středa 2. prosince 2020

 Ale jistě, paní Rettigová ....



Otři čistým šatem čtvrt libry sladkých mandlí, buď je drobně utluč, neb na struhadle rozstrouhej, k tomu dej 6 lotů tlučeného cukru, jeden ustrouhaný muškátový ořech, kvintík tlučené skořice, kvintík hřebíčku, z půl citronu drobně pokrájené kůry, osm lotů másla, osm lotů pěkné mouky, to všechno dobře promíchej, pak třemi žloutky zadělej, nech asi hodinu v chladném místě odpočinout, pak to na dvě stébla tlustě rozválej, dělej formičkami rozličné koláčky z toho, nech na papíře upéct, pak přetáhni ledem rozličných barev, nech usušit a dej mezi jiné pamlsky na stůl.

/ Vánoční koláčky s kořením M.D. Rettigová , Domácí kuchařka, vydáno 1844 /


Právě mi po bytě krásně voní linecká kolečka. 
Jedno za druhým sázím na plech a nejde nevzpomenout na ta má první.

U nás doma se nepeklo a tak jsem si jako čerstvá novomanželka dala za úkol omráčit svého novomanžela.
Pokud paní Dobromila ve svých receptech vrážela jako průkopnice vejce, používala kvintíky, lokty a loty, já jsem se sice držela novodobých postupů, výsledek byl rozpačitý.
I po třech týdnech mé nazdobené pečení neproleželo, na skus převyšovalo al dente a při poklepaní o podšálek, zvonilo.
Marná lásky snaha, můj muž do toho dal všechno, pozřít šlo pouze po namočení do čaje.
Ale jistě, paní Rettigová, váhu jsem neměla vytárovanou, máslo jsem nenechala povolit, dalo by se s ním mlátit o zeď a vrátilo by se zpátky jako úhledná a neporušená kostka.
Vím, měla bych svým čtenářům také nalít čistého vína, nikoliv hladkou, já používala polohrubou, aj hrubou mouku :)
Autorka již lety prověřené domácí kuchařky toho napsala mnohem více, její literární počiny upadly v zapomnění. Sama se v jednom dopise vyjádřila  ... více lidu se shání po dobrém a chutném obědě než po nejkrásnější básni.
A toto bych určitě rozporovala. 
Mé vanilkové rohlíčky by se určitě zapsaly do dějin naší malé rodiny, kdybych v návalu obžerství na balkoně nestrčila hlavu do krabice .
Zavřela jsem oči, strčila si do úst vanilkový rohlíček a on se mi na jazyku nerozpustil, nevyvolal chuťový orgasmus, on mi začal na jazyku šumět. 
Zda jsem ho obalila v moučkovém cukru a místo vanilkového cukru jsem použila kypřící prášek, 
třaskavost na patře vyvolala škleb, to netuším, ale vězte, nic tak nechutného jsem na balkoně už nikdy nenašla.
Ale jistě, paní Rettigová, za blbost se platí, za zbrklost také, ale správná hospodyňka to nikdy nevzdá a napeče novou várku, již ale raději použije vanilkový lusk.
A pak talíř zdobí vanilkové rohlíčky jedna báseň.
S roky přichází cvik, zkušenost a osvědčené recepty.
Váha se vytáruje, najde se ideální teplota trouby, zručnost v rukou dělá jedno kolečko jako druhé a ingredience připravíte v pokojové teplotě.
Ráno si vyndáte čtyři kostky másla a do dvou hodin jsou pouze tři. 
Hledáte na netradičních místech, při pohledu do zrcadla zpochybňuje své vlastní já. Děsíte se, že už neumíte počítat do čtyř a bojíte se toho německého dědka.
Ale jistě, paní Rettigová, že jste si nikdy večer nešla lehnout a pod polštářem jsem nenašla oslintanou půl kostky másla schovanou mezi dvěma polštáři ?
U toho všeho ležícího a funícího kocoura Míšu, který měl dost času si tradiční českou lahůdku z Tatry odtáhnout do ložnice, zpracovat přes půlku obsahu a ještě zacintat půlku postele. 
Kdo maže, ten jede a hlavně, když si nacpat pupík, tak jen kvalitními a čerstvými produkty.
Žádná Hera, pěkné máslo od Tatry.

