....který Přemek ? No jasně milovaný i nenáviděný Přemek Podlaha, právě ten by měl ze mě radost, že ty jeho pořady jsou k něčemu a byl by ješitnější ještě víc. Už půl roku intenzívně projíždím realitní kanceláře a sháