Jen tak v kalhotkách ...
Slunce hladí horizont a rozdává svými paprsky radost.
Po teplém dni nejlépe chutná vychlazený meloun.
Sedím a dívám se na svou vnučku.
Se zahradní hadicí poskakuje, raduje se a každé rostlině dopřeje dostatek vláhy.
Keře, stromy, tráva, to vše obalí drobné kapky vody.
Vzduch tak příjemně voní, po vodě.
Jen těm pracovitým čmelákům se sprcha nelíbí, dnes ještě nemají splněno.
Zadívám se do jemného oparu a tu jí zahlédnu.
Malá, drobná holčička se světlými vlásky poskakuje po trávníku.
V ruce má žlutou konvičku a poctivě zalévá každý keř voňavých růží.
Když zapadá slunce, krátí se den, země volá po vodě.
Konev nosí maminka, tatínek dvě.
Ohnuté větve obalené sametovými broskvemi, tmavě červené višně a kyselá letní jablka, ke každému kmeni malou konvičku, tou větší to doplní táta.
A tu se v posledních paprscích dne objeví jemná sprcha, která hází duhu do všech stran.
Táta už nenosí konev, drží v ruce hadici a stříká.
Blondýnka s otevřenou pusou hledí na proud vody a malou rukou se osměluje sáhnout si na duhu.
Odhazuje letní šatičky a jen tak, v kalhotkách běží vstříc letnímu osvěžení.
Je tak krásné běžet naproti duze, která obejme i ochladí po horkém dni.
Naštěstí sedím proti slunci.
V očích se mi lesknou dvě malé slané kapky. Jedna za mámu, jedna za tátu.
Žijeme v dokonalém světě a kdy naposledy jsme běželi proti duze ?
Babičko, babičko, to tááák stříká.
Vidíš tu duhu ?
Jasně, vidím. Škoda, že se jen v těch kalhotkách stydím ...
Letní idyla. Simi, moc pěkné a dojemné. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatTo prostě k létu patří a naštěstí jsou tu děti našich dětí, aby nám takové detaily připomněly.
VymazatVidíš, na takové věci jsem zapomněla a přesně tak to bylo s mým dědou. Zaléval zahradu každé ráno i večer, pomáhala jsem s malou konví a teď najednou vidím i tu duhu. Simčo, díky ☺☺☺
OdpovědětVymazatCelé dětství jsem bydlela v baráku a ve starším věku jsem strašně záviděla dětem z paneláku, že nemusí běhat s konví :-)
VymazatSimi, krásně jsi se zasnila. Víš, že ti trochu závidím? Proti duze jsem nikdy neběžela.
OdpovědětVymazatPřeji krásné letní zážitky.
Ještě máš spoustu času, abys tou duhou proběhla, jen se nestydět !
VymazatJá myslím, že jsme všichni tak nějak v běhu za svou duhou, jen ti věcnější a stydlivější z nás se zdráhají něco tak pošetilého přiznat :-).
OdpovědětVymazatJsi mistr slova, v jedné úsporné větě napíšeš tu podstatnou pravdu, podtrženou zkušeností, okořeněnou nadhledem a zase mi nezbývá než smeknout.
VymazatSnad všechny děti milují vodu. I můj děda zaléval zahradu hadicí a my v tom proudu se ségrou občas dováděly. A jak jsme byly šťastné a důležité, když nám tu hadici půjčil a my mohly zalévat. Když teď přijede vnouček, chvíli si hraje na pískovišti, a během chvíle přestěhuje hračky ke starému korytu naplněném vodou a tam se ráchá. Voda mu kape z namočených rukávů, ve starých bačkorách, které mu dávám, aby nezničil ty svoje drahé "hodobožové", čvachtá.👍😃 Ale duha u toho všeho tak nějak chybí.🤔
OdpovědětVymazatJsem strašně vděčná za tyhle chvíle, s vlastními dětmi člověk ještě nemá tak zdatnou rozpoznávací schopnost, nevnímá to.
