Catasetum pileatum Oro Verde....

....začínám se nenápadně přiklánět k teoriím zajetých orchideářů, že rostlina začne kvést a dobře reagovat po dvou letech pěstování, možná je toto časové období důležité k aklimatizaci, nevím, toto catasetum rozkvetlo po dvou letech na mém parapetu...

...cataseta jsou rostliny ideální na panelákový parapet, protože jsou tzv. skladná. Na podzim nebo kolem zimy tyto rostliny shodí listy a celou zimu se nemusí zalévat. Pahlízy nedostatkem vody scvrknou a odpočívají, důležité je toto vydržet a nezalévat. Já jednou za měsíc substrát lehce porosím, máme skutečně sucho....

....na jaře se u starých pahlíz objeví zelené výhonky a to je signál, že rostlina vstává a je odpočinutá. Když se začnou tvořit kořeny, začne se rosit substrát a postupně zalévat. V případě úspěchu se objeví květy a na podzim se začne celý cyklus opakovat. Rostliny posbírám, postavím na místo, kde nepřekážejí a uvolní pro jiné, které přes zimu bojují o každý paprsek sluníčka...

....celý tento rod je pro hodně lidí nestravitelný, protože se projevuje skutečně bizardními květy, není to tak líbivé jako komerční phaly / když jsem posílala foto dceři, prohlásila, že větší UFO jsme na parapetu ještě neměli /....

Příroda není a nebude nikdy uchopitelná, naštěstí a mě vždy potěší, když mi některý její otisk vykvete, jen mě maličko mrzelo, že málo voněl o proti jiným, kteří u nás provoněly celý byt....

Stálice....

...zavítal podzim a mě nádherně nakvétá orchidejová zahrádka. Na parapetu jižního okna mi stojí nenápadná rostlinka, po pěti letech už pěkně narostlá, s hodně netradičními květy.....Encyclia cochleata.

Proč stálice ?....velice jednoduché, přežila se mnou všechny průšvihy, moje pády a vzlety v orchidejové říši, vyučila jsem se právě na takových jako je ona, když člověku přestanou stačit phalíky za oknem, hledá, tápe a na tuhle jsem zcela omylem / botanika se většinou v marketech neprodává / narazila v OBI, když jsem dělala nájezdy na regály s orchidejemi. Vydržela moje přešlapy, takže pokud se vám phalíky jednou zají, tuto rostlinu vřele doporučuji pro svou nenáročnost.

Encyclia je zasazená do středně hrubé borové kůry na drenáži z keramzitu, koupu až po vyschnutí v destilované vodě s kapkou hnojiva / Orchimix / a pravidelně se na začátku školního roku objeví květní stvoly....tak doufám, že mě bude provázet ještě hodně dlouho a ovoní náš parapet jemnou květinovou vůní....

Už je to za dveřmi....

...poslední dny, kdy je nádherně teplo, svítí sluníčko, na parapetech kvetou muškáty, no nic tentokrát nenahrává faktu, že se blíží vánoce. To že v marketech oblbují už od září s výzdobou, čokoládovými figurkami a balícím papírem, tak to mě nechává chladnou. Existuje ovšem profese, která má tuto přípravu povinnou a hodně dopředu a to jsou floristi...

....mám mezi floristy pár kamarádů, kteří mě sebou berou na různá setkání, soutěže, workshopy....mám tento svět strašně ráda, byť nejsem tvůrčí typ, jsem docela kopyto, proto ocením krásné aranže, vazby. Navíc je všude hodně barev, hodně světla a velice příjemná atmosféra. Tito lidé si mezi sebou umí předávat informace, pochlubí se výsledky či novinkami....

....na dušičkovou a vánoční výzdobu se floristi připravují už od léta, kdy sbírají makovice, šišky, mech, prostě přírodniny na výrobu věnců. A pak to pokračuje právě předváděcími akcemi, kde se nakupuje, diskutuje, tvoří a vznikají díla od předních floristů. Je něco úplně jiného vidět to v časopisu a něco jiného ve skutečnosti, laik stojí a " čumí "....

