Překrásná sedmnáctka.....

.....svou docela první cigaretu jsem si zapálila s bratrancem a sestřenicí v první třídě, abychom nebyli cítit, zajedli jsme to angreštem a všichni tři jsme celý den zvraceli.

.....svou docela druhou cigaretu jsem si zapálila v sedmé třídě a byla pro mě nejzásadnější...nekouřila jsem totiž z frajeřiny, ale mě to zoufale chutnalo, brzy jsem se stala závislou. Moje máma mi myšlenky na cigaretu chtěla z těla vymlátit, zlomila o dřevěné ramínko, zbila mě bráchovými punčocháči z čerstvě vypraného prádla, hodila po mě ozdobnou mísu a já kouřila vesele dál, prostě sem to potřebovala. Peníze z brigád jsem prokouřila.

.....v době těhotenství mi cigarety nechutnaly, zvedal se mi žaludek a kouřit jsem začala až po kojení. Své dítě jsem milovala a bylo vymodlené, tudíž zatěžovat mu zdraví mojí závislostí jsem odmítala. Chodili jsme s manželem kouřit na balkon, nejméně mi kouření chutnalo v zimě....

....svoji docela poslední cigaretu jsem si zapálila v květnu před 17lety.....byla jsem právě po operaci obou nohou, když jsem přišla z nemocnice, klepaly se mi ruce, jakou chuť jsem měla na cigaretku, jenže...nikdo vám neřekne, zda kouřit můžete nebo né....a tak jsem si zapálila, dostala strach a típla to.....a tak jsem si zapálila, dostala strach a típla to....toto jsem dělala celé dopoledne, strach o mě se mísil se závislostí a najednou jsem prozřela....CO TO PROBOHA DĚLÁM....vzala jsem krabičku, švihla s ní do odpadků a už jsem si nezapálila...

....hýčkám si svou překrásnou sedmnáctku, jsem vděčná za každý den, kdy nekouřím, kdy neutrácím peníze za cigarety, kdy nemusím potupně stát v mrazu na balkoně, kdy se nemusím klepat, jestli už letadlo přistane a já si budu moct zapálit, kdy budu v restauraci u jídla obtěžovat okolí smradem, kdy mi oblečení bude smrdět kouřem...

....A PŘESTO....i když je má sedmnáctka vymazlená, opečovaná a hýčkaná....tabákový a cigaretový kouř mi nesmírně voní, nejsem typický předělaný nekuřák, já společnost kuřáků vyhledávám, protože mohu sosat a natahovat jako pasivní kuřák, navíc se mi zdají živé sny, kdy náruživě pokuřuji...i po tolika letech nemám vyhráno a budu se moc snažit, abych si zase nehřála na prsou hada a nevyhrála závislost....

Čas motýlů....

...V mých starodávných hodinách
je skryto tisíc motýlů
ven, nemohou z nich ven
sáhni, cítíš pod svou rukou
křídly jak tlukou....

....V mých starodávných hodinách
navečer všechno utichá
sen, ten motýlí sen vzlétá
cítíš pod svou dlaní
dech usínání.....

.....V mých hodinách
stařičký cvrček hraje na hoboj
sem tam slabě zatiká
a nespěchá
když v tom podvečerním tichu
do kalichu čas zamyká....

.....V mých hodinách
jako když večer leháš do klasů
vedle něco zapípá
nic nespěchá
když si z mraků z modrých hrnků
zrnko k zrnku čas přesýpá....

....V mých starodávných hodinách
je skryto tisíc motýlů
spí, tichounce tam spí
sáhni, cítíš křídla motýlí tlouci
s nimi srdce mé....

.....V mých hodinách
stařičký cvrček hraje na hoboj
sem tam slabě zatiká
a nespěchá
když v tom podvečerním tichu
do kalichu čas zamyká....

.....dnešní text jsem si zapůjčila z písně Marie Rottrové a fotografie jsem nafotila na výstavě motýlů v botanické zahradě Fata Morgana / na fotografiích jsou živí motýli, nikoliv makety a fotila jsem zhruba dvě hodiny /

Lehký jako vánek.....

Výhody sušičky prádla
Pořízení sušičky prádla vám přinese tyto výhody:

•sušička urychlí sušení prádla a ušetří vám čas, námahu a místo
•prádlo se v sušičce neničí tak jako při sušení venku
•sušička nemá vliv na barevnost prádla
•sušení je v sušičce hygieničtější - do látky se nedostane prach a pyl
•žehlení prádla vysušeného v sušičce prádla je snažší, pokud je vaše prádlo z moderních tkanin, není potřeba prádlo žehlit vůbec
•usušené prádlo je jemnější a měkčí a to i bez aviváže - vhodné pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou

....no a hlavní výhodou sušičky ve vašem bytě je skutečnost, že vaše kočky mají příjemnou a teplou zašívárnu...já jen doufám, že náš Míša nebude lehký jako vánek, protože prádlo takové je....