Ukládám voňavé poslíčky adventu do krabice.
Doufám, že nebudou na patře šumět, že na skus pohladí spíše patro, jo a Míša, ten právě oslintal láhev od olivového oleje, provinile se usmál, je prý skvělý na srst.
Ale jistě, paní Rettigová, nebudu kulinářský guru, ale když někomu dnes můj článek vykouzlí úsměv, bude to všechno v tom prosincovém kvapu jedna báseň. 




68 komentářů:

  1. Simonko, běda ti, jestli dnes, po tvém článku a fotkách přiberu!
    Já jsem jako novomanželka chtěla upéct manželovi dort, krásně šlo vše podle plánu a podle návodu v kuchařce, až do chvíle, kdy jsem jako zvědavá vytáhla plech s dortem ven a ten klesnul a už tak zůstal. Slepice se měly dobře a já odpoledne proplakala.
    Hezké odpoledne, KOČKO. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je krásné, když se žena snaží potěšit mužské srdce a žaludek.
      Roky nám s dcerou trvalo než jsme korpus doladily.
      A jsi štíhlá, nějaké kilo zvládneš ☺

      Vymazat
  2. Předpokládám, že šampaňské kdysi vzniklo podobným nedopatřením jako tvé šumivé rohlíčky. Je to jen věc kvalitního marketingu :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel, z tohoto kvalitní marketingový tah nebude, bylo to neskutečně nepoživatelné, fuj :))

      Vymazat
  3. Žádná Rettigová rozhodně nejsem a už pravděpodobně nebudu. Teprve dneska jsem se dozvěděla rozdíl mezi vanilkovým a vanilínovým cukrem, což svědčí o mém pečení vůbec. Takže peču jen pár druhů, pár jsou dva a možná jeden přidám.
    Já mám zase vzpomínku na vaření prvního houskového knedlíku. Ještě jsem neměla úplně vybavenou kuchyň, a tak jsem ho vyndávala pomocí prkénka a vařečky. Slizoun se sesmekl z prkénka a začala hra, chytíš mě? Chytila, opláchla a večer se samozřejmě manželovi nepochlubila, jakou má doma šikovnou kuchařku.
    Simčo a tvůj článek pobavil, díky ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se s roky vypracovala a už jsem i chválená.
      Knedlíky mne učila má švagrová a jsem jí za to nesmírně vděčná dodnes.
      A Evi, fakt jsem se zasmála, tohle je skutečný život.

      Vymazat
  4. Žádná novodobá Rettigová z nebe nespadla)))) já málem spadla ze židle při četbě tvého příspěvku. Ještě teď se tu chechtám. Mám nastudovanou letitou kuchařku Sandtnerku po babičce a je mi to prd platné :-) s kuchyní a s činnostmi v ní jsem se prostě neskamarádila ))))Já jsem poprvé pozvala svého nastávajícího na sladké balvany ( měly to být knedlíky). Divím se; že ho to neodradilo od svatby )))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ráda vařím a peču, nemusím se nutit, baví mne to.
      Ale respektuji, když tohle někdo nesdílí.
      U nás doma skvěle vařil můj otec a ještě lépe pekl, tento model mi přišel naprosto normální a nepozastavuji se nadtím.
      Tvůj muž věděl o jiných kvalitách než je rendlík :)))

      Vymazat
  5. Živě si představuju kocoura, jak neznámo kam vleče kostku másla :-D A to překvapení,když pak páníček někde najde takový poklad :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od té doby si na něj dávám pozor, miluje oŕechy, oleje, másla, vše, co je mastné.

      Vymazat
  6. Kvintík! Ten mě tedy dostal :-) A šumivé rohlíčky taky. Připomněly mi jednu brilantní kolejní historku o krupicové kaši, do které místo krupice autor vsypal škrob. Nikdo si ničeho nevšiml, až když začali nandávat a hrnec se pohnul spolu s naběračkou, zaznělo ikonické: "Ty vole, jezte rychle, vono to tuhne!" :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc se mi líbí český jazyk paní Rettigové, číst ty recepty je dokonalé a zábavné zároveň.
      Tak tu historku napsal život sám
      , vybavila jsem si vaření škrobu na povlečení:)))

      Vymazat
  7. Chybami se člověk učí a jestli to fakt funguje, budu na stará kolena v excelovat! :)
    Cukroví taky dělám jenom z másla, cukroví s Herou mi prostě tak nějak divně zavání, nikdy mu nedá tu vůni a oříškovou chuť, jako máslo :).

