neděle 9. června 2019

Válka partají ...


Pro stěhovavé ptáky nemyslitelné. Bydlím třicet let v jednom bytě.
Ve stejném domě potkávám stejné patrioty po celé období, změny obličejů 
minimální.
Narodily se zde naše děti, které mají už svoje děti. Na chodbě v prvním jsem sousedce polámala žebra při resuscitaci, ve čtvrtém jsme skoro mezi botníky porodili. Malý "chodbař "  má dva metry, 
neopomene při pozdravu podotknout, že místo ven jsem ho cpala dovnitř. Humorista. 
Rojnicí v keřích odchytávali moji vyděšenou kočku, nechyběl jediný člověk z domu včetně nejstarší 80 leté babičky Zahrádkové, která u každého keře sprostě klela a plivala tabák ze startek. Čarodějná babička.
Po čerstvém vymalování kluci z přízemí podpalovačem Pepo začoudili chodbu tak, že nebylo ani vidět, ani slyšet, jejich otec se vzteky klepal jako drahý pes. Neurotik na pochodu.
Když si děvčata mezi patry měnila své recepty, jedné vypadla hadice z vany a celá vyvářka upravila byt pod inkriminovanou domácností. Ze zdí se kouřilo, ze sedačky se kouřilo, z koberce se kouřilo.
Celý obývací pokoj byl vyvařen takřka sterilně. Do čista čistě. 
Požádat o pomoc, běžné.
Odnosit ženě, cizí, ze sklepa náhradní pneumatiky, normální.
Řešit nesmrtelnost chrousta na schodech u kávy, nutné, ba nepostradatelné.
Až do minulého týdne.
Žiji v zóně válečného napětí.
Na schůzi společenstva vlastníků vystoupil hasič, který doporučil, přestat zamykat oba vchody.
Jedná se o jediné únikové cesty.
V případě požáru obrovská komplikace, která pak udělá z domu hořící past.
Během pár sekund vznikly dva tábory.
Ortodoxní zamykači, kteří argumentují, že dům v životě nevykradl jediný zloděj, protože je celodenně zamčený.
Opozice vytáhla se zbraněmi těžkého kalibru, jak hledat klíče v začouzeném bytě a rychle odemykat.
A válečná vřava včetně originálních výrazových prostředků, dva tábory plné jistých závěrů.
Sprostá slova, urážky, kopnutí do lavičky, vyzvání k souboji.
Bez kordu, tělo na tělo, pupek na pupek.
Soused proti sousedovi, co na tom, že včera fandili při hokeji. Nezdraví se.
V domě je ticho. Hrobové.
Zamykači trvají na ubedněném domě, nezamykači chtějí své únikové cesty.
V koalicích se zdraví, na nepřítele se ani nepodívám, nepozdravím a za rohem ukážu ....
Válka partají, střet názorů.
Zamykat a nebo nezamykat ?  Na jazyk se dere shakespearovské být či nebýt ?
Sama se v tom plácám, sama tápu.
Čekat na zloděje s čerstvě upečeným chlebem, solí a potěšit ho společným tancem ?
Nebo stát uvězněná v zamčeném pekle, když hledám klíče permanentně i bez kouře ?
Fakt nevím ...
Každopádně jsem si cvičně zkusila nacpat tři kočky do dvou přepravek a dva dny se mnou žádná nemluvila. Simulace požárové situace dopadla nevalně. 
Doma mám ticho, na chodbě mám ticho. 
A to jsme si všichni tak krásně žili ...




46 komentářů:

  1. Podle zákona schválnosti bude tedy odemčeno právě ve chvíli, kdy s bude domáhat vstupu podloudník, a zamčeno na šest západů, když z vás kouř bude chtít udělat uzenky. Těžká volba. Byť pravděpodobnost výskytu podloudníka se jeví jako výrazně vyšší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak to v životě bývá, zákon schválnosti a vše je jinak než si přejeme.

