sobota 6. března 2021

Žena o ženách ...


" Jedna ženská vidí někdy dál než pět mužských s dalekohledem."
                                                                     český herec Jan Werich  
Bohouš polykal rohlík s máslem a hlavou mu letěla myšlenka, proč jeho jindy nádherná žena Milena sedí u snídaně a obličej jí hyzdí obrovská molitanová natáčka.
Vzpomněl si na dětství, jak stejně do sebe soukal sousta jeho otec, jeho máma tuhle hrůzu dotáhla do naprosté asexuální roviny, kdy přes natáčky natáhla černou síťku.
Ty bohyně lovu, ochranitelky krbu a domácí pohody by měly vlastnit zbrojní pas na své vlasové kreace.
Zaplašil vzpomínky a začal se připravovat na dnešní první focení syna Lukáše, který už spokojeně vrněl v kočárku. Milena mu asi pětkrát připomněla, že nesmí zapomenout nový kinofilm.
No copak je takový vůl ? Copak jemu musí stále připomínat, že dokonalé jsou jen ony ?
Slunce v zádech, nálada prímová a to světlo.  To světlo !
Přesně věděl, že hned večer skončí ve tmě koupelny a bude chtít své fotografické úlovky kolíčkovat na dlouhou šňůru. Sundal krytku a vyfotil první snímek.
Jeho ženě se tak krásně leskly vlasy, když se nakláněla nad kočárkem, druhý, třetí obrázek a pak cvak.
Došel film. Levá kapsa, pravá kapsa. Levá kapsa, ano jsem vůl.
Ale to přeci nepřizná. Cvakal dál snímky na prázdno. 
Proklínal se, jak kouzelný snímek mohl zvěčnit. Jeho žena s bílými kočičkami kolem tváře, jeho syn úsměv od ucha k uchu. Jsem já to ale ješitný trubec, který nepřizná barvu.
No nikdy!
V tom přichází Milena, pohladí ho po tváři a praví :  " Bohouši, nechceš už začít konečně fotit ? "
V ruce jí svítí žlutá krabička s novým filmem.
Oba propukají v salvu smíchu. 
Vzal si tu nejlepší ženu pod sluncem. Co je proti tomu nějaká trapná natáčka nebo depilační vosk pod nosem, že ...


" Miloval jsem jednu a tutéž ženu jednačtyřicet let. Jestli se to manželka dozví, zabije mě. "
                                                                                           americký komik Henny Youngman
Tři, dva, jedna ... the final countdown.
Sálem zní poslední odpočítávání, modrý džínový svět skáče rytmem svižné skladby. Propocené dlouhé vlasy se lepí na tvář, hasičárna je s přibývajícím časem kolem půlnoci zahalená do cigaretového kouře.
Jejich oči se snad za večer potkaly stokrát.
Stál na pódiu a do mikrofonu zakřičel ... je to poslední odpočítávání.
Petr odchytil Simonu a připálili si navzájem svou první cigaretu. 
Pozval ji ke stolu kapely, alespoň už ani jeden z nich nemusel natahovat hlavu a hledat oči toho druhého.Ucítila na svém stehně ruku, která jí něžně a lehce hladila.
Usmála se na Petra, toužila, aby byl stejně laskavý k jejímu tělu a už napořád.
Jak nenasytná bývají první milenecká rána. Jak stačí kousek chleba s pomazánkovým máslem a jedna stará košile. Jak úsporně se člověk mačká na starém gauči a vnímá dech toho druhého.
Jak se kamufluje kobercový lišej černými silonkami, jak krásně voní těla po dalším a dalším milování.
Simono, berete si Petra za muže ? Ano.
Petře, berete si Simonu za ženu. Ano.
Správnou rockovou svatbou duní poslední odpočítávání a špalír hostí přeje jen to nejlepší mladým novomanželům.
Přichází basák skupiny a naklání se k nevěstině uchu :  " Hele, Simi, ať vám to spolu vydrží jako jedna dlouhá a boží koncertní šňůra. Hele, sorry, ale tenkrát na tý zábavě, ta ruka pod stolem, jo, ta byla moje.
Tak fakt sorry ... "

