Moje nejčernější černá....

...před 17 lety jsme si za cíl své dovolené vybrali hodně atraktivní místo, jeden z velice malých ostrůvků velkého souostroví Kanárských ostrovů....pro mě dokonalou perlu, kouzelné černé pláže s neuvěřitelným horizontem, jemný, jemňoučký černý píseček a tisíce ještěrek. Nádherná destinace nedotčená turisty, kde se čas kouzelně loudal a člověk měl možnost poprvé v životě poznat surfařskou komunitu zblízka, díky větru se zde oddávají neuvěřitelnému šílenství na vlnách....to je ostrov La Palma.

Bohužel cesta za takovou krásou je velice netradiční, letělo se čtyřmi letadly, tedy přestupování jako na tramvaj a celkově jste v Karibiku dřív ...dlouhých 12 hodin trval let i s přestupy. Nelituji, protože tak omračující dovolenou v nedotčené destinaci možná už díky šílené komerci nezažiju.

Cesta zpátky nebo spíše let zpátky po třech přestupech....těšíte se už domů, někde tam ve vás ještě bouří moře, nohy máme ještě lehce vrzající od písku a sedíte na letišti, sedíte tupě a přemýšlíte, co vás čeká doma ?

Seděli jsme na obrovském transferním letišti Grand Canarie, popíjeli odstředěnou pomerančovou štávu a čekali už za odbavovacím prostorem na pokyn k nástupu do letadla. Čas nástupu minul, přidávaly se minuty, všichni významně pokukovali na hodinky, cedule a stále nic...dvacet, třicet minut....

Když v tom se z vedlejšího odbavovacího prostoru, tunelem k letadlu rozeběhla černá masa, masa žen, masa mužů , masa řvoucích lidí a dětí....do haly se hnal obrovský dav arabských žen zabalených od hlavy až k patě v černé, mužů též v převažující černé....odhazovali tašky, odkládali malé děti a vrhali se na zem, kde fanaticky arabsky řvali, mlátili hlavami o zem, některé ženy padali celými svými těly a hystericky gestikulovaly. Do toho všeho řvaly neřízeně jejich děti.

Během několika minut se hala proměnila ve fanatickou apokalypsu , černou vlnu řevu, modliteb.

Letištní ochranka stála , stáli jsme mi všichni jako přikovaní, stáli jsme s pusou otevřenou, nechápající, vyděšení ....viděla jsem ve svém životě nejčernější černou a nikdo z nás neměl tušení, že za rok se změní svět, za rok spadla v New Yorku dvojčata a svět začal odpočítávat jiné dějiny....plné násilí, zabíjení, fanatismu.

Kdykoliv vidím, co dokáže ta nejčernější černá, vzpomenu si na letiště a dnes už chápu, co mi tenkrát utíkalo....viděla jsem nejčistší substanci , takřka krystalicky čistou substanci fanatického náboženství...