neděle 11. února 2018

Řemeslo ...

V momentě, kdy se objeví na displeji mobilního telefonu číslo souseda, ať z místa trvalého nebo přechodného žití a není to kamarád, tak přesně tato situace naznačuje potíže.
Nejinak tomu bylo i na začátku léta minulého roku.
Soused mne žádal o okamžitý příjezd na chatu, ze země u mé zahrady se valila voda.
Uzavřený hlavní ventil celé zahrádkářské osady, všichni bez vody a kyselé obličeje sousedů, že ani ta káva nebude.
Propadla bych se, ale já jsem ten ventil nevyměňovala.
O výměnu nefunkčního ventilu u vodovodního řádu se postaral pracovník, který se tímto skutečně každý den živí.
Tedy by se mělo jednat o odborníka a znalce v oboru.
Celá akce mne stála : 150 m3 vody, která se vsákla do okolních zahrad, sousedi měli zalito vydatně a nádherná rajčata
150 x 98,30 / m3 ...... 14745 korun českých za únik vody / v našem městě je cena vody jedna z nejvyšších v republice/
instalatérská práce při havárii včetně nutného výkopu 2950 korun českých a jedna obrovská bonboniéra
Sečteno a podtrženo : 17995 korun přímo královských.
Muž, zodpovědný za výměnu ventilu změnil okamžitě telefonní číslo a pravděpodobně chodí kanály, jinak si nemohu celou situaci lépe vysvětlit. I když ....po zevrubném zkoumání jsem zjistila, že odborník je zmiňovaný muž naprosto v jiném oboru, je to totiž elektrikář !
Poplakala jsem si, zaplatila částku a ještě dnes se mi klepou ruce při vzpomínce, zvýšila jsem zásadně pojistku i na tyto nehody a náhody a fakticky velice podrobně zkoumám, koho si na práci zjednávám.

Řemeslo, kam se podělo, kde je ?
V těch nádherných porevolučních 90kách paní ministryně školství Petra Buzková chtěla za každou cenu dohnat ten západ, srovnat skóre ve vzdělanosti a její představa byla z dnešního pohledu hodně zcestná. Všichni mají maturitu, tlačí se do bakalářských oborů, ale řemeslo vymírá.
U řezníka obsluhovala prodavačka masa, která uměla špičkově nakrájet všechny druhy masa, naporcovat a nasekat. Malíř pokojů nejenže vymaloval, ale i zdi řádně napenetroval, vyspravil a předešel úpravou kupříkladu plísni či erozi.
Obkladač obložil koupelnu, zedník vyštukoval, švadlena ušila, sklenář zasklil, truhlář dokázal vše vyrobit na míru potřebě domácnosti.
Řemeslo umírá, nikdo nechce pracovat rukama a jediné, čeho přibývá, ano, jsou to všeumělové, kteří pracují bez patřičné praxe a znalostí. Hodinových mužů či manželů roste jako hub po dešti na úkor právě řemesla.

Žít svůj život, ano, řemeslo by mělo zase začít žít, vrátit se ke kořenům, prosperovat a né přežívat.
Zdatný řemeslník, který umí vzít za práci, dělá jí zodpovědně, přemýšlí u ní, neuteče před problémem, těch je pořád zoufale málo, jsou nedostatkovým zbožím.
Pevně věřím, že se zmírní tlak současné společnosti, lidem dojde, že každý nemůže být atomový fyzik, ale šikovný instalatér je obrovský poklad.
Učíme se se Soptíčkem básničky :
Pekař peče housky,
uštipuje kousky,
pekařka mu pomáhá,
uštipují oba dva.
Krásnou neděli vám všem, s přáním, aby se řemeslo vrátilo mezi nás, práce rukama nebyla ostuda a naše vnoučata třeba ochutnala dobrý rohlík, nikoliv ten z rozmražených produktů, do druhého dne nepoživatelný.


pátek 9. února 2018

Čtyřlístek...

Vyslechla jsem dva fešáky, co si mezi sebou tesklivě vyprávěli, jak je ta škola opruz a ... " no já se nejvíc těším, až se ty holky svléknou a nebudou chodit tak nabalený. Na světě je krásně, když se můžeš potěšit pěknou zadničkou ".
/ výraz zadnička pozměnila autorka ... konkrétní výraz nelze publikovat /
Naprosto souhlasím, nejenže je všechno šedivé, mdlé, ale chybí to správné jiskření, ten správný náboj.
Podobně to cítí i jeden magazín, který v rámci valentýnského týdne lásky chtěl uvolnit své respondenty a zadal jim úkol :
" VEZMI TŘI CELEBRITY NA OSTROV, UŽIJ SI A ZDŮVODNI, PROČ ZROVNA JE ? "
A to by nebyla blondýna, kdyby účastníky zájezdu nenavýšila o jednu hlavu navíc ...