      Vymazat
  2. Simčo, pokud je hlavní vchod na kouli, tak se do vchodu nikdo nedostane a pokud někdo zloději otevře na zazvonění, jakože třeba pošta, nebo co já vím, tak se do baráku stejně dostane. Pravděpodobnost požáru je sice malá, ale kdyby nastal, tak ta panika je asi děsná.
    A v zakouřeném prostředí hledat klíče a pokusit se odemknout asi žádná sláva. no, sama nevím, jsem zvědavá, jak to u vás dopadne.
    Měj fajn dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zloděj, pokud chce, dostane se kam potřebuje, jistě, znesnadnit mu přístup, je naší povinností, ale už se přikláním spíše k té ochraně lidských životů než hmotných statků.

      Vymazat
  3. My máme dveře - schránky - dveře, oboje dveře zvenku jen s madlem, bez kliky. Nezamykáme. Poslední zloději vlezli sousedům ve druhém patře do bytu otevřenou vyklápěčkou, ke které vylezli po hromosvodu.
    Válka kvůli zamykání se mi jeví žabomyší - škoda dobrých vztahů. My je ve vchodě máme taky (ty dobré vztahy), tak doufám, že nás nepotká něco podobného...
    Měj se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jediným jablkem sváru v našem domě bylo zamykaní, leze mi krkem a vždy mne to vytáčelo, všude zamykat, když jdeš jen s odpadky...

      Vymazat
  4. Tady je asi každá rada drahá. Ale tady u nás většinou mají vchodové dveře u bytových domů kouli, takže musíš zazvonit. A je fakt, že se do jistého domu dostal zloděj i přes zamčené dveře.
    Je škoda, že tento problém narušil atmosféru v domě.
    Tak snad časem ke shodě dojde.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Atmosféra musí jít stranou, jsme dospělí lidé, kteří hříčkou osudu spolu musí existovat a musí se spolu racionálně domluvit.

      Vymazat
  5. Blondýnko, to je teda těžké dilema. Sama bych nevěděla, kam se přiklonit. Snad to přejde a zase bude prima. Měj pěkný nový týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám vedle v bytě ženu s Parkinsonem, která je celý den sama doma, takže já už mám jasno.

      Vymazat
  6. No, je to trochu jako být či nebýt... Nadhodila jsem toto téma u snídaně a manžel pravil - co se řeší, jedny dveře by měli být protipožární, tedy automatické bezpečnostní dveře. Bylo by po sporech a vše v klidu.
    Simi, přeji hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou požární, ale nikoliv automatické, to si myslím, že má málokdo.

      Vymazat
  7. Když se bude zloděj do domu chtít dostat, dostane se. Dostávat se z domu kde vládne panika a nejdou otevřít dveře je mnohem horší problém. Jak je vidět a jak se opět i v tomhle případě ukazuje materiální stránka převažuje nad bezpečím životů. P.S. Myslím že v každé době se kradlo a na sídlištích obzvlášť. Náš dům měl dveře z obou stran díky líným matkám dokořán imrvére celé dny a nikdy za šest let se tam nikomu neztratilo ani ň a nikoho nevykradli....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak píšeš, každý si musí srovnat hlavu, na čem mu záleží.
      Já mám raději život, byt si musím zabezpečit, to je myslím povinností každého z nás.

      Vymazat
    2. Přéésně. Ale stavět majetek nad životy, to je sobeckost a nebezpečná věc

      Vymazat
  8. Simi, bydlíme v činžáku 36 let. Když jsme se nastěhovali, tak jsme byli nejmladší partají s malými dětmi. Dnes je některým sousedům i přes 80 let a nechci si představit, co by se dělo, kdyby nedej Bože začalo hořet. Donedávna se dům zamykal, ale jen přes noc, protože zvenku je koule. Teď máme nový zámek, který se nemusí zamykat, zvenku je klika. Zacvakne a dovnitř se nikdo nedostane. Zatím funguje dobře. Třeba by to bylo řešení i u vás a znesvářené strany by to spojilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také máme vše nové, ale jak dveře a zámek používá více lidí, mnohdy se prostě stane, že až zámečník musí dovírání dveří pomoct.