" Žena není žádný génius. Je to dekorativní druh. Nemá nikdy co říci, ale říká to velice roztomile. "
                                                                                                                        dramatik Oscar Wilde 
Líba leží zachumlaná do peřin a dychtivě otáčí jednu stránku za druhou. Ta knížka se povedla.
Z předsíně zaslechne fňukání a škrábání jejich psa. Vysvětlovat Frantovi, že  pes nemá dostávat od stolu, to je jako házet perly sviním. Kdo má pak ty hromady venku uklízet?
Na noční košili hodí svetr, dlouhý kabát, kozačky a rychle ven.
Před domem vypustí netrpělivé zvíře, no jistě, Romeo má průjem. To bude mít zase připosrané tlapky, ach jo. Já tu knížku snad nedočtu, honí se jí hlavou.
Přešlapuje, je jí fakt zima a vidí přijíždět policejní vůz. No tak ty tu ještě chyběli ?
Stahují okénko vozu a dotazují se na její přítomnost venku, kterou naštěstí doloží spokojený a vyprděný Romeo.
Příslušník ještě vznese dotaz, zda Líba ví, co jí chybí ?
Ta se zamyslí a vyhrkne : " Nemám kalhotky a šíleně mi na ní táhne "
Hlídka udrží chladnou hlavu a rozloučí se. 
Za pár metrů jízdy uslyší hurónský smích a dovětek ... nemáte roušku.


Několikrát za život jsem se přistihla a připustila si myšlenku, zda bych chtěla být mužem.
Nikoliv, jsem ráda ženou, jsem ráda matkou, milenkou či kamarádkou.
Že si občas natáhnu trencle, je jen malé vybočení z komfortní ženské zóny.
Vše nejlepší, milé dámy.


64 komentářů:

  1. Bez vloženého filmu jsem fotil mockrát, ale vždycky to pro mě bylo nemilé překvapení :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V dobách vkládání filmu bylo vše úsporné, ale třeba v zahraničí se pak za nový kinofilm platila pěkná raketa, dávala jsem si pozor, abych jela vybavená.

      Vymazat
  2. Jak jinak odpovědět než, že jsem ráda, že jsem žena.
    Už od Tebe nic jiného nečekám, že Tvůj každý nový příspěvek mne pobaví, některý ale i donutí zapřemýšlet o daném téma. Dnes jsem se pobavila.
    Hezký víkend, Simi !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je dobře, když je člověk srozuměn se svou podstatou, je mi strašně líto těch všech, kteří nevědí, zda se narodili jako žena či muž.

      Vymazat
  3. Taky jsem ráda ženou, matkou. Občas se mi zdá, že muži to mají lehčí, ale jen na malou chvilku....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to věc osobního názoru, ale mnoho i záleží na povaze a naložení muže i ženy.
      Existuje mnoho žen, které popírají svůj status a muž kromě porodu dělá doma vše.
      Měla jsem toto roky na očích, má matka byla nejen generál, ale i hlavní sponzor domácnosti a můj otec pekl štrůdl.

      Vymazat
  4. Sobotní pobavení při kávě. Taky jsem ráda ženou, matkou, babičkou. Být mužem bych nechtěla, ale přiznávám , že s ním to je někdy lehčí 😉, však víme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bavit se, smát se a pít kávu ... top celého dne.
      A souhlasím, pokud se vztah podaří, je nejen o lásce, ale i porozumění, přátelství, pak je s mužem svět skutečně lehčí a příjemnější.

      Vymazat
  5. Jsem ráda ženou a to, že jsem přestala nosit podprsenku, na tom nic nemění! Někdo nenosí podprsenku, Líbě zase chybí kalhotky, které mě, jen tak mimochodem, fakt dostaly :D.

    I tobě, ženo, přeji krásný svátek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud bych přestala nosit podprsenku, vydala bych se na dráhu plašení lidí ve svém městě. Navíc žena v zralém věku, tedy mém, pokud nemá plastiku, je povinna nosit podprsenku, protože ten pohled je tragický. Asi máš štěstí a máš svá ňadra ještě v úrovni hrudníku, já nikoliv.
      Líba je borec, který umí reagovat, já osobně jsem se málem pochcala, když mi to líčíla.