1. BÍLÝ SEX - GORDON RAMSAY
Ráj, ostrov a bez plné ledničky ? Bez skvělé snídaně na vidličku, oběda s grilovaným lososem, dezertem s kokosovou zmrzlinou a čokoládovými hoblinkami, odpolední siesta bez exotického ovoce flambovaného na kubánském bílém rumu, večeře ve stylu Tisíc a jedna noc, závěrečný zákusek formou vanilkového creme brulee ?
A hodněěě, skutečně hodně šlehačky !
Miluji představu, že nemusím nakupovat, nemusím vařit, nemusím vymýšlet jídelníček, nemusím servírovat, to vše za mne udělá světoznámý kouzelník kuchyně, který má nejen prořízlou pusu, na krku pár sexuálních průšvihů, poseděl si v chládku za opilost, no prostě bez kuchaře ani ránu, bez kuchaře nejedu.
Nezapomenu na vás, samozřejmě vám nechám zabalit do krabičky nějakou tu laskominu !




2. MARC DARSY - COLIN FIRTH
Uvařeno, usmaženo je, tak nyní je třeba zasednout za stůl s anglickým gentlemanem, kterému skvěle padnou všechny obleky na míru, alespoň ve filmu Kingsman mne o tom přesvědčil.
No já bych si s ním, zcela otevřeně dovedla představit i takové pěkně romantické svítání, horké poledne a ještě žhavější západ slunce. / a zase hodně šlehačky /
Je to prostě kus chlapa, se kterým bych se určitě nenudila, prý rád hraje na kytaru a píše povídky, že by nový bloger ? Každopádně by mne zajímalo, zda si i v reálném životě skládá spodní prádlo do komínku, no uvidíme, milé dámy, já vám pak řeknu !




3. REBEL V ČERNÉM - DAVID GAHAN
Na každém pobytu, na každé dovolené je potřeba kulturní referent nebo animační pracovník, někdo, kdo zvedne lidi z židlí, kdo je rozesměje, kdo je pobaví.
Miluji hudbu a proto bylo nesmírně pracné vybrat kulturního atašé.
Vždy, když uslyším jeho Personal Jesus, rozhýbou se mi po těle všechny svaly, vyletím jako čertík z krabičky a pohupuju se do rytmu.
On průserář, já průserář, bylo by na tom našem ostrovním dobrodružství hodně veselo.
Požádám ho pro každého z vás o jeden volňásek, pak se budeme v kotli pohupovat v rytmu jeho super Enjoy The Silence.




4. PREZIDENT - TONDA BLANÍK
Mám vybraného kuchaře, milovníka, kulturního referenta a přeci doma nenechám prezidenta ?





Blondýna plavala v oceánu, užívala si šlehačkové orgie, kulinářské hody, hudební ozvěna se nesla celým ostrovem ... tak jo, běžím vyluxovat, vysypat exkrementy a nasypat granule kočkám, doplnit sýkorkám, umýt záchod, naleštit koupelnu, dopéct kuře a vyndat z pračky.
Krásný víkend, chce to hodněěěě šlehačky a vězte, že snít si, není trestné ...

středa 7. února 2018

Mám zelené oči....

" SVĚT KAŽDÉHO JE ZBARVEN BARVOU JEHO OČÍ "

Adolf Hoffmeister
český spisovatel

Skutečně mám zelené oči a z palety barev sáhnu pravidelně po zelené.
Seděli jsme s přáteli a každý dostal otázku, jaká barva mu nyní chybí v zimě.
A já sama jsem byla překvapená, že odpověď byla rychlá a jednoznačná.
Tuto zimu mi nesmírně chybí MODRÁ barva. Symbol vody, vzduchu, nekonečného průzračného nebe.












A jaká barva chybí vám v této zimě, vážení a milí blogoví přátelé ?
S upomínkou, že modrá je dobrá, zdraví blondýna se zelenýma očima.

pondělí 5. února 2018

Pěna dní...

Mám ráda výzvy, mám ráda pnutí, které mne vždy při takovém aktu prostoupí.
Tentokrát se jedná o formát sdělení velice populární a čtivý, je to týdeník.
Mistrem slova a krátkého sdělení je Henrieta a já její výzvu přijímám a pokusím se jí naplnit, seč mi síly, svaly a dobrá nálada budou sloužit.


  • Pondělí 29.1. 2018 HOREČKA SOBOTNÍ NOCI
Poprvé po týdnu sama řídím auto, poprvé bez doprovodu. Jsem týden po operaci, žiju, nic mne nebolí.
Modré nebe prostupují paprsky slunce a já cítím, že bych chtěla letět.
Neletím, naopak, prošlápla jsem své první letošní hovno. Poskakuji po trávníku a smrdím.
Nesmím páchnout, jdu na kontrolu k lékaři.
Na dotaz, jak se mi daří, musím odpovědět pravdu. V sobotu v noci jsem měla vysokou horečku.
Paní doktorka si povzdychne s konstatováním, že přesně ví, koho jsem volila.
Diagnóza zní : viróza.