      Vymazat
  9. To je docela síla. Ale jestli má dům dva vchody, můžete to vyřešit kompromisně - a zamykat jenom jeden :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z hlediska bezpečnosti by měly být průchodné oba, jednoznačně. I ten hasič vysvětloval, jaký je to fičák.

      Vymazat
  10. Opět perfektně napsané. U nás už je to tak, že se skoro neznáme. Když jsme byli mladí a měli děti, věděli jsme o každém všechno a znali jsme se navzájem. Děti mají své děti úplně jinde, byty po rodičích pronajímají cizincům, dohodnout se na schůzích také katastrofa. A když se to tak vezme, tak situace v jednom paneláku je stejná jako situace ve státě. Každý má svou pravdu. Já už jsem si cvičně pořád vyzkoušela v hotelu v České Lípě. Tady ne požár, ale úprk před požárem. Nemám zvířátka a tak mě na útěk stačí jedna pet láhev s vodou, hotovost, co mám v šuplíku, občanka, kreditka a zdravotní karta.Pak ještě něco na sebe a dál děj se vůle boží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždy mne nemile překvapí skutečnost, jak lidi kašlou na své finanční prostředky, protože správa domu a nakládaní s penězi je v tomto případě věc společná.
      V případě skutečného požáru se na flašku s pitím vykašlu, byl by problém jen ta zvířata, vyděšená , najít a pochytat.

      Vymazat
  11. Takové montérky kradou tvář. Pokud se bude chtít někdo dostat do domu, jsem téměř přesvědčená, že i ortodoxní zamykač takového člověka s brašnou na zádech vpustí do domu sám a ještě mu podrží dveře. Jinak u nás máme dveře na čip, ale když zazvoní pošťačka, tak ji každý dveře otevře. Co když je to ale převlečená záškodnice, tak nevím ☺☺☺ Zdravím

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně si myslím to samé ! Mnohdy se dostane do domu člověk a ani se nemusí snažit, ani převlékat. Když kupříkladu žena nahlásí, že je sociální pracovnice, kdo zkoumá, zda ano ? A mezitím si zdatně zmapuje terén.

      Vymazat
  12. U nás se PČR kontrolovala,jestli máme po 22.hodině zamčené dveře. Těm co je měli, nechali na skle záznam s pochvalou....

    OdpovědětVymazat
  13. Hlásím se k ptákům nestěhovavým, táhneme to v našem bytě už jednatřicátý rok. Vztahy nám zatím žádný hasič nenarušil, ale nikdy neříkej nikdy. Protože nás co nevidět čeká protipožární revize:-).
    Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vše je o dohodě, prostě lidé by měli být k sobě shovívaví a najít při společném žití společné únikové cesty. Držím palce, hlavně bez požárů.

      Vymazat
  14. Pár roků v jednom domě...skvěle opět popsané, byla jsem v momentě jedna z vás :o).
    V dnešní době se shoda lidí v čemkoliv hledá dost těžce, co člověk, to většinou individualita, prosazující možná vlivem doby, okolí, jen jeho pravdivý názor...Najít shodu u více než jednoho člověka, je někdy vážně problém.
    Takže bych to shrnula, hlavně ať nikdy u vás nic nehoří a ono si to stejně časem nějak sedne, musí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skutečně je vše v lidech, je to obraz společnosti.
      Nelze bydlet pouze na samotě u lesa a tak člověk musí své ego odložit a snažit se žít v kolektivu.
      bohužel s některými to jde velice ztuha.

      Vymazat
  15. Dřív za nás rozhodoval jeden - OPBH.
    Jaké dveře dali, takové byly.
    Teď má každý svou hlavu, své důvody, své výhody nebo nevýhody.
    Tady jsou ve všech úřadech, nemocnicích a školách a podobně, tzv.kliky "antipanico" je to takové madlo po celé délce zevnitř dveří, stačí se kdekoliv opřít a dveře se otevřou. Zvenku nejdou otevřít.
    Co se zlodějů týče, cestičku si najdou vždycky..tady bez problémů vyšplhají po okapu i do čtvrtého patra.
    Specialitka především Albánců a Rumunů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás tento způsob používají také veliké instituce jako banky nebo nemocnice, do domů to neproniklo, škoda.
      Ale je mnoho způsobů, jen ta dohoda je nutná a na místě.
      Jak se nám ten horolezecký sport rozmohl, není to vůbec prdel.

