neděle 11. ledna 2015

Kurz veganské kuchyně...

....když jsem před dvěma lety výrazně zhubnula a změnila jídelníček, tak jsem si také uvědomila, že tato změna musí být na zbytek života, jinak bude váhový úbytek zpátky a to jsem zásadně odmítala. Obrovskou roli v mém jídelníčku hraje zelenina a to upravená jak v syrovém stavu, tak tepelně. Maso ze svého jídelníčku nehodlám rušit, ale právě zpracování zeleniny a následné receptury umí skvěle právě vegetariáni nebo vegani. Abych načerpala nové zkušenosti a nový úhel pohledu, přihlásily jsme se s dcerou do školy vaření Chefparade v Praze a navštívily kurz veganské kuchyně...


....jako první jsme si uvařili předkrm - CARPACIO Z ČERVENÉ ŘEPY .....byla to upečená červená řepa se salátem, čerstvým bazalkovým pestem, posypaná piniovými oříšky. Velice jednoduché, nesmírně chutné a hlavně poměrně levné jídlo, ale mezi lidmi nedoceněné, hodně lidem vadí konkrétně ta řepa, nemají k ní důvěru...
....další chod ....CELEROVÁ POLÉVKA.... s restovanou kořenovou zeleninou a lanýžovou salsou....jsem milovníkem polévek a konkrétně v zimě si život bez teplé polévky nedovedu představit....


.....pomalu jsme se propracovali k hlavnímu jídlu - LILKOVÉ MILLEFOGLIE S RATALOUILLE ....v hodně zjednodušené verzi to znamená vrstvený lilek naplněný zeleninovou směsí, obložený zarestovanými liškami na omáčce ze zralého manga...
.....a to nejlepší do finále ....GLAZUROVANÝ BANÁN NA ČOKOLÁDĚ ....sladká tečka s ukázkou flambování, o které se pokoušet nebudu, zaměstnávat hasiče také né, ovšem pro efekt nádherné...


.... POZITIVA KURZU ...poznala jsem skupinu lidí, kteří se z nějakých důvodů rozhodli ze svého jídelníčku vyškrtnout maso a jiné produkty živočišného původu.Toto setkání bylo velice inspirující, neboť si celá skupina ohromně lidsky sedla, vaření probíhalo v družné komunikaci se salvami smíchu a jako velký bonus vidím přítomnost výživové poradkyně...
.... NEGATIVA KURZU ... celá akce probíhala ve večerních hodinách, kdy jsem zvyklá jen lehce povečeřet a celé toto menu bylo velice těžké zkonzumovat. Navíc jídla byla dost solená, což jsem hodně odstranila z vaření a měla jsem žízeň jako hrom, navíc ani kvanta olivového oleje není na večer to pravé medové....ovšem to je subjektivní, jsem už v pionýrském věku, moje dcera s večerním trávením potíž neměla....

29 komentářů:

  1. Také jsem ve svých 40 letech výrazně zhubla,cítila jsem se skvěle, ale ještě jsem neměla internet a potřebné informace jsem čerpala z knížek. Moje dospívající dcera viděla mé výsledky a sama začala měnit své stravovací návyky. Až jsem zjistila, že vlastně nejí vůbec, jen ovoce. Jednou jsem ji uviděla ze zadu jen v kalhotkách, když jsem jí nechtěně vstoupila do koupelny. Tenkrát jsem se sesula k zemi. lekla jsem se kostry, kterou jsem viděla před sebou. Zjistila jsem, že už několik měsíců nemá menzes a náběh na anorexii tu byla jak vyšitá. Lékaři mi udělili rady, jak navrátit dceru k normální stravě, pravidelně se chodila k doktorce vážit. Ale já jsem se vrátila k normálnímu stravování a trošinku jsem přibrala. Ale pak jsem přestala kouřit a přibrala jsem 30 kg. A nyní již nezhubnu ať dělám, co dělám. Moje neteř se přizpůsobila i s manželem jídelníčku RAW kvůli synkovi, který se narodil se zhoubným nádorem v hlavě. Tomu zahraniční lékař doporučil tuto stravu. Vše jen rostlinného původu a to nevařené, maximálně tepelně upravené na 40°C. Stravuje se tak celá rodina i tatínek, který je chlap jak hora a tělo si zvyklo. Připravovat jídlo pro dítě tak a pro dospělé jinak bylo hodně náročné. Chlapci se útvar v hlavě zmenšuje a už není zhoubný. Vyvíjí se normálně.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:Máš na stránkách šikovné recepty, určitě zkusím

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Internet to je neuvěřitelný pomocník co se týče receptů na vaření, nejsme generace, která byla zvyklá na kvanta zeleniny a ovoce, byl to hodně omezený sortiment a já jsem plno produktů poznala také až nyní.