VymazatTaké je to i věkem, možná i tím, že když moje dcera byla malá, bydleli jsme v paneláku a tam si toho s konvičkou moc neužila.
A ti naši frfňají, když je ženu zalívat :-) Přitom je to tak poetická činnost, aspoň to v tvém podání tak vypadá.
OdpovědětVymazatKrásný letní podvečer přeji. Jitka
V jejich věku jsem na tom byla podobně, záviděla jsem dětem z paneláku, že nemusí zalévat, stříhat růže, hrabat trávník. A pane jak se mi to dnes hodí :-)
VymazatSimon, to je nádherně napsané. Jsi šikovná romantička. Krásné jsi vystihla atmosféru letních dní a dětské myšlenky. Děkuji Ti za krásné čtení.
OdpovědětVymazatJá mám strašně špatnou paměť, bojuji se vzpomínkami, leckdy nejsem schopna ze sebe nic dostat.
VymazatA se Sofinkou tyhle situace automaticky naskakují, jako kdyby natočil někdo hodiny klíčkem, je to zajímavé.
A jsem za to vděčná, vzpomínky jsou kořením života.
Nemám, jak se říká, zrovna zelený palec, ale zalévání mě moc baví. Duhu sice nevidím, protože zalévám jen konvičkou pár květináčů na balkoně, ale líbí se mi, jak se do kytiček vlévá život. Díky za krásné, poetické povídání :-)
OdpovědětVymazatJá jsem se vždy k té zelené nějak propracovala, určitě působení mého otce v tom dobrém slova smyslu v mém nitru něco zanechalo, byl výborný pěstitel od přírody a dokázal si hodně načíst i bez internetu.
VymazatDnes je vše snadnější, schůdnější.
A když se budeš pořádně dívat ... i duha bude :-)
Simi, ktrásná duha - láká k tomu, aby jí člověk proběhl. Přesně jak jsi psala...
OdpovědětVymazat... a jak rychle jsme na to zapomněli, že ?
VymazatJen už nás brzdí konvence, strach, aby si člověk nerozbil hubu a hlavně už vidím sousedy, jak by si vyvrátili panty :-)
To je tááák letní...:)
OdpovědětVymazatMmch Martina Formanová mě baví, ať si o jejím psaní říkají, co chtějí. Moc se mi líbily Trojdílný plavky.
Čtu od ní druhou knihu a baví mne.
VymazatNezavděčí se autor každému, vzhledem ke slavnému panu režiséru ji určitě polovina populace haní kvůli protekci a přitom dle mého i tvého soudu zbytečně.
Dokonale popadaná dokonalá chvíle!
OdpovědětVymazatSimi, měj krásný den, Helena
Někdy čekáme na dokonalé chvíle celý život, nesmíme je nechat protéct mezi prsty ...
VymazatJá už se na ta vnoučata tááák těším! A duha bude, o to se postarám :)
OdpovědětVymazatKrásně napsáno, jako vždy. Věřím, jednou bude v mém "okénku" co právě čtu Tvá knížka. Užívejte, holky
S vnoučaty to přichází tak nějak přirozeně, už v klidu a menším kalupu, opět je to o tom, že určitá lidská období mají svůj čas a díky bohu za to :-)
VymazatTy pokušitelko, děkuji.
Blondýnko, krásná vzpomínka a nádherná fotka. Měj pěkný den.
OdpovědětVymazatBála jsem se, aby mi neutekla ... ta fotka.
VymazatSimčo, krásné vzpomínky prolnuté do současnosti. Moc hezky napsáno. Jo, Sofinka, to je zlatíčko, hned jsou ty dny veselejší. Proběhnout duhu, to musí byt skvělý zážitek, já ho ještě nezažila. Tak třeba jednou, až budou ta vnoučátka.
OdpovědětVymazatPřeji prima léto. D.