.....v neděli jsem ráda nakoukla do tvůrčího světa plného barev, mašlí, tavících pistolí. Tvořili zde na ukázku dva mistři floristi, paní zastupovala Polsko a pán Česko, takže díky tlumočení a někdy i nedostatku slovíček vznikaly hodně komické situace, které vyvolaly lavinu smíchu, prostě bylo veselo. Ikdyž mě něco neoslovilo, nenadchlo / paní z Polska to měla takové všechno hodně zlaté /....vůně jehličí, skořice, svíček mi připoměla, že máme vánoce za dveřmi, ať se nám to líbí nebo ne....

Taky názor....

....v rámci volební taškařice oslovoval místní plátek děti a zde je názor mého synovce Vojtíška, který chodí do 1.třídy....

Do naha....

....rozhodla jsem se maličko poodhalit svou minulost, přítomnost a doufám, že i budoucnost....jdu s kůží na trh jako podpora Meduňce, která se rozhodla pro zásadní krok ve svém životě...chce zatočit se svými kilogramy a to navždy. Ze své vlastní zkušenosti vím, jak důležitá je podpora...

....vážila jsem 105kg živé váhy, nerada jsem se fotografovala, připadala jsem si obrovská. Měla jsem vysoký tlak, vysoký cholesterol, zvýšenou glykémii, vůbec...moje biochemie byla jedna hrůza. Oba vaječníky jsem měla plné cyst, o třikrát operovaných varixech nemluvě. Psychicky to byla taky tragédie, špatně jsem spala a byla jsem silně labilní a nevyrovnaná. Pohyb byl za trest, do schodů jsem funěla jako mašina, když jsem se ohýbala, ohnuly se se mnou čtyři velké gumy kolem pasu...

....utekly dva roky...mám kolem 75kg / nevážím se, poznám podle oblečení, kdy ubrat /, vysoký tlak má kompenzovaný a medikaci sníženou na minimum, biochemie je v normě. Vaječníky mám bez jediné cysty /zatím /, bohužel mě čeká čtvrtá operace varixů / pozůstatek tahání 30 pytlíků mouky na sobě navíc/. Psychicky se cítím víc vyrovnaná a daleko spokojenější. Abych si váhu udržela chodím nejméně 4x týdně cvičit / power joga, pilates, chi-toning, k2, brazil /, díky cvičení nemám nikde vytahanou kůži...

...nejsem " samožer ", který stojí s mobilem u umyvadla a fotí se na FB, ale chtěla jsem skutečně aktuální foto. Vím, že jsem zdaleka nevyhrála, vím, že je daleko důležitější váhu udržet než zhubnout, vím, že už dokonce života budu mít místo větrníku k obědu baklažánové pyré, ale stálo to za to, je neopakovatelné si zažít v obchodě nákup s velikostí 38, když vás před třemi lety posílali do úseku pro těhotné, když vám nevšímavý účetní řekne, že vám to sluší, když vám chlapi prostě lichotí....

...takže...Meduňko / nejen/ je to ve Tvých rukách a já držím všechny palce...

Ascocenda Strawberry Soda...

.... něco malého z orchidejové zahrádky. Doma jí důvěrně říkáme " Jahůdka ", ale to je velice ojedinělý úkaz, nejsem moc stavěná na tato pojmenovávání a hlavně při mém množství rostlin by to byla docela zábava, chodila bych na očum s navigací. Letos se květenství objevilo dřív, takže nebyl problém s rozvíjením poupat, sluníčka byl dostatek. Celé léto jsem rostlinu nechala venku, letnění jí hodně pomohlo a hlavně...na balkoně má z celého bytu nejvíc světla, které tento rod miluje, né nadarmo se jim říká "děti slunce". Po letech různých pokusů, kdy jsem ji pěstovala na volno nebo ve vázách, si ve velmi hrubé borové kůře zvykla, nádherně zakořenila a nyní i pravidelně kvete....

....náš Míša má fotografování moc rád, ale protože nebyl on za modela, sedl si před ascocendu a bylo po ptákách...