      Vymazat
  6. Simi, já tě tááák ráda čtu. Ty tvoje příběhy, co napsal život...jedou mi jako online filmy.. pecka.
    Díky, že jsi, ať už máš na sobě cokoliv.. Fajn ženská s nadhledem, co dokáže jiným díky větám na pár chvil vymazat realitu kolem.
    Tak všecičko nejlepší i tobě a od ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuju.
      Dnešní doba je vyčerpávající, únavná a vyvolává emoce, Obrovské.
      Valí se to na nás ze všech stran a já už přestala číst, co by mne nějak rozrušilo.
      Už i na nějaké články blogerů nereaguji, musí si udržet mozek v klidu, což je po roce dřina.
      A jestli jsem pobavila, jsem ráda. Je to můj záměr, dala jsem si zákaz, psát články, které jsou těžké a bolavé. Humor léčí, úsměv také.

      Vymazat
  7. Simi, opět jsem si báječně početla a u všech tří konců příběhů se pobavila.
    Je opravdu krásné být ženou.
    Děkuji a vše nejlepší i Tobě 🌹🌹🌹

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi nejtěžší v dnešní době je zůstat právě ženou, občas bojácnou, něžnou a laskavou.
      Ztrácí se to ve vulgaritách, v emancipovanosti a věčném boji za ženská práva.
      Setkávám se dnes a denně, že k ženám se občas muži chovají s despektem, což mne vytáčí, ale na druhou stranu nutí, nevzdat to a ženskými zbraněmi bojovat.

      Vymazat
  8. Díky za krásné tři příběhy, které mě pobavily. Ty prostě umíš. Chlapem bych být nechtěla, ale je fakt, že jsou chvilky, kdy si říkám proč já nejsem chlap! Také přeji všechno nejlepší a ze všeho nejvíc zdraví ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak samozřejmě, občas ty trenky nandám, ale strašně ráda se vracím do sukně.
      Je pohodlná, ale nesmím mít kolem pasu navíc, to pak škrtí :)))

      Vymazat
  9. Simi, díky za Tvoje psaní. Jsem ráda, že jsem žena. Muže mám ráda - sem tam, ale mužským bych být nechtěla ani za nic. Sice to mají podle mě jednodušší, ale nee. Vždycky jsem si přála holčičku, dceru. A tak mám tři syny. Ale užívám si teď holčičího světa, protože mám vnoučata samé holčičky. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud mohu k muži vzhlížet, radovat se z jeho přítomnosti a jeho dobrých vlastností, kupříkladu pracovitosti, je to dar.
      Opovrhuji příživníky, prostě ta mužská úloha je pro mne stále silná.
      Je třeba báječného milence, ale i živitele a přítele.

      Vymazat
  10. Simonko moc děkuji za perfektní počteníčko. a u té poslední povídky jsem se fakt nasmála až mi tekly slzy...Jinak jsem na tom stejně jako Lenka. moc jsem chtěla holčičku a také jsme nakonec vychovali tři syny. Co naděláme. Přírodě neporučíme. Děkuji Ti za hezký zážitek a přeji Ti moc krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přírodě se nemá poroučet, ve zlém se to vrátí.
      A pokud jsi se dobře bavila, jsem ráda, v dnešním čase je to důležité.

      Vymazat
  11. Simi, moc pěkné psaní a vyústění tvých příběhů. Bavila jsem se hlavně tou "rouškou" ☺ Přeji pěkný víkend a moc krásné březnové dni ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že Líba zase zaperlí, ona to svým životním naložením umí a hlavně má obrovský dar, umí okamžitě reagovat.

