Nevadí...

....začnu citátem slavné Marilyn Monroe " Nevadí mi žít v mužském světě, pokud v něm mohu být ženou " a zárověň konstatováním, že se pod něj mohu podepsat.

V mužském světě jsem se ocitla záměrně a to tak, že jsem se rozhodla oprášit dvacet let staré řidičské oprávnění, abych mohla být méně závislá na svém okolí. Začala jsem navštěvovat autoškolu, protože mi nepřišlo správné huntovat naše nové auto a chtěla jsem se učit vše podle předpisů a né podle návyků /někdy i špatných/ zaběhlých řidičů. Když opadl počáteční stres a přidal se sem tam nějaký úspěch a maličká pochvala pana instruktora, byla jsem ráda, že jsem se na ten boj dala....ovšem všeho do času. Tuto neděli tekly z nebe provazy vody, bylo zataženo a pan instruktor byl silně bez nálady. Na jedné z hodně strmých křižovatek jsem se nemohla za boha rozjet do kopce /jinak se zde rozjíždím naprosto v pohodě /, pánové za mnou začali troubit jako o život , pán vedle mě začal být nerudný a mě se chtělo utéct a nechat je v jejich světě motorů a hlavně ve světě totální dokonalosti.

Měla jsem zkaženou náladu a přemýšlela jsem, jestli ti všichni dokonalí muži za volantem jsou i tak dokonalými v životě. Přesto toho dne zasvítilo sluníčko a při návštěvě zahradnického podniku jsem si za hubičku / 110kč/ koupila tři obrovské muškáty, znichž každý zaplnil jeden truhlík. Květy jsou nebývale obrovské a krvavě červené.

A poučení...pevně věřím, že budu ženou nejen u truhlíků, ale i za volantem.....