    OdpovědětVymazat
  4. Simčo, tak to jste si to pěkně užili Taky bych to už ve večerních hodinách nezvládla sníst...Ale jsou to samé dobroty Červenou řepu bych ráda zkusila a taky jsem ještě nenašla odvahu

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Jak tak koukám, máš toho dost za sebou. Přeji Tobě i celé rodině jen to dobré.

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkná zajímavá akce. Taky už takhle večer nejím. Líbilo se mi zhodnocení akce Tebou, pozitiva i negativa, z obrázků bychom to nevyčetli. Já bych jídla ochutnala, ale sama bych asi nevařila. Dělám třeba celerovou polévku, to ano, ráda vařím ze zeleniny i jím syrovou, ale vyloženě neexperimentuji, rodina by to asi nemusela. Vidím, že máš silnou motivaci držet si váhu. A jsi šikovná, že se Ti daří. Já s váhou také stále bojuji-nebojuji. Zajímalo by mne číslo na váze Tvé maminky, ale to mi asi nepovíš.

    OdpovědětVymazat
  7. [4]:Já se nyní ve svém věku trochu obávám hubnutí, protože kůže je již dost povolená a kdybych zhubla třeba 10 kg, tak bych asi musela absolvovat plastické operace. Snažím se alespoň pohybem udržovat stav a netloustnout více. přes léto se mi podaří tak 4 kg shodit a přes zimu je zase naberu. Dcera už má dvě holčičky, jí dost, ale je stále hodně štíhlá. Ale má vypracované svalstvo, takže nemoc už to dávno není.

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Děkuji, dcera už je na tom dobře, má dvě holčičky (6,9) a i chlapeček neteře dělá velké pokroky.

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Tak to ráda čtu, že se všem dobře daří. Je to jako v pohádce, s dobrým koncem.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Zdeni...jednoduchý a vynikající recept...řepa se oloupe a celá bulva se pokape olivovým olejem, jemně posolí a popepří a zabalí do dvojtého obalu z alobalu.Dát na plech péct na hodinu při 200st...podávám jako přílohu k masu nebo zeleninovým salátům...chutná naprosto všem

    OdpovědětVymazat
  11. [7]: Číslo bylo 175 kg a k tomu 10let šíleného života pro celou rodinu, byly to nejhorší roky mého života... proto mám takovou motivaci, vím totiž, co dokáže obezita udělat s lidskými životy

    OdpovědětVymazat
  12. [8]:Chodím cvičit, nikdy jsem necvičila, tudíž jsem neměla fyzičku, ale dnes se prostě cvičit donutím

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Hm, tak to je tedy hodně silná motivace. Určitě to byla těžká léta. Měla jsem hodně těžkou babičku a zemřela ve svých 60 letech. Asi taky ještě nemusela.

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: Chudák maminka i celá rodina. Mnohdy jsou pro obezitu v rodině i genetické dispozice. jako dítě jsem prohlásila, že nechci být tak tlustá, jako jedna teta z tátovy strany. A už se začínám podobat. Ovšem když čtu váhu tvé maminky, tak si najednou připadám štíhlounká. Mám o 90 kg méně a snad to snížím, nebo alespoň udržím. Je mi 60 let a to už se váha redukuje hůř. V obličeji i po těle je pak více vrásek....

    OdpovědětVymazat
  15. [15]:U nás jsou velice šikovná cvičení pro dívky odrostlé školním lavicím,cvičí se rozumně, v rozumném tempu, třeba na míčích.Jednak se člověk dostane do nového kolektivu a navíc tam nikdo nekouká, kdo je jak starý nebo mladý.Když jsem začala před dvěma lety,ženské o generaci starší na to byly o 100%lépe než já, jakou si udělaly fyzičku

    OdpovědětVymazat
  16. Simi, prima akce. Když jsem četla negativa, tak u mně by byly úplně stejné Mám cukrovku, takže musím dodržovat dietu a velké množství oleje mi vůbec nedělá dobře