Zahradní ....

....dovolte mi, vážení a milí přátelé, abych Vás seznámila se svým kusem hroudy, kde si budu dělat radost a odkud budu najisto chodit s bolavými zády...

.....tato zahrada je ode dneška naše a já jsem obdržela legitimaci Svazu zahrádkářů....jsem oficiální zahradník...

Na keramickou notu...

...v září jsem pochybovala, jestli vydržím celý rok...nevydržela jsem a vydaly jsme se na ryze dámskou jízdu...já , moje dcera a malé sluníčko v bříšku / budeme mít holčičku / na keramické trhy v Berouně. Čím jsem starší, tím více tíhnu k vůni keramické hlíny, k výrobkům z keramiky. Vzhledem k faktu, že jsem kopyto, tiše a s pokorou dokážu dlouhé hodiny procházet od stánku je stánku, pozoruji tu barevnost, styl, nápady a sosám do sebe tu kumštýřskou atmosféru./ tentokrát jsme vydržely celé dlouhé odpoledne /.

Domů jsem si dovezla krom zapékacích misek, hrníčků, talířků i dvě skoro metrové flazované mísy, které bych ráda na zahradě osadila netřesky a obložila kameny, vždy to byl můj sen, sice byly šíleně těžké a my tři bez chlapů, ale ta nádhera za to stála / až osadím, pochlubím se /....a nyní maličkou ochutnávku z Berouna...

Pan Kaplan má třídu rád...

...oblíbená kniha o záludnostech vyučování cizí řeči v originálním jevištním provedení plném písní, tanců a půvabného humoru...

...tak zní oficiální popiska ke skvělé činohře " Pan Kaplan má třídu rád ", kterou jsem navštívila na první májový den v divadle ABC v Praze. Václavské náměstí žilo neuvěřitelnou atmosférou hokejového mače MS 2015, tolik fandů, tolik vášní, tolik českých symbolů na každém kroku, tolik klobás a pivečka. A my jsme si vyrazili na báječné představení do divadla...

......příběh o zdolání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta. Celá osa děje prolíná válečnou dobu roku 1941, kdy skupina utečenců z Evropy přijíždí do vysněné země...do USA...a začíná nový život, život s jazykem anglickým....dochází do školy anglického jazyka... jeden je Rus, druhý Ital, ta je Francouzka, ten je Bulhar, ten je Němec. Profil celé Evropy s naturelem jednotlivých zemí si přichází na své a situace plné humoru vznikají ze zkomolenin, ze špatného chápání jazyka, skloňování.....no prostě si představte sebe v jazykové škole, ve vašem věku, s vaší povahou a je o zábavu postaráno....

......představení je jako celek postavené na skvělých hercích, jejich talentu hereckém, tanečním a pěveckém. Musím a chci pár z nich vyzdvihnout....pan Oldřich Vízner v roli Kaplana , úžasná Jitka Smutná, která mi vyrazila dech nádherným zpěv černošských sborů, komediální nadsázkou a milým lidstvím, paní Veronika Gajerová rozhodně dokáže daleko více než hraje v ujetých mýdlových operách na našich televizních kanálech a v neposlední řadě geniální pan Lubomír Lipský, který ve věku 92let nejenže nezapomíná text, vtipně glosuje, zpívá, tančí a hraje na hudební nástroje....

......POZITIVA......už jste se někdy tři hodiny skutečně bavili, smáli, zapomínali na všední starosti, na všední život, nestyděli se za salvy nekontrolovaného smíchu, uvolnili se tak, že hlediště celé zpívalo, pohupovalo se do rytmu a myslím, že kdyby bylo kde, plno lidí by tančilo, juchalo a skvěle se bavilo. Smích, smích, smích, laskavý, vtipný humor, hned bych si to zopakovala, ještě jsem v divadle nic podobného nezažila. Také finále bylo velkolepé, kolik šlo opon ani nevím, každopádně herci dvakrát přidávali a takový aplaus ve stoje....neuvěřitelné, plno herců bylo dojato takovým triumfem a já se vznášela celou cestu domů....

....NEGATIVA.....ještě nyní mě bolí břicho od smíchu, jediné negativum na celém večeru byla skutečnost, že jsme domů dorazili kolem druhé ranní a já musela do práce....ale ten večer skutečně stál za to, pokud se bude chtít skutečně pobavit a tři hodiny nevědět o světě, navštivte toto představení, nemá totiž jedinou chybičku...

/ fotografie jsem si zapůjčila z oficiálních stránek divadla ABC, jednak fotit sice nikdo nezakázal, většinou se to bere jako samozřejmost a já bych ani neměla jedinou nerozmazanou fotku /