      Vymazat
  12. Jo, ten průvan tam kde by neměl být moc dobře znám. Taky jsem takhle postávala s každým štěníkem na zahradě a byla mi šílená zima (nějak se to vždycky schumelilo, že jsme měli štěndo zrovna na zimu). Ovšem ještě zábavnější je tak lítat po chodníku o půlnoci a hledat psa uprchlého..... Já mám ve své povaze i kousek chlapa, možná proto říkám všechno naplno, vlastně i na sebe. Ale zase, když mi někdo pochválí účes, oblečení či co já vím, když vidím nevěřícně vytřeštěný a obdivný pohled člověka, který mne zná v ne zrovna lichotivém pracovním oblečení, když mne vidí v šatech, jsem nadmíru ráda že jsem žena! No, možná že to byla škoda, že jsi neskončila s basákem ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsme si skutečně hodně podobné.
      Dokážu být chlap v trenclích, ale když se za mnou chlap otočí, pochválí, jsem hrdou ženou. Za ten okamžik to skutečně stojí!
      Slovy písně naší lásky Edith ... Ničeho nelituji.
      V mém životě to tak všechno mělo být, dávno jsem to přijala a dávno se s tím porvala. Dnes třeba vím, že bych se nikdy nerozváděla, měla jsem ho nechat vyřádit a byli bychom spokojené manželství.

      Vymazat
  13. MDŽ je až pozítří... Ale nevadí, moc hezky jsi to popřála té hezčí a milejší části lidstva!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pondělí už nemám čas, navíc jsem takový komunistický předák, který stojí s karafiáty rád dopředu a připravený. Stále jedu na kvartály a stále plním pětiletky.

      Vymazat
  14. Pamatuji si jak jsme šetřili filmem a fotili jen to co opravdu stálo za to.. Všechny tři příběhy jsou vtipné, pobavila jsem se 😁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fotit tímto způsobem, ráda vzpomínám.
      Třeba na památkách si člověk vše více vychutnal, nehonil se za fotkou jako dnes.

      Vymazat
  15. Simi, díky za pěkné počtení. Jeden lepší než druhý, ale závěr toho posledního mne "rozbil".
    Měj se fajn

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že i pánové od VB se měli čemu o noční smát.
      Navíc na nich cením, že nedělali zbytečné větry a zachovali dekórum.

      Vymazat
  16. Simi, zase jsem si početla a závěr třetí povídky mě dostal. Jsem ráda, že jsem žena, máma a babička. S vnučkou jsem se dočkala holčičky.
    Měj pěknou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být tím vším je vynikající a když se podaří i ta milenecká úloha, je to neskutečná nirvána.
      Každá z nás vzpomíná na ta skvělá namlouvání a myslím, že pak i to nám koření život.

      Vymazat
  17. To je dobrý! :-D
    No, všechny tady ty články a povídání by už vydaly na knihu, myslím, že by se dobře četla :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba ano, třeba ne, máme těch spisovatelů tolik, knihy zaplňují knihkupectví a já jsem takový blogový živočich, zatím mne to neláká :)

      Vymazat
  18. Simonko, kobercový lišej jsem jednou měl na kolenou, ale neměl jsem černé silonky ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tobě došly černé silonky, mohl jsi klidně vzít řádkové punčocháče, Mirečku, ty jsme měli všichni nesmírně rádi :))
      A když sjížděly, bože, to byl opruz.

      Vymazat
  19. Simčo, jako vždy, super počtení :o) I já jsem ráda ženou :)
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ze všeho nejraději jsem ženou marnivou :
      Včera jsem si koupila tři barevné mističky, za nemravnou částku a budu vzpomínat, jak jsem měla depku, šílenou a rozpustila jsem jí dekorovanými mističkami, že mi rozumíš :)))

      Vymazat
  20. Moc pěkné počtení a vyznání v mnoha barvách k svátku. Píšeš jako Bůh. :) Zdravím tě ženo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím tě ženo, nepíšu jako Bůh, já se jen zoufale snažím být optimistická, veselá a hravá, když doba stojí za obrovské hovno :)))