  • Úterý 30.1. 2018 VÝBUCH ETNY
Šmajdám po chodbě, táhnu nohu jako Jeoffrey de Peyrac, chybí jen jizva.
Moji podřízení kolem mne chodí soucitně, potichu našlapují, nezatěžují ani mojí hlavu, ani moji nohu.
Tančíme kolem sebe takový nějaký zvláštní taneček.
Nikdo není ve své kůži, znají mne jako temperamentní šéfovou, spravedlivou babu, co pochválí i spravedlivě naloží.
Do momentu než najdu průser první třídy. Řvu, řvu jako lev, bože, kdy se u nás dělá takový šlendrián ?
Kdy se odvádí tak mizerná a odfušovaná práce ? No holky moje, co to znamená ?
Vzduch se vyčistil, sopka vybouchla a podle úsměvů na tvářích všichni vědí, jo, jsem zpátky.
Mají zpátky šéfovou a letošní udílení Oskarů za sebou.

  • Středa 31.1 2018 SOPTÍČEK
Zvoní telefon, cinká viber a pouštím si videohovor.
Moje dcera se ještě usmívá v pyžamu, Soptíček se usmívá v pyžamu a já jsem taky v pyžamu.
Srkám první ranní kávu, když v tom se ozve : " Babiško, pšijeď, pšijeď, babiškoooo "
Mám v očích slzy, kutálejí se jako hrášek po mém nočním mundúru.
Nenávidím vzdálenost, která nás dělí, nesnáším ty kilometry, které nám brání.
Jak bych jí objímala, jak bych s ní tančila, jak bych jí dala vyznamenání naší Loupáčkové republiky.
Místo toho líbám displej mého mobilu a proklínám stovky kilometrů.
Chtěla bych být blízko ní, chtěla bych jí právě teď objímat, já bych toho chtěla...

  • Čtvrtek 1. 2. 2018 SORRY JAKO
Tento týden je jako ze žurnálu. Sluníčko svítí od rána do večera, lidé se na sebe i usmívají.
Usmívá se na mne i asi tak devítiletá holčička.
Na parkovišti mne způsobně osloví, zda vím, kolik je hodin.
Je právě 15:25 .
Otočí se a utíká. A co poděkovat ?
Jééé, sorry jako !

  • Pátek 2.2 2018 MUDR. KATEŘINA CAJTHAMLOVÁ
Na drzovku, na férovku, kdyby přišla k nám domů, nevyhodila by vůbec nic.
Za pět let zdravého životního stylu jsem se hodně naučila. Umím hřešit, umím si dá do trumpety.
Ale už umím naskočit do toho vlaku, který se po mém razantním váhovém úbytku rozjel.
Jen kdyby ta zdravá výživa nebyla tak těžká. Metráky zeleniny, metráky ovoce.
A stále mi to stejně skvostně chutná, on mi totiž chutná ten život bez pneumatik.
Jste to, co jíte ...svatá pravda, paní doktorko Kateřino !

  • Sobota 3.2. 2018 DRAHÝ MŮJ
Jak se ti stydím psát ... já ti už nepíšu
jak ti říct, že mě zbytečně máš rád ....fakt už zbytečně.
Drahý můj, ty jsi skutečně myslel, že jsem taková hlupačka ?
Bez rozloučení, bez jediného řádku, bez jediného slova jsi odešel z mého života.
Dva roky jsi dělat mrtvého brouka a leštil jsi si svůj vůz a svoje ego.
Drahý můj, jak já jsem tě milovala, jak já bojovala, trápila se a brečela.
Odpustila jsem ti poprvé, podruhé, potřetí.
Není mi tě líto, své šance jsi roztočil v ruletě života a já bez nostalgie říkám.
Sbohem.

  • Neděle 4.2. 2018 PTÁČEK
Můj soused praví : " Staráš se o ty ptáky jako o vlastní "
Dostávají pravidelně. Ani já tak často nedostávám, chtěl bych být tvůj ptáček "
Odpovídám : " To nepůjde, chodila jsem s tvojí ženou do školky "
Vesele se usměje a odchází.
Můj soused se jmenuje Vlasta Ptáček.