    Krásný a pohodový advent přeji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Funguje, pro mnoho lidí je to nereálné, ale když ti nikdo neukáže základy, musíš se tím prodrat a když moc chceš, výsledky se dostaví.
      Naprosto souhlasím, máslo je máslo, tu chuť jednou za rok toužím mít a nahradit jí neumím a ani nechci.

      Vymazat
  8. Ahoj,
    fakt jsem se tu od srdce nasmála:-D Řekla bych, že chybami se člověk učí. Pamatuji si, jak jsem se jednou snažila slepit bábovku čokoládovou polevou, protože se mi špatně vyklopila:-D Měj se krásně!
    Hanka z blogu ciculka.cz
    PS: u mě na blogu právě probíhá malá adventní soutěž, zvu tě:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učený z nebe nespadl.
      Než mi někdo poradil, jak skutečně na bábovku, jedli jsme jí i z formy:)))
      Děkuji za pozvání.

      Vymazat
  9. Neumím vrážet vajíčka ani jiné ingredience do lahodných pokrmů, ale za to s uznáním je potom přemisťuju do žaludku. A vanilový š/Šum svistu by určitě také velmi ocenil :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Začátky Šum svistu mne neuvěřitelně bavily, konec už ne.
      Závidím každému, kdo sladké nemusí.

      Vymazat
  10. Simonko, zasmála jsem se. Taky nejsem Rettigová, kuchyň se nestala mým koníčkem. Ovšem po prvních letech manželství, kdy nás cukrovím zásobovaly tchyně a moje mamka, jsem začala péct cukroví. Jednou jsem do těsta na mušličky zapomněla dát tuk a divím se, že jsem dala těsto vůbec dohromady. No, jíst se nedaly, tak následoval pokus č.2 a tentokrát se už povedly. V posledních letech peču málo, sladké miluji a pak se obaluji.;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš a mne to chytlo a nepustilo.
      Mám ráda pobyt v kuchyni a když přijde pochvala, jsem ta spokojená slepice popelivá :)))

      Vymazat
  11. Jako novomanželka vařit ani péct jsem neuměla, avšak láska zvítězila! Novomanžel statečně a lačně baštil bramborové knedlíky, mající velikost větších lentilek, neboť mne nenapadlo, že ve vroucí vodě nenabydou. "Jsou vynikající, Alenko, vy-ni-ka-jí-cí!" halasně od stolu zněl jeho mladistvý hlas. Sice prý láska prochází žaludkem, ale ono se spoustu věcí přehání :-))).
    Simi, jsem se moc pobavila a zavzpomínala.
    Hezké dny.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj muž byl neuvěřitelně trpělivý a statečný.
      Asi to bylo dáno i faktem, že jeho matka pila a on byl vděčný i za obloženou topinku.
      Ty uż jsi tenkrát vymyslela italské noky, viď :)))

      Vymazat
  12. Simi, čte se to parádně, směju se, ale myslím, že to dramatizuješ! Tak hrozné to jistě nebylo!
    Tedy to máslo v posteli, to je fakt pecka... No Míša chtěl z toho pečení taky něco mít :o)
    Měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš? Když ti nikdo neukáże základy, nevysvětlí podrobnosti, děláš zákonitě nesmysly.
      Moje maminka nikdy neupekla jediný plech cukroví a já jako mladá netušila, jak vypadá pečicí papír.
      Na trhu byla jedna kuchařka a tam nikdo nepsal pro začátečníky jako dnes, nebyl internet, nebyl nikdo, kdo by mne vedl jako já svou dceru.