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: U nás se také cvičí. mohla bych tak přes zimu, ale od jaro do podzimu mám dost fyzičky na zahradě, za kterou dojíždím autobusem a pak 2,5 km do kopce a zase zpět. To je skoro denně kromě práce 5 km svižné chůze. Nebo jedu už z domu na kole a v našem kopcovitém kraji je to pro mne docela fuška. Domů se vrazím úplně hotová a nedovedu si představit, že bych šla ještě cvičit. Na zimu si vždycky plánuju bazén a plavání, ale i to jsem ještě nesplnila.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: No život s cukrovkou není žádná estráda / dělala jsem na interně / a chce to disciplínu, úplně Ti rozumím   

    OdpovědětVymazat
  19. [11]:To vypadá dobře, určitě vyzkouším   

    OdpovědětVymazat
  20. Parádní akce a když je fajn parta, tak je to skvělé

    OdpovědětVymazat
  21. [20]:Vyzkoušej a když se ti to podaří maličko přichytit, tak je to vynikající, dá se to v létě hodit na gril.Mám to ráda teplé, ale i druhý den vychladlé.

    OdpovědětVymazat
  22. Bezvadný článek. Já mívám největší chutě vždycky večer a řeším to právě všelijakou zeleninou . Ale jak píšeš, zrovna k řepě jsem nemívala nikdy důvěru, nechutnala mi ani ta sladkokyselá zavařená, až do chvíle, kdy jsme vyfásli sousedovic přebytky z pole . Tak jsem začala zkoušet různé recepty a fakt, když se řepa dobře upraví, je to lahůdka. A pečená je úúúžasnááá!

    OdpovědětVymazat
  23. Je to zajímavé, ale domnívám se, že genetické předpoklady jsou ukryty a číhají, kdy člověk povolí. Anorexie mi nehrozila ani chviličku, hubená jsem nikdy nebyla, ale štíhlá aspoň 15 let života. Dnes to neprožívám, hlavní je duševní pohoda, ale ztratit 10 kg by nebylo špatné. Je mi jasné, že nechci haló efekt a nejsem si jistá, jestli jsem ochotná zobat naklíčenou pšenici nebo přejít na veganskou stravu. Moje tělo si o maso prostě říká a já mu ráda vyhovím.       

    OdpovědětVymazat
  24. Už jsem chtěla opustit tvůj blog a jít si po svým, když jsem ťukla na tento článek. Zrovna něco takovýho by se mi hodilo. Taky jsem začala koketovat s přípravou víc zeleniny, ale starou ženskou nikdo neučil, jak se zeleninou zacházet. Znám "Kapustičky na zádíčkách" od "Mirka" nebo "clupmi", ale nic moc víc, co by bylo rychlý a pěkný a chutný. Takže kdybys dala nějaký zkušenosti. Jen jsem začala číst, takže nevím, jestli je zde o něco víc. Vaří se mně vajíčka přes dvoje dveře a musím je jít hlídat, aby z nich taky nebyly "křusky". Ale vrátím se - zeleniny bych měla mít obecně víc, i když to do hospodáře musím trošku nutit

    OdpovědětVymazat
  25. [2]: I já jsem ve 40 zhubla 40 kilo a svůj boj jsem střídavě vyhrávala a prohrávala. V roce 2008 jsem hubla pod dozorem doktorky diabetickou dietou s 30 kilama dolů a dodnes se držím, i když cukrovku nemám. Píšu o tom na svým blogu, třeba bys tam našla nějakou schůdnou radu - v rubrice "Hubnutí? Brnkačka". V pohubnoucím období se dovednosti se zeleninou hodí   

    OdpovědětVymazat
  26. [25]:Mám v plánu sem každý týden jedno zeleninové jídlo hodit, takže se určitě dočkáš inspirace. Vím, je velice těžké vařit zdravě a chutně a hlavně muži toto negují, ale slibuji, že co vařím, tak o to se rozdělím

    OdpovědětVymazat
  27. [26]:Já tleskám každému shozenému kilu a hlavně následně udrženému úbytku, protože to je fakt největší dřina pro každého.A hlavně každá ženská, která se nebojí roků a nevymlouvá se na ně, je frajerka za každé kilo. A vařit se tu bude najisto

    OdpovědětVymazat
  28. Já asi nikdy nebudu ani vegetariánka natož veganka, tedy dobrovolně...Jsem totiž typický masožravec s specializací na kuřo-vepřomasařka       

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.