      Vymazat
  16. P.S. Čte se to "anti paniko" - proti panikaření :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Simčo, neporadil vám hasič panikový zámek s klikou? Když dveře zabouchneš, sami se zamknou, takže je dům chráněný proti zlodějům. A když jdeš zevnitř ven, zmáčkněš panikovou kliku, která vypadá jako běžná klika a dveře se odemknou a otevřou. Samozamykací paniková sada se dá napojit i na domácí telefony - bzučák. Tak byste byli uspokojeni všichni. Je to dnes naprosto běžné u novostaveb bytových domů.
    Tak usmíření zdar! Kdo by pak rodil ty děti na chodbě?? :o)
    Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď čtu podobný komentář od Růženky. Ano, je to na obdobném principu jako paniková hrazda, kterou známe třeba z kina. Ale v bytových domech se používá většinou jen paniková klika - stačí to.
      Mrkni třeba tady, mají to super popsáno: https://kavan.blog/2018/04/12/panikove-zamky-a-jak-funguji/

      Vymazat
    2. Skvělá rada, skvělý nápad, kdyby ... před třemi lety nenechali udělat a vyměnit dveře a za nemalé peníze. Nikdo tohle bohužel neřešil, až nyní !

      Vymazat
  18. Je to jednoduché - ani tak, ani tak. Pořiďte si zámek na čip, zvenčí se tam nikdo nedostane a zevnitř jdou dveře otevřít bez čipu klikou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jednoduché, ovšem jak jsem psala výše, máme nové dveře a nikdo o tom nepřemýšlel v tomto kontextu, hlavně aby byly bezpečné, ale při požáru už to nikdo nedomyslel.

      Vymazat
    2. existuje i bezpečnostní zámek, který se zamyká sám , otvírá se zvenčí klíčem, zevnitř klikou

      Vymazat
  19. A zapomněla jsem, krásně jsi shrnula život v činžáku, takový, jak by měl být :).

    OdpovědětVymazat
  20. Tentokrát jsem poctivě přečetla všechny komentáře. Já jsem ortodoxní zamykačka. Dvakrát nám vykradli sklep, 2x3 kola.. Ve všem případě je nejlepší čip a máte po starostech. To se ve slušných domech vyplatí. U nás ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by jsi si rozuměla s Jirkou Svitákem, ten to má jako koníček, myslím, že ani nespí, jen aby mohl zamknout. Šíleně s tím opruzuje, skutečně.
      Chápu to v noci, ale on zamyká za lidmi, když jdou s odpadky a to si myslím, že je už diagnóza.

      Vymazat
  21. Asi proto tam žiju, psát, že jsem byla 15x vytopená by nebylo tak romantické, občas to bylo i na samopal, ale to špatné se tak rychle zapomíná :-)

    OdpovědětVymazat
  22. U nás se vchod nezamyká, takže na útěk při požáru jsme dobře připraveni. Jenže už dvakrát u nás bylo hasičské auto s vysokým výsuvným žebříkem, protože někde unikal plyn, ale nikdo nás neinformoval, že bychom měli byt opustit. Takž budeme spokojeně sedět doma a pokud si nevšimneme ruchu před domem, můžeme nic netušíc vylétnout do povětří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. asi "nic netuše" - ale v přechodnících nejsem doma.

      Vymazat
  23. Tady v okolí se čas od času taky docela vykrádají byty, ovšem zloději to berou přes plastová okna. je na ně jakési udělátko, které ta plastová okna celkem bez hluku vypáčí...Čímž vstupní dveře do baráku neřeším. Kromě toho na obou vchodech, v případě požáru tedy únikových východech, máte z venčí koule, takže nezamykáme. (Joj, to tu mám jednoduché žití a se sousedy vycházení.)

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.