      Vymazat
  13. Pobavila jsem se :-). Tvoji domácí mazlíčci jsou fakt správní parťáci :-).
    Já ve svých kulinářských začátcích měla problém s nadýchanou třenou. Prostě ať jsem dělala, co chtěla, výsledek bídný. Jednou dokonce to byla jakási doslova gumová placka :-). Ovšem u mých malých synků slavila úspěch. Ono jim to fakt chutnalo a stále se pak dožadovali, abych jim upekla tu gumu. No, neupekla,jak bych mohla, když jsem nevěděla jak ? :-) No a pak jednoho dne se to zlomilo, najednou jsem z trouby vytáhla nadýchanou třenou.
    Pěkný den, Simi !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tahle jsme s dcerou roky ladily korpus na dort.
      Po každé to spadlo.
      Míša má zakaz vstupu při pečení:))

      Vymazat
  14. Taky už jedu na plný plyn, cukroví dělám ráda, zřejmě proto, že ho i ráda jím :)
    Tyhle přípravy na vánoce mě těší, myslím, že krátké dny a nemožnost mnoha činností venku a na zahradě jsou dobrým hnacím motorem, aby se člověk nezbláznil. Něco se holt pořád dělat musí, že? (pokud teda zrovna nestaví barák :)) Díky za příjemný článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Včera jsem se dojetím a pod tíhou emocí rozbrečela jako egyptská plačka.
      Barák stojí, projekt dostal reálné obrysy, už to není kus papíru, má reálnou podobu, už si na něj sáhneš a je to skutečně pecka.
      Mám šest druhů a hurá do dalších :)

      Vymazat
  15. Milá Simi, pečení a vaření je velké téma, cukroví máš moc hezké a jistě mňamozní. Pobavily mě i komenty, já jako velmi mladá jsem svému drahém dělala bifteky, zakoupila jsem zadní z tehdy stoleté komunistické krávy a jala se dělat je jen tak narychlo. Výsledek byla samo jak podešev, ale on žvýkal a chválil, nechápu :).. Je fakt, že měl krásné a zdravé zuby. Z příspěvků tady by byla super kuchařka na téma začátky v kuchyni. K pečení v loni jsem nepekla, něco málo si koupila, a už nikdy více. Pokud mi síly postačí, tak si maličko upeču. Teď už mám 4 druhy a ještě tak 2 hotovo. teda ještě promáznout, ale to má čas. Moje jedna kočka ujížděla na olivách, kde mohla tak ukradla, apo vylití té vody do dřezu lízala odpad jak feťák.. Jo chutě jsou různé, pohlaď kočičáky a zdar pečení a Tvému stavění .. Lenka kočka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Leni, při čtení tvého komentáře jsem si vzpomněla na falešnou svíčkovou a nejhorší oběd z ní. Bylo to něco podobného jako u vás, nakonec jsem to trápila i v papiňáku a od té doby jsem na tento druh masa zanevřela a nikdy z něj nevařila :)
      Já jsem minulý rok také nepekla, nic jsem nekupovala a pak jsem strašně litovala a neměla se ráda. U nikoho jsem nenatrefila na dobré cukroví, které bych koupila.
      Moje švagrová měla v záloze paní, ta to skutečně uměla, jen to začala dělat ve velkém a kvalita včetně surovin šla do kopru.
      Naše kočky nemají chybu, viď. Míša se takhle profiluje už od malička a nechat na stole oříšky už si vůbec nedovolím, nic bych nenašla :)
      Děkuji mnohokrát za tvé milé povídání a přání, moc si toho vážím.

      Vymazat
  16. Včera jsem zadala muži úkol nakoupit první várky mouky, cukru a tuků, a začnu už taky s pečením. Jen mě čeká trochu protivná práce jakou je louskání lískových ořechů. Ty vlašské už mám vylouskané. V rámci zachování zdraví koček, a i mého, dávám máslo změknout do zavřené mikrovlnky nebo skříňky....když to tak vezmu letem zpátky, nějak si nevzpomenu na nějaký kulinářský nebo cukrářský nonsens, ale to neznamená že nebyl. To jen asi ten dědek německej ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukej toho německého dědka nakopat do zadku, nedej mu šanci :)
      Však já od té doby taky ořechy a máslo uklízím, on by syčák všechno sežral a na veterinu nemusím třikrát do týdne, že :)