      Vymazat
  21. Přiznám se, že srovnat se s tím, že jsem žena a přijmout to nejen jako nutné zlo, mi občas činilo docela potíže, obzvlášť ve světle výroků, jako je výše uvedený citát od Oscara Wildea. Stereotyp ženy je mi zoufale těsný a neustále proti němu bojovat je nesmírně únavné. Zaplať pánbůh za mého manžela, který pro změnu vůbec nezapadá do stereotypu muže, že můžeme být divní spokojeně spolu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozumím ti, jenže já nejsem na tak vysoké intelektuální výši jako ty a navíc jsem dostala do vínku určitou slepičí hrabivost, toužila jsem ta kuřátka pečovat a schovávat pod sukní.
      Až rokerský manžel ze mne udělal chlapa v trenkách, protože kdybych nebyla, umřeli bychom hlady. Místo lustru mi domů donesl desku Bon Jovi a vůbec ho netrápilo, že nemáme nic k večeři, ale k poslechu jsme měli :)))

      Vymazat
    2. Tedy, donést místo lustru desku, to už má styl :-D Chápu, že takový přístup už si vyžádá asi celou řadu změn. Poslouchat místo večeře Bona Joviho, to bych nedala :-D

      Vymazat
    3. Když je člověk mladý, má ten pohled bezstarostný a já ho měla do okamžiku než jsem otěhotněla. Pocit bezstarostna přebral automaticky ten mateřský a já přestala dávat vše, co nezapadalo do standardu běžné rodiny. Na druhou stranu, byla jsem naivní a čekala, že stejná změna přijde u manžela. Nepřišla, nikdy.
      Jak jednou říkala Vendula Svobodová slova své babičky .. Holky, neberete si hudebníky, jsou to kurevníci :))

      Vymazat
  22. Děkuji a nápodobně, Simi!
    Měj krásné odpoledne, Helena

    OdpovědětVymazat
  23. Přiznám se, že si dost často přeju narodit se v příštím životě jako muž, vysoký, pohledný a zdravě sebevědomý. ;)
    Jinak milé čtení, pobavila jsem se a zasmála té zapomenuté roušce. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vysoký, pohledný a zdravě sebevědomý muž většinou bývá homosexuální, což mu samozřejmě neubírá na atraktivitě, ale pokud nemá srovnáno, má to hodně komplikované.

      Vymazat
  24. Četla jsem už v noci,kdy ne a ne zabrat spánek,pobavila jsi mě vtipným psaním. Mužem bych být nechtěla,to ani za nic,vycházím však o to víc,že rčení od odrikaneho chleba největší kus. Mám pět vnoučat a samy kluky,tak snad budu mít pravnučku v budoucnu,to pak budu předávat finty jak vydržet s chlapem pod jednou střechou a nezbláznil se.�� Fukčarinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk je párový, potřebuje vstávat a usínat, byť ten druhý chrápe, potřebuje být ve dvou.
      Myslím, že vychovat zdravé a milující kluky je také umění, už jen to, jak se mají chovat k ženám. Vnímám dopad rodiny na rodinu budoucí jako hodně důležitý, co chlap okouká ve své rodině, nese si do budoucí a už jen třeba galantnost vůči ženám.

      Vymazat
  25. Přála jsem si holčičku, mám dva kluky. Chtěla bych vnučku, ale kluky umím líp, takže z vnoučka budu odvázaná. Někdy si myslím, že chlapi mají lehčí život, ale umím být jen ženou..:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám nějak blíž k těm sukýnkám, víc než k autíčkům a vždycky jsem měla.
      Dceru jsem si vymodlila a vnučku také, ten nahoře mne hodně odměnil.

      Vymazat
  26. Moc prima příběhy:-) A uvědomila jsem si, že jsem nikdy v životě nepomyslela na to, že bych chtěla být mužem. A přitom jsem od dětství až dodnes mezi nimi jako ryba ve vodě, mám víc kamarádů než kamarádek:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se také cítím ve společnosti mužů lépe, ženské kolektivy jsou problematické a zbytečně složité.
      V práci říkám ... než deset ženských, tak raději padesát horníků.
      Dají si u piva přes hubu a dál neřeší, na rozdíl od žen.

