontrolovanějším dítětem v celé republice.

VHAZOVÁNÍ VE STŘEDNÍM PÁSMU 0 : 2

Stravovací návyky a stolování je kapitola sama o sobě, protože Soptík vyniká divokostí danou pravděpodobně geneticky, tak aby se vůbec najedl, pouští se pohádky. Ke snídani víla Amálka, k obědu Maxipes Fík, k večeři Příběhy kocouřích bratrů a na svačiny Mašinka Tomáš a jeho přátelé. Když běží pohádka jíme, když neběží, nejíme.

Já sama za sebe jsem zjistila, že jsem byla dva dny na zbytcích, co vnučka nedojedla. Stal se ze mne dojížďák, který doluxoval talíř, aniž by si stačil ohřát své vlastní jídlo. A když už se čas naskytl, tak raději rychlý kafe, abych náhodou někde neusnula.

Soptíček jedl celý den, já přežívala o zbytcích, kávě a vodě, což můj organismus velmi překvapilo.

ROHOVÝ KOP 0 : 3

Co slíbím, to splním. Jezdili jsme mašinkou trasa Zeleneč - Horní Počernice - Praha Vysočany - Praha Masarykovo nádraží.

Ve vlaku způsobně svléknout, abychom to v opačném gardu opakovali celkem čtyřikrát. Svléknout, obléknout, svléknout.

Při výzvě Praha Vysočany jsem si kolem krku vázala vnučky šálu, aby v Praze Masarykovo nádraží za námi běžel průvodčí, že jsme tam nechali svačinovou tašku, to samé se opakovalo v Zelenči, kdy mi šálu a rukavice nesl všímavý spolucestující.

Blondýna ometla a vymetla několik vagonů, ovšem spokojený výraz Soptíčka mezi Počernicemi a Vysočany, kde spatřil několik barevných stavebních jeřábů, mi vynahradil vše. Lehce to i vyretušovalo stav, kdy jsem v mraze utíkala s batoletem za krkem posazeným na koníčka a užívala si každý krok s plným močovým měchýřem, který jsem díky věčnému svlékání nestihla vypustit.

ČERVENÁ KARTA 0 : 4

Že žijeme a naše společné hlídání si užíváme, jsme rodičům pravidelně dokumentovali v selfie či jiných skupinkových fotografiích. Přesně dvě vteřiny po zásadním úsměvu do mobilu Soptíček zařval : " Babiško, hovno ".

Zkrátím to, nedoběhli jsme. Za úpěnlivého řevu " Fuj, fuj, fuj, já smudím " nebo " Babiško, čuchej " jsme se koupali v pravé poledne.

Při příjezdu rodičů, odpočatých a krásně usměvavých, mne nejvíce vítal pes, skákal a projevoval mi obrovskou náklonost.

Jen vám se mohu svěřit, že to bylo fakticky pouze a jen, že jsem se za celé dva dny nestihla ani pořádně vyspat, ani pořádně najíst, vyčůrat, ani pořádně převléknout, natož se vysprchovat a vyčistit si zuby.

Skóre 0 : 4 blondýnu absolutně nerozhodilo. Když vám takovou drtivou porážku naklepne celý den vysmátý a spokojený Soptíček, co víc si přát. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se...

Z trička do kožichu...

Minulý týden jsme seděli na zahradě a popíjeli první letošní kafíčko. Na slunci jsem bojovala s myšlenkou si odložit do trička, bylo příjemné teplo. Tuto neděli u nás poprvé za letošní zimu napadl sníh a já nemilec zimy jsem si ho skutečně užívala. / v bundě s kožichem /

Pod sněhovou čepicí se schovaly výhony travin, plaménku a hortenzií, tak snad to ve zdraví přežijí.

Ale přesto je jaro za rohem, ptáci rozjeli takový neskutečný koncert, kosáčci poskakovali jako potrhlí ve sněhu, tak možná...

Krásný týden z podhradí hradu Střekova přeje blondýna.

Holka z Ukrajiny...

Nechala jsem přisát další krvelačnou pijavici, tentokrát z Ukrajiny, ale postupně.

Kdo navštěvuje můj blog pravidelně, ten ví, že jsem již v minulosti docházela na přikládání pijavic.

Tuto alternativní metodu jsem zvolila jako možný doplněk při léčbě křečových žil.

Chtěla bych zde naprosto narovinu napsat, že různá prohlášení a články na internetu, že se po pravidelném přikládání pijavic vyhnete operaci, jsou zcestné a nesmysl.

Operaci jsem musela podstoupit, stav mé nohy to vyžadoval a žádná doplňková léčba tento fakt nezměnila.

Po poslední aplikaci na dolní končetiny jsem měla velice silný otok, místo přisátí bylo zarudlé.

Zpanikařila jsem, bojím se o sebe, ale také musím přiznat závažné pochybení ve svém přístupu.

Po přiložení se doporučuje dodržovat klidový režim, tedy denní program zpomalit a nebýt hektik jako já.

Jsem zářným příkladem, když něco pohnojit, tak ve velkém.

Podrobný článek si lze přečíst zde.

Věř a víra tvá tě uzdraví. Mám několik měsíců bolestivé předloktí na pravé ruce a proč si nepustit žilou, když je jaro za rohem.

Tentokrát se pruhovaná krasavice přisála hodně rychle a sála skoro hodinu. Její objem neskutečně narostl, na samotném začátku byla malá a nenápadná. Vypustila do mého organismu spoustu účinných látek, její tělo bylo obrovské.

Rozloučily jsme se, já a holka z Ukrajiny a já na závěr slušně poděkovala.

Rána velice silně krvácela až do večera a otok jsem chladila ledem. Dodržovala jsem tentokrát klidový režim, ovšem pokud je člověk pravák, s levou se velice špatně dělá mnoho činností. / viz toaleta, jen pro zajímavost si to, prosím, po vykonání potřeby zkuste, je zarážející a zárověň pikantní, na jaké zjištění přijdete ! /.

Hodnocení, zda k pomoci došlo či nikoliv musím nechat na delší časový úsek a pár hirudoterapií ještě uskutečnit, ale víte co, já dneska vstávala plná energie, plná nadšení, zda za to mohu poděkovat holce z Ukrajiny nebo hromadě sněhu venku skutečně netuším...

Krásný víkend přeje vycucaná blondýna...

Pravda o sexu...

A tak je Česko letos podruhé rozděleno. Nejdřív volbou prezidenta a nyní pravdou o sexu.

Film BÁBA Z LEDU jsem viděla před dvěma měsíci než posbíral spoustu Českých lvů.

Takže svůj obrázek jsem si udělala i bez kritiky pana režiséra Trošky, bez recenzí v novinách.

Je to prý moc syrový, moc depresivní a příliš reálný obrázek současné společnosti a současného žití.

Pro někoho, kdo miluje americkou produkci snů nebo zasněnou romantiku Rosemundy Pilcher, ano, zde se na zámku nežije,

zde se nejí stříbrnými příbory a nejezdí superžhavými vozy.

Mohu mít k filmu mnoho připomínek i nějakou výhradu. Jak přijmu příběh osamělé ženy, která citově strádá, která dělá svým dětem kašpárka a od podlahy změní svůj život, pustí si do něj lásku a přátele, je jen moje vnímání. Co mne jako ženu zdvihlo ze židle, je bouřlivá diskuze na stránkách České televize, která snad není ani hodna současného století.

Jádrem sporu se stala milostná scéna dvou hlavních představitelů a národ reagoval.

" Překvapujeme mě, že jsou někteří lidé překvapeni existencí sexu v každém věku. Jeho zobrazení bylo úplně normální, lidé přeci nejsou stále krásní a mladí " Paní Hana

Ano, jsou překvapeni. Jsou zvyklí se dívat na kult dokonalých hvězd z amerických produkcí, kdy žena ráno vstane s dokonalým make-upem, řasami až k obočí, dokonale konturovanými rty. Je oblečena v nádherné košilce, v níž se prsí dokonalá ňadra po třech plastikách. / které jí samozřejmě nepokrytě závidím / Její natupírovaný účes, tvář bez jediného otlaku a hlavně dokonalé mládí, vždy dokonalé mládí.

Kdo z nás tak ráno vypadá? Vlasy rozcuchané, obličej pomuchlaný, dech volající po zubní pastě, noční úbor přeležený a vedle chrápající a odfukující partner, jenž má oči slepené ospalkami.

" Vám to přijde normální, jiným ne. Jde o míru vkusu. Staří lidé mají jistě sex, ale není potřeba o něm referovat tak syrovým způsobem. Určité scény se dají ztvárnit určitým způsobem " Paní Patricie

V dobách reálného socialismu se každá sexuální scéna točila naprosto stejně. Dva se začali líbat, muž ženě sáhl na ňadro, kamera se stočila na zeď nebo strop a to celé podkreslila emotivní hudba.

V dobách reálného kapitalismu se díváme na promyšlenou hru režiséra a diváka, kde vzduchem sviští bičíky, nahota je běžná záležitost a konzumenti pornografie vídají pouze dokonalá poprsí, zúžené poševní vchody a nadprůměrné velikosti penisů.