      Vymazat
  17. Krásně umíš o pečení vánočního cukroví psát. U mě ještě nevoní, ale snad se do brzy dokopu. Já většinou začínám péct na Mikuláše. Den předem si udělám několik druhů těst a druhý den jedu jeden plech za druhým a střídám formičkové s vykrajovaným. Přiznám se, že vanilkové rohlíčky, jež jsou jakýmsi symbolem Vánoc, mi zrovna moc nejedou. Nemám ráda cukroví obalované v cukru. Jediné co v cukru může být jsou medvědí pracny, ale to zase bude asi tím kakaem. Tak ať se ti daří všechny přípravy A ať nic nespálíš. I když... i to patří k Vánocům. 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Četla jsem ve starých českých pověrách, že když kuchařinka spálí cukroví, má v dalším roce veliké zdravotní problémy. Tak se skutečně snažím.
      Naopak, když se cukroví podaří, čeká jí zdraví a pohoda.
      Tak přeji všechny plechy bez úhony.

      Vymazat
  18. Simonko, napsala jsi to úžasně a opravdu jsem se hned po ránu pořádně nasmála. Jen komentář musím psát až teď, protože mi ráno probliknul a ..... zmizel. Knížku M. D. Rettigové jsem měla dokonce v knihovně, ale někdo ze známých si ji vypůjčil a už mi ji nevrátil. Já to letos stáhnu jen na tři druhy, protože mě bolí záda a nevydržela bych u toho stát. Původně jsem tvrdila, že nebudu péct nic, že si ho někde objednám, ale to by mě asi nebavilo. Přece jen tu vůni vanilky v bytě musím mít...Já také nemusím moc sladké cukroví, jak píše Maruška, ale já ho neobaluju, ale sypu přes sítko, až když ho dávám na stůl, tak že se na to cukr nenalepí a není to tak strašně sladké..Tak ať se Ti Simonko daří. Přeji Ti příjemný předvánoční čas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Minulý rok jsem nepekla a pak jsem toho strašně litovala.
      Byt krásně provoní, když je na stole talířek s cukrovím. Oželím ledacos, ale těch pár kousků upeču.
      Rozumím, že tě trápí zdraví, tak hlavně pomalu a opatrně.

      Vymazat
  19. Taky kupuju jenom český máslo, jsem v tom úplně úchylná...:)
    A jo, zasmála jsem se, díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když po revoluci všichni jezdili do Německa a kupovali ty umělé margaríny, normálně mi to smrdělo a zvedal se mi kufr. Fuj.
      Taky v té době měl každý druhý cukroví takřka nechutné, ještě teď se klepu hnusem.
      Než tohle, tak raději suchý chléb.
      České máslo je lahůdka, mňam.

      Vymazat
  20. Vypadají luxusně, a šumivé rohlíčky by mi nevadily, kdyby je kuchařka prohlásila za záměr a specialitu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vadily, byl to hnus.
      Já si posypu hlavu popelem a přiznám vady na kráse, už jsem velká holka.
      A navíc, když něco pohnojím, raději to na sebe napráším :)

      Vymazat
  21. Povedlo se, čtu a usmívám se u toho.

    Fakt je, že děti mi kdysi do postele natahaly různé bebechy, ale Tvého kocoura netrumfly :-)
    Obalit vanilkové rohlíčky v kypřícím prášku - tak to je unikátní recept na nějaký kanadský vtípek. Dalo by se to patentovat jako Helloweenské cukroví :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to k jídlu a fakt je to nepovedené, celé to šlo do popelnice.
      Možná největšímu nepříteli, ale to přeci nepřiznám, že jsem kuchařka na pytel :)))

      Vymazat
  22. Já sladké můžu, ale nesmím, ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, vzhledem k tvému pohnutému osudu je vanilkový rohlíček špatná volba.

      Vymazat
  23. Byla jsem na tom podobně. Dnes se mé vanilkové rohlíčky rozpadají, ale nikdo je nejí,jen já...Dokonce i perníčky mám měkké, ale syn tvrdí, že ty tvrdé byly lepší....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víc než v čem jiném, hraje v kuchyni nezastupitelnou roli máma, my holky přebíráme vzor, ať se nám to líbí nebo ne. Ta moje kuchyni nesnášela a nevyhledávala.
      Skutečně jsem si prošla vším od úplného začátku a asi největší výhra pro mne byla má kolegyně, která mi vypsala parádní recepty po své babičce.
      Takže peču z receptů ověřených generacemi a mé pečení si troufám říct, doznalo veliký změn a je výborné.
      Takže vždy je šance na změnu.

      Vymazat
  24. Blondýnko, u nás se peklo, takže nemám zase takové krásné vzpomínky jako ty. Za to na můj první "guláš" si můj muž vzpomíná dodnes. Ještě se z toho děsného zážitku nevzpamatoval ani po víc než 40 letech. Díky, početla jsem si.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No krásné vzpomínky ? Já se hodně naplakala, moc jsem se snažila a vůbec mi to nešlo.
      Co se týče guláše, mne ho učila patnáctiletá dcera mého staršího bratra, kterého měl můj otec v prvním manželství.
      Nikdy nezapomenu, jak mne mladý puberťák buzeroval, ale výsledek se myslím podařil :) Takže můj muž na první guláš dobré vzpomínky.
      Tvůj pan manžel je příklad, že na první dobrou se věci nemají vzdávat, když se naleští, vyleze z nich krásný poklad !

      Vymazat
  25. Já zatím jen zadělávám ale jestli se do toho nepustím bude mi pak uovej. Navíc letos máme na Vánoce i na Silvestra a nový rok zákaz vycházení z měst a obcí (jako i teď) takže u nás budou Vánoce o týden dřív protože od zítra nás milostivě propustí i když krátce. Syn a snacha bydlí 5 km od nás ... ale už jiná obec .
    Máslo nám jednou v kempu sežral ježek - měly jsme ho s kamarádkou venku . Jak to přežil, nevím, ale vzbudilo nás jeho blažené mlaskání 😁

    OdpovědětVymazat
  26. Simčo, článek mi úsměv vykouzlil, ...jo začátky, ty bývají těžké. Ale co si budeme povídat, i po létech praxe se občas něco nedá jíst, jakou nás. Já včera pekla pusinky, říkala jsem si, jak mi sníh krásně drží a když jsem je po upečení ochutnala...., fuj to byl hnus. Přehodila jsem si nádoby cukr a sůl a tak jsem šlehala sníh se solí. Letos už se mi povedla osolit i náplň na štrůdl. :O) Asi si tu nádobu na sůl budu muset na stará kolena popsat.
    Přeji Ti krásnou neděli. D.

    OdpovědětVymazat
  27. Vařit ani péct mě doma nikdo neučil. Asi jsem obojí dostala od sudiček. Šlo mě to samo. Přítel často říkal svojí mamce, že vaří výborně ale já že vařím ještě líp. Cukroví jsem nepekla 5 let. Nechtělo se mi a měla jsem možnost si koupit od těch co pekly. Letos napečeno mám vše se povedlo tak vánoce klidně můžou začít…

    OdpovědětVymazat
  28. Nepeču ani jsem nikdy nepekla, necítila jsem podporu od rodičů ani z rodin, do kterých jsem v životě přišla. Ale rozhodně mě článek o cukrářských slabinách donutil k pousmání. Pokud už peču táč s ovocem na plech, rozhodně ho nešidím. Spíš méně tuku a víc ovoce. Můj táč se skoro musí pojídat lžičkou na talířku. Není to moc vzhledné, ale chutné to je. Pokud ovšem neztratím druhý malý plíšek pro upečení a nevytáhnu po pečení z trouby "dva v jednom", jak se mi stalo nedávno. Ale přišla jsem na to, že z takto pečeného táče je produkt vláčnější a není tak vysušený. Jsem pekařka na baterky - a jak čtu, nejsem sama. I když se tvoje zpověď týkala spíš tvých "dávných pekařských časů" ☺

    OdpovědětVymazat
  29. Dneska jsem přečetla, úsměv na tváři vykouzlen. Míša je borec a loupežník. A my, my jsme holky šikovné co se časem naučí kde co, pro potěchu svých blízkých i svou. Letos se kaju, neupečeno, zaděláno jen na linecké a mám pocit, že pro mé mlsavé dobro u toho skončí. Jen banánky v čoko musí být, ale to je rychlovka. Měj se prima,,, jo a hrábě, ty bereme do ruky skoro každý den, stále není opadáno.