      Vymazat
  27. Ani já bych neměnila, těžko bych jako chlap nesla, že ženský jsou fakt víc...proto byly a ještě často jsou v některých kulturách diskreditované a považované za nesvéprávné.
    Ale na to většina z nás přijde ve zralém věku...jinak by na světě byl ještě větší chaos než teď.
    Tak doufám, že zítra mi někdo přinese karafiát😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byť někdy cítím, že ženská je víc, mám ve svém okolí muže, kteří se jako muži chovají se vším všudy.
      Ovšem každý den se ve svém životě profesním i soukromém setkávám se skutečností, že žena není rovna muži a leckdy si to musí hodně hlasitě prosazovat.
      Společnost dělá rozdíly, někteří muži ještě dneska neskousnou, že jim šéfuje žena.

      Vymazat
  28. Simi, krásné čtení. Ten poslední příběh mne rozesmál, nahlas. :o)
    Jsem ráda ženou, ale trenky si také umím občas obléct. :o)
    Přeji Ti krásný Den žen. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není ostuda občas natáhnout trenky, jen to nesmí zvrátit fakt, že žena zůstává ženou. Pokud se ten čas natažených trenýrek přefrkne, stává se z toho brnění a z ženy babochlap.

      Vymazat
  29. Děkuji za příjemné čtení. Moc mne vždycky potěší a fotky udělají radost, zvláště vaše zahrada. Je to bumerang energie, to co do ní dáte, to vám vrátí :) Mám ráda ženské věci, ale jako žena se někdy necítím, možná proto, že nemám vedle sebe muže a taky protože nemám děti. Je mi čtyřicet a tak už je pozdě. Udělala jsem spoustu chyb... Vaše podstata ženství je mi bližší, žena, která zvládne to, co málokterý muž.Těším se na další psaní. Přeji Vám krásnou "oslavu":) xx

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není nikdy pozdě.
      Stále i ve svém věku věřím na lásku, vídám ji kolem sebe, není to jen svět fantazie knih a film.
      Také jsem udělala spoustu chyb, některé nenapravím, o jiné se pokouším.
      Víte, co byla má největší chyba ? Den, kdy jsem si poprvé navlékla trenýrky.
      Celý život jsem měla vedle sebe ženu, matku, která dřela a vydělávala. Ona byla předloha mého chápání rodiny. Později jsem zjistila, že je to omyl, nevratný.
      Převzala jsem otěže a zůstaly mi. Nedobrovolně, neplánovaně a už navždy.
      To, že zvládnu víc než muž, ano. Ale za jakou cenu ?
      Byla bych raději ženou, občas hloupou, ale zaopatřenou mužem, který stojí jako pevný základ a svou květinu hýčká, zalévá a mazlí.
      Jste ještě mladá, i když ve čtyřiceti se člověk ještě stále hledá, prožívá krize a bojuje na přechodu mládí a stáří, držím palce, to dáte !!!

      Vymazat
  30. Simi, já taky. Nechtěla bych být chlap ani za nic. Není to lehká role, ta ženská, ale je tak krásná.
    Krásné MDŽ. Jitka

    OdpovědětVymazat
  31. Opět krásné počteníčko Simi.
    Jsem ráda ženou a nechávám se ráda hýčkat a opatrovat od muže, ráda mu dávám najevo, že jeho ochranitelskou náruč jako žena potřebuji. I když umím vymalovat, rozštípat sekyrou poleno, zrýt záhon, atd. nechci to dělat (jen v případě nouze!), chci, aby muž byl ten silnější ve vztahu, co se týká fyzické síly. Žena nemá dokazovat muži, že levou zadní zvládne vše. I když chápu, že někteří muži jsou na odstřel a co ženská neudělá, to není...Já bych ale chlap být nechtěla ani za nic :-).

    OdpovědětVymazat
  32. S těmi svitkovými filmy jsem si také užil, několikrát jsem ho ve foťáku přetrhl, protože jsem nepoznal, že už je na konci.

    Oscar Wilde jako homosexuál měl o ženách trochu zkreslené představy :).

    OdpovědětVymazat
  33. opravdu krásný příběh, chtěla jsem připsat něco originálnějšího, ale jsem bez dechu. Já bych chtěla být chlap, hlavně v hlavě..

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.