V kontextu těchto zvyklostí je pak sexuální scéna skutečně syrová, neetická a nepřitažlivá. Ale takoví skutečně jsme, máme své chyby, své nedokonalosti, takový je ten syrový život.Tak se skutečně vidíme se svým partnerem, tak se navzájem přijímáme. Ve vaší ložnici si totiž nemůžete upravit obličej na aplikaci, přifouknout prsa, zvětšit penis třemi páry ponožek nebo odsát špek kolem pasu.

Ano, milá paní Patricie, pro váš klidnější spánek by mohl režisér opět stočit záběr na strop, lustr na stropě by tak nepobuřoval jako reálné lidské tělo, že ?

" Tu intimní scénu vidět děti, tak budou do smrti navštěvovat psychologickou a sexuologickou poradnu ! Myslím, že v normálních filmech by se tohle objevovat nemělo a to nejsem puritán " Pan Vít

Nebudou, jsou zvyklí na daleko silnější kávu. Z televizních spotů se na ně usmívá dáma, která si už konečně rozumí se svou vagínou, ve školce se učí o penisu a vulvě, v prodejnách s tiskovinami už mnohokrát viděly dámu, která odhaluje vše až ke krčním mandlím, ve škole si běžně kluci pouští porno, které si stáhli z otcova počítače.

Jsme šílení pokrytci, pane Víte, dožadujeme se v normálních filmech nenormálních situací a kdy naposledy viděl váš syn, jak jste políbil manželku, pohladil a tiše jste se spolu vytratili do ložnice ? Aha, vy nemáte čas, dlouho do noci pracujete u počítače, tak jen pozor, aby si tu " práci " neprohlédl váš potomek.

" Nesouhlasím s odsouzením erotické scény. Samozřejmě , pohled to nebyl zrovna etický, ale je podle mě extrémně důležité toto téma otevírat a jako společnost si přiznat, že sexualita seniorů vůbec existuje .. " / pan nebo paní A./

Posadíme babičku a dědečka na zápraží, tam patří, ať tam dožijí. Jo voni mají sex ? Šílená představa !

Jako mladé holce mi byla představa souložících rodičů nepříjemná, byla jiná doba a hlavně zkostnatělá sexuální výchova, vše se takzvaně schovávalo pod sukni. Dnes se i maličko stydím, jak hloupá jsem byla.

Jsem v tom věku, kdy už má milování úplně jinou příchuť, je uvolněné, není zatížené věčným strachem z otěhotnění, z momentu, kdy do ložnice vběhne dítě během milostného aktu. Už má člověk na partnera čas a když se nestihne polední menu právě kvůli nenadálé vášni, není důležité včas obědvat, ale včas se obejmout.

Sex, láska, milování, něžnosti patří ke každému věku, sundejme masky pokrytců a falešníků, protože pak budeme jen mile překvapeni, jak pěkný a plodný důchod si můžeme užít. Bez příkras, bez pozlátka, ale naprosto lidsky.

A na závěr bych chtěla zmínit moment, na kterým se zhnuseně pozastavil snad každý. Hlavní představitelka si naprosto lidsky a šalamounsky při milování dopomůže olejem ze své kuchyně. Jakou bouři nevole, nechutí, odmítání to vzbudilo.

Možná snad někdo očekával, že zaběhne do koupelny, kde bude mít dvacet lubrikantů a udělá reklamu značce Eros, možná někdo zapomněl, že kdo maže, ten jede a nebo prachobyčejně jen záviděl, protože on nejede, ani maže.

Krásný zbytek týdne přeje blondýna.

/ zdroj ČT /

Příběh malého špekouna...

Narodila jsem se do typicky socialistické rodiny s moravskými kořeny, ošlehanými žhavým Maďarskem,

kde polévka je grunt. Polévka, ve které stojí lžíce a nemusí se přidržovat.

Moji předci byli vždy vysocí a bytelně stavění lidé se sklonem se pořádně nacpat a celé to pořádně zapít, jak Morava velí.

Ani u nás doma tomu nebylo jinak, nebyli jsme žádní boháči, ale nezažila jsem hlad. Pravidelně jsme spolu stolovali a jednou denně bylo vždy teplé jídlo. Vařila se převážně česko-moravská kuchyně, kde kyprý houskový knedlík zalitý omastkem málokdy chyběl. Chleba mazaný máslem nebo sádlem a hybaj do školy.

Osyp jsem měla z buřtguláše, jater a plíčků na smetaně, ještě nyní se mi při vzpomínce odleví.