    OdpovědětVymazat
  30. Simi, tak to jsi moc pěkně pojala vánoční pečení :-) A jen tak mimochodem: Jen ten kdo nic nedělá, nic nezkazí. Fandím všem, kteří pečou a nevzdávají to s prvním spáleným plechem.
    Lineckému zdar! Jitka

    OdpovědětVymazat
  31. Ale podle fotografií bych nevěřila, co tomu předcházelo :-) Hlavně to nevzdat a roky získat cvik... A i ta číča pomůže. Když člověk skončí s nadáváním, musí se tomu smát. A já se směju určitě .-) :-)

    OdpovědětVymazat
  32. Nejen úsměv, já jsem řehtačka (podle mého muže). Tomu pečení jsem se anitak nes,la, to se stane každému, kdo začíná, ale to máslo a kocour...co v tom je, že to kočky tak táhne? Nedávají do něj šantu? Naše Mudla je celá říčná, když si mamažu rohlík nebo chleba máslem a klidně drze vleze až na stůl a chce lízat. "Musím" si dát kousek na prst , odehnat ji dolů a dát jí ho olízatz. Samozřejmě se došourá i Mufík a !kouká" tak dlouho, až dostane také. Pak abych se myla, než můžu jíst . Mám obaby, že z toho budou mít průjem..neměl ho z másla Míša?

    OdpovědětVymazat
  33. omluva za překlepy- mám gramlavé prsty (tedy nejen oteklé, ale i křivé-bába no.)

    OdpovědětVymazat
  34. Já jsem začala péci navzdory tchýni, která mě povazovala a vlastně pořád považuje za rozmazleného fracka, směšné, s babičkou jsem vařila od mala, pravda je, pečení mě ale moc nebavilo, to jsem spíš ujídala😊

    OdpovědětVymazat
  35. Krásné cukroví i skvělé povídání. Jak jinak by se člověk poučil než chybami a platí to nejenom v pečení a vaření. Přiznám se, že občas v tom kuchtění občas ujedu do dnes. Docela nedávno jsem dělala čočku na kyselo - takové velmi jednoduché jídlo, které máme doma dost rádi - a byla tak ohavná, že jsme si s holkama oběd odpustily, čočka putovala ke slepicím a chlapům jsem udělala gulášovou polívku.
    Ale dost o vaření, ještě si ho o svátcích užijeme. Přeji Ti příjemné vánoční dny, pohodu, smích, sváteční atmosféru ať ve společnosti rodiny nebo kočičích miláčků. :)

    OdpovědětVymazat
  36. Simi, přišla jsem ti popřát od srdíčka pohádkově krásné sváteční chvíle plné radosti, štěstí, pohody, klidu, lásky a božího požehnání prožité ve zdraví v kruhu milovaných.

    OdpovědětVymazat
  37. Blondy, kam jsi se nám vytratila? Snad tě nezabetonovali do základů???
    Jestli si to ještě dnes staneš zde přečíst, tak na vzdory všemu T i přeji zdravé a veselé!!!

    OdpovědětVymazat
  38. Ahoj Simčo, co sed děje, jste všichni v pořádku? Chci Ti popřát krásné vánoční svátky plné radosti, štěstí a lásky. A také Tobě i celé rodině přeji hodně zdraví. Těším se na Tvé nové příběhy. D.

    OdpovědětVymazat
  39. Simi, postrádáme tě a pevně věřím a doufám, že si jen užíváš a jsi spokojená, zdravá a v pořádku!
    Moc tě zdravím a přeji krásný vánoční den, Helena

    OdpovědětVymazat
  40. Ahoj Blondýnko, doufám, že je vše v pořádku. Přeji krásný zbytek svátků vánočních a v novém roce hodně štěstí, zdraví a duševní pohody ❤️.

    OdpovědětVymazat
  41. Jako ti přede mnou trochu se divím, kdeže Ty jsi ! Pevně věřím, že je vše OK. Nějak se mi do hlavy vkrádá myšlenka, že jsem četla buď v jednom z Tvých příspěvku nebo komentářů, že..................... možná to je jenom nějaký můj výmysl. Pevně věřím, že se tady ukážeš ....se sluncem v duši.
    Hezké dny !
    Hanka

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.