Chce to hadici a trénovat, třeba když se nikdy nedívá :-)
VymazatNejen duhou proběhnout, ale stojí za to zůstat stát jen tak a nechat se ovívat závojem jemných třpytivě zbarvených kapiček.... letní poezie.
OdpovědětVymazatTak na mne Tvůj dnešní článek s krásnou fotkou působí.
Hezký den, Simi!
Hanka
Ano, souhlasím, to všechno k tomu patří.
VymazatKonvička, kalhotky, sladké knedlíky s máslíčkem, berušky v trávě a nad hlavou sluníčko.
Včera jsem viděla duhu kolem slunce. Bazén duhu nedělá ale zas ta voda krásně objímá a hejčká... Bobule tu je s dcerou skoro každý den na koupačce. Dneska asi ne, ale na zítra už se zas nahlašují
OdpovědětVymazatVčera jsem si na tebe vzpomněla, že se asi rácháš.
VymazatJá v potu, dělám nyní celý den a večer už jen sprcha bez duhy. :-)
Krásné vzpomínky - nostalgie. Čím jsem starší, tím víc se vzpomínky vracejí. Holky v kalhotkách, tak si ta současná vedra, duhy a kropení hadicí užívejte.
OdpovědětVymazatTaké to tak vnímám, v mladším věku to ani nešlo a člověk si to tak nepřipouštěl, škoda.
VymazatTak ještěže máme ta vnoučata, to pokračování příběhů a koloběh stále stejně příjemných malých okamžiků.
Simí, to je tak krásně napsané...ty to prostě umíš))))
OdpovědětVymazatHned se mi vybavilo moje dětství.
Užijte si holky léto pospolu a klidně i v těch kaťátkách:-), jak říká naše Loli.
Papa tam k vám na sever. Eva
Moje hvězda přijel v plavkách a stále dokola mi opakovala, že má i tu část na prsíčka. Tak jsem jí honila, kdepak ta prsíčka má ? Šla na jistotu, chytla ta moje :-)
Vymazatmožná se stydíš v kalhotkách ale nemusíš se stydět za svou životem nasbíranou moudrost :-)
OdpovědětVymazatTo si musím zapamatovat, až mne doběhne ten německý stařík, bude to opačně.
VymazatDojemné... My jsme zas bez vody. Podzemní nádrže by byly, ale prší tak málo, že se na sucha nenaplní... Je mi smutno, když lidé jezdí s barely k rybníku, ale co se dá dělat... Ale článek krásný.
OdpovědětVymazatVoda je a bude problém.
VymazatAle je v našich silách ho zdolat, když začnou lidé zase myslet !!!
S vnučkami máme o běh postaráno, ne za duhou, ale za nimi, když nám ujíždějí na kole.
OdpovědětVymazatA pak ty skluzy na velkém tobogánu končící vodním tsunami :).
Já jsem poslední facku přes celou hubu dostala od mé mámy zhruba v 26 letech, když jsem jí řekla, že jsem s její vnučkou jezdila celý den na tobogánu. Tenkrát před 30 lety v našich termálních lázních v Brné otevřeli tobogán a my jsme z něho celý den neslezli. Byla to novinka a já předtím na tobogánu nejezdila a pak dlouho zase taky nééé :-)
VymazatTo je tak hezké! Povídání i fotka. A jen v kalhotkách (jak se u nás říká "v gaťkách") je člověku taak pohodlně.
OdpovědětVymazatSimonko, ta fotka se ti fakt povedla, přesto, že je v protisvětle ...��������������
OdpovědětVymazatJak já u tebe ráda čtu...ta opravdovost je balzám na duši. Hezký víkend Simi.
OdpovědětVymazatTaky mám slzu v oku, dojala jsi mě....
OdpovědětVymazatpěkné, něžné...
OdpovědětVymazatKouzelně a citlivě napsáno :-) Úplně to vidím před sebou, i s tou duhou :-)
OdpovědětVymazat