Výsledkem byla moje lehce oplácaná figura, která díky, sem tam uhnízděnému špeku, stávkovala při pohybu. Musela jsem povinně chodit cvičit do Slavoje, kde jsem trpěla jako psisko, výmyk byl za trest, hvězda z říše divů, na kladině jsem se místo ladných pohybů klátila a rostl ve mně osten závisti proti ostatním děvčatům, která neměla u pasu nic navíc.

Záviděla jsem panelákovým dětem, že doma pijí šťávu, my pili vodu nebo čaj.

Touha, aby na lince v naší domácnosti stála flaška s obyčejnou šťávou mne přešla v momentě, kdy jsem viděla v kině Olivii Newton - John, jak tančila v Pomádě s Johnem Travoltou a měla vosí pas.

Bylo mi čerstvých 15 let a držela jsem svou první dietu v životě.

Že se ze mne stává žena jsem poznala tak, že jsem poprvé omdlela hlady.

Odchodem z rodinného hnízda a nepravidelnou stravou, nezřízeným životním stylem, několikadenním alkoholickým oparem jsem se dopracovala k postavě snů. Ráno káva s cigaretou, v poledne káva s cigaretou, večer káva, šampus a cigareta.

Mohla jsem chodit za tyčí a nebylo mne vidět. / samozřejmě taky sex, že /

A to bych nesměla otěhotnět, ráno koláče, v poledne koláče, večer koláče a chleba se sádlem. Přibrala jsem 32kg.

Z malého špekouna narostla velryba, co plula bytem a sama už nezvedla ani ruku.

Tentokrát mne nezachránilo kino, ale porod a péče o dítě.

Začala jsem držet vajíčkovou, melounovou, celerovou, šunkovou, rohlíkovou dietu. Vždy jsem něco shodila, abych mohla přibrat dvojnásobek. Dopomáhala jsem si zázračnými koktejly, zlatými vajíčky nebo tabletkami, u nichž jsem měla průjem nonstop dva měsíce. Netoužila jsem po ničem, jen nemít zaryté kalhotky do zadku, podprsenkou přepásané tělo jako prase na zadních, bůčkovitě rozklepaná stehna a paže.

Ve skříni jsem měla oblečení na hubené období, na více vyžrané období a pak prasečí velikost kolem 54.

Ke střídání a předávání štafety mezi jednotlivými velikostmi docházelo vždy podle právě probíhající diety, půstu nebo hladovění.

Že je něco špatně jsem poznala po měsíčním průjmu a dehydrataci, kdy jsem přehlédla autobus a málem jsem pod něj spadla, zachránil mě pohotový spolucestující.

Život ve vzpomínkách ? Já celý dospělý život držela nějaké diety, pseudopůsty, půsty, odtučňování. Ztratila jsem desítky kilogramů i nějakou stovku, abych se k nim zase dopracovala. Mohla jsem z místa radit, mohla jsem dávat doporučení, psát knihy a mezitím, já to vlastně vzdala. Z malé a oplácané holčičky, která pěkně papala, jsem se vyžrala jojo efektem do porážkové jateční váhy.

A vidíte, přeci se zadařilo. Pět let žiji zdravým životním stylem, jím vyváženě, piji, pohybuji se a hlavně, já nehladovím.

Váhový úbytek, zatím ten největší v životě čítající 35kg si držím, neomdlévám nebo jen maličko a to jen z fešného chlapa, neskáču pod autobus. Stále toužím po koláčích, dortech, zmrzlinách, čokoládách, šlehačkách a jiných nezdravých prasárničkách malého špekouna, ale už na sobě necítím ten podtlak věčných diet, dietaření a hlavně beznaděje.

Mám ohromné štěstí, že mi chutná zelenina, ovoce, luštěniny a všechny ty produkty zdravé výživy, protože poprvé v životě nemusím bojovat s kručícím žaludkem, mdlobami, klepáním nervozních rukou. Zásadně se nevážím, zásadně se nestresuji váhou, když mi pne oblečení, přibrzdím plyn a je mi božsky.

Že je něco konečně dobře, ano, je ! Poprvé v životě nedržím žádnou dietu, nemám sice pas jako herečka v Pomádě, ale v obchodě s oblečením si kupuji zatím tu nejmenší velikost / 38/ za celé své žití. Jen já a hvězdy na obloze víme, že celoživotní trápení malého špekouna je po zásluze odměněno.

Zdraví vás blondýna, co se netrápí hladem a už nikdy nebude držet dietu, nedělá jí totiž dobře. / ani ve vzpomínkách /