Phalaenopsis Sumatrana South Thailand x mannii....

.....název dlouhý a kostrbatý,ale rostlinka šikovná. Po rozvaze, jak na to a co budu vůbec pěstovat na parapetu v domácích podmínkách paneláku, je to jeden z prvních, které jsem si objednala. Phalík je to středně veliký, stojí na jižní straně, nyní již většinu dne přistíněný. Zasazený do hrubé borové kůry s příměsí rašeliníku, koupaný vždy po vyschnutí nyní již s hnojivem, ve kterém převažuje vzhledem k ročnímu období dusík, aby rostlinu nastartoval a vyživil. Květenství je postranní, lehce převislé a velikost květů 4-5cm, během slunečného dne lze cítit velice jemnou květinovou vůni...

Sedirea japonica....

....celé dva měsíce trvalo této rostlině než otevřela první květ. Před rokem jsem jí zakoupila od ing.Ivánka, postavila na parapet jižní okna, které již přistiňuji, abych nespálila rostliny. Sedirea japonica je jediným zástupcem tohoto rodu a když jsem sháněla informace o pěstování,tak jsem se dočetla, že japonská komunita orchideářů velice cení a sbírá jako rarity různé varianty, které se domnívám, že pro nás zůstanou nedostupné i finančně.

Rostlinu mám zasazenou do středně hrubé borové kůry s drenáží keramzitu a nechávám mezi zálivkami proschnout. Sedirea patří mezi orchideje nenáročné, hodně pěstitelů jí pěstuje navázanou, já bych nebyla schopná rostlinu udržet v paneláku v kondici, proto jím mám v květníku. Květenství nádherně citronově voní, určitě doporučuji k pěstování na parapetu, nezklame....

Jarní momentky...

.....nejen my lidé se radujeme z letošní zimy-nezimy, ale i naši kočičí kluci si řádně uživají jarní pohodu plnou sluníčka, momentky vznikly rychle a bez přípravy, pánové focení nemilují, pro tentokrát udělali světlou vyjímku....

Krása na tkaničce....

...tento přívlastek mě vždy napadne, když rozkvete Coelogyne usitana. Jedná se o velice produktivní rostlinu, která kvete poměrně dlouho, ale jen díky tomu, že na " tkaničce " dorůstá jeden květ za druhým. Venku za oknem řádí jaro, proti minulému roku je podstatně více světla a příroda se velice rychle probouzí, nu i coelogyne vyslala svého letošního prvního posla, vykvetla. Květenství na velice tenoučkém stvolu jsou poměrně veliká, mezi 6-8cm, květ je stočený dolu k zemi, příroda se tímto postarala o ochranu před deštěm...ovšem zapomněla, že mi milovníci orchidejí bychom si rádi květ vyfotili a neleželi přitom na zádech....

Schůzka....

..... s dámou Nostalgií... při předjarním úklidu galerie fotografií jsem zabrousila do úseku Phalaenopsis a oko nezůstalo suché. V době, kdy mi parapet zdobily jen phalíci, jsem se právě na nich hodně naučila, jak přesazovat, jak zalévat či spíše nezalévat, nerosit a nafackovat si než začnu řádit s vodou, jak jsem z obrovských květníků pomalu, ale jistě přesedlala na co nejmenší, jak jsem učila bojovat proti škůdcům, jak jsem prvně rozmíchala tu nenáviděnou "chemii ", jak jsem hledala to vhodné místo, jak jsem se přestala bát a řešit fleky a flíčky...no prostě obrovská škola, pak jsem si vzpomněla, že tak nějak nepozorován, neočekáván a nevymazlený kvete a že by mezi tou vymazlenou botanikou měl být....

Eria coronaria...

......zhruba před půl rokem mi v importu z Malajsie dorazila rostlinka, o které jsem dlouho pochybovala a dávala jí jen pár dní na našem parapetu. Nejenže se pochlapila, nádherně zakořenila poměrně silnými kořeny, rozkvetla na dvou stvolech, no a nyní tlačí tři nové pahlízy, takže to vypadá, že u nás nějaký ten pátek pobude. Eria stojí na východním parapetu, nemá ráda přímé slunce, tuhé listy pak hodně zežloutnou. Substrát je přiměřeně hrubý vůči silnějšímu kořenovému balu s příměsí rašeliníku, který pokrývá i povrch, protože udrží déle vlhkost, kterou má eria velice ráda. Květenství vyrostla z úžlabí listů, jednotlivé květy byly velké pouze 2cm, adekvátně ke stavu a velikosti pahlíz, věřím, že příště budou větší. Vše ovšem vynahradila nádherná,příjemná a velice květinová vůně. Rostlině důvěrně říkám " Koronárka " a když jsem objevila první kvetení, byla jsem zralá na návštěvu stejnojmenného zařízení, jakou obrovskou radost jsem měla....