Do roka a do dne...

...po otci jsem zdědila mnoho dobrých i špatných vlastností a také potřebu si dle vlastního pojmenovat místa i lidi. Před rokem jsme si pořídili chatu se zahradou a já čekala, kdy přijde ten moment a svoji vytouženou lásku si pojmenuji.

Vše jsem začala budovat k obrazu svému, především materiál na zahradě předurčil název ....má láska ke kamenům a přírodním materiálům mě připomněla Scarlet O'Hara, která si našla v rodném Irsku místo svému srdci blízké a založila zde se svým Rhettem Butlerem nový domov.... svého Rhetta jsem zatím nenašla, ale má konečně svou BALLYHARU...

Chata k bydlení byla v dezolátním stavu, první co bylo skutečné nutné... předělala se, vysekala a udělala elekřina / velké díky mému milému kamarádovi Petrovi /, bývalí majitelé byli skuteční borci...do elektrických rozvodů měli nabouchané hřebíky.

....vyjmenovávat co vše se muselo udělat včetně štukování, malování, škrabání, výměny oken / ty původní mi jednou zůstaly v ruce /, pokládky dlažby, penetrací....však to všichni kutilové znají...s partou fajn lidí , nějakým finančním obnosem a začala se chata ve své nahotě rýsovat. A pak začalo turné po výprodejích, internetových akcích, nábytku, elektru...díky za všechny slevové portály a akce....

....a to je moje chatička na Ballyhaře po roce...minulý víkend to byl přesně rok, kdy jsem podepsala kupní smlouvu a tak jsem celou transakci oslavila dvěma dny montováním stolu a komody...s akuvrtákem si netykám, tak mám po 15hodinách montáže dva obrovské mozoly od šroubováku / stále říkám, že blondýna je bez chlapa poloviční /...ovšem tu radost mi nikdo nevezme a už máme kde spát, kde vařit a kde se radovat ....tak do roka a do dne na mé milované Ballyhaře...