CO MI TÝDEN DAL .... spoustu slunce, zpívající ptáčky a vzletný pocit, že jsem ve skvělé kondici. Plánovali jsme aktivity na jaro a léto, ochutnala jsem famózní kuřecí karí a jednu radu na závěr, pokud chcete skutečně naštvat své nepřející okolí, dejte na odiv svou pohodu, klid a nadhled, tím protivníka nejvíce raníte.
Jo a běžím si vsadit, to prošlápnuté ...
CO MI TÝDEN VZAL ... především si vzal kus tmy a prodloužil nádherně den / zlaté Hromnice /. Odpadly mi stehy a já konečně mohu chodit jako člověk.
Končí má týdenní zkušenost s novým formátem, nebylo vůbec špatné se pozastavit a užít si den zas trochu jinak.
Krásný týden přeje blondýna.

sobota 3. února 2018

Já jsem tvé staří, pozvi mě dál ...

Spojila nás náhoda a vzniklo přátelství.
Za celý svůj život jsem nepotkala člověka s tak vybroušeným nadhledem.
Co já jsem opindávala v dlouhých větách, v desítkách slov, ona trefně udeřila na solar jednou prostou větou.
Rozený pohodář.
Její úsměv čtveráka s jemnou cigaretkou u rtů, zapíjející kávou a končící větou. To neřeš.
Jenže poslední rok je vše jinak. Nejdřív se vkrádal nepokoj.
Úsměv vystřídaly smutné oči bez lesku, bez života.
Deprese. Obrovská saň, co požírá duši.
Je na vše sama, na život, na nemocného otce. Soužití dcery a nemohoucího tatínka v jinak prázdném domě.
S nemocí přichází beznaděj kořeněná bezmocí, která graduje hulvátstvím muže. Jeho síla odchází.
Bolestivě bojují oba, on s důstojností, ona s emocemi.
Má přítelkyně se v tom boji zoufale ztrácí, snaží se na potápějící lodi udržet směr a přesto je ten záchranný kruh v nedohlednu. Jak ráda by utekla, jak ráda by ukázala záda.
Nedokáže to. Stará se o nemocného otce a důstojně mu ulehčuje poslední chvíle ze života na úkor toho svého.

Jedné noci, před 8 lety jim pípla sms.
Právě tato zpráva dvěma penzistům obrátila život vzhůru nohama.
Jejich snacha jim oznámila, že se zamilovala a odchází.
Takže v neděli si už pro své dvě malé děti nepřijde. Vlastně si pro ně nepřijde ani tu druhou neděli.
Nechce je už vůbec.
Co se dvěma ptáčaty, kterým v těle pulzuje stejná krev, co se dvěma živly, kterých je plný malý byt ?
Můžou vyhodit krev své krve ?
Mohou jen přistoupit na skutečnost, že pomohou svému synovi, který dře, aby rodinu uživil.
Od plenek do školky, ze školky do školy a hurá vstříc pubertě.
Dívám se, za oknem babička vyprovází svou vnučku na kroužek, hladí jí neposedné vlasy, upravuje minisukni.
Představovala si takto svou část důchodového života, měla vůbec šanci si uvědomit, že v pozdním věku kope prvoligový mač rodičovství ?

Je sobota. Je nádherná letní sobota, plná slunce, sladkého melounu a koupání.
Po dáchanečku by nebyla vůbec špatná káva.
Paní domu jí servíruje s právě upečeným štrůdlem, plným ořechů a hrozinek.
Fuj, zase štrůdl. Ozve se pán domu, kopne do stolu a uražený odchází trucovat.
Dokáže trucovat celý týden. Mlčí, mlčí celý den, neodpovídá.
Po bytě voní bábovka. No jo, přitáhnou dětičky, peče se bábovka.
Ticho, bytem se nese jen zvuk hodin. Tik tak, tik tak.
Ona se trápí, nedokáže mlčet. On se netrápí, kašle na slušné chování.
Kde je ten gentleman, který jí kupoval růže ?
Aby jí ještě víc zranil, dělá si srandu, že jí narostl zadek. Čím víc zranit, tím lépe.
Spolu žijí, spolu mlčí.
A přitom se tak milovali, tak si užívali života, cestovali, smáli se stejným vtipům.
Stáří, nemoci, bolesti a odcizení.
Jenže, co když ten dnešní den s odmítnutým štrůdlem může být zároveň i dnem posledním ?

Tři podobenství odcházení a stárnutí.
Nikdy se člověk dostatečně nepřipraví, neztrácí naději a doufá.
Rozloučím se slovy pana Hapky a Horáčka :
" Teď tady sedí v županu,
já neznám žádnou obranu, když říká : Už tu zůstanu, jsem tvoje STÁŘÍ "


čtvrtek 1. února 2018

První únorová...

Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Nejde tomu odolat, svítí krásně sluníčko, nebe vymetené, na teploměru teploty nad nulou a moje kočky se válí na vyhřátém parapetu.
Kaju se, sypu si povel na hlavu, ale na zahradě bylo prostě skvostně...













Krásný únor nám všem....