Kvartet

...návštěva divadla je pro mě vždy sváteční událost a moc se těším. O to více, že tentokrát se jednalo o představení v Divadle bez zábradlí v Praze. Mám toto divadlo moc ráda , hlavně pro svou intimitu, kterou lze dosáhnout pouze u takovýchto scén...scén menších, kde je kontakt s divákem úžasný, komorní a splňuje co očekávám. Nedívám se z devadesáté řady přes patnáct natupírovaných květáků, ale jsem blízko herců, blízko hrdinů a cítím se být vtažena do děje rychleji než na monstrozních scénách, kde mi to přijde spíše o financích.

Divadelní kousek od Ronalda Harwooda KVARTET...

Laskavá komedie s typicky britským humorem o umění stárnout a nesmrtelnosti ducha. Hrdiny jsou lidé, kteří možná už mají produktivní věk za sebou, ale neztrácejí touhu žít, vůli něco udělat a hlavně snít. Penzion pro vysloužilé operní umělce je poslední štací někdejších pěveckých virtuózů. Příchod jejich bývalé kolegyně, slavné sopranistky, rozvíří jinak poklidnou hladinu jejich životů...

Paní VERONIKA FREIMANOVÁ....líbila se mi nejvíc...hrála krásně poťouchlou operní divu...byla roztomilá, herecká poloha paní Freimanové byla skvělá, domnívám se, že hrát takového člověka je příjemné, neboť každá z nás je chvílemi správná drbna, každá z nás se dokáže usmívat nad svými kostlivci ve skříni, každá z nás si vzpomene na nějaký ten flirtík na zapřenou...tleskám a tleskala jsem.

Pan Zdeněk Žák...se do své role protivného umělce položil uctihodně, jednak je to fešák chlap a má nádherný hlas, úžasně se hodí pro jeviště, v televizi jeho mužný hlas tak nevyniká...tleskám a tleskala jsem.

Paní Jana Švandová...takové maličkaté zklamaní...ztvárnění namyšlené a odkvetlé hvězdy první třídy mě přišlo takové nemastné, neslané, čekala bych od takové šmrncovní kočky víc.. třeba neměla svůj den...tleskám, ale střízlivě.

Pan Rudolf Hrušínský...tak to jsou obrovské rozpaky..není to moc herec pro divadlo, špatně jsem ho v roli chlípného operní pěvce slyšela, prostě do prostoru ten hlas nedošel tak, jak by člověk očekával / nebylo to bohužel poprvé, už jsem si všimla dřív /, prostě nějak zvláštně huhňá... tleskám, ale hodně vlažně.

Bylo to laskavé divadlo, pobavilo mě, smíchu jsem zažila za večer hodně, ale i přemýšlení, co nás všechny čeká a nemine, co máme všichni společné...stárnutí.

....a na závěr...NSL...NESMÍŠ SE LITOVAT...zásada seniorského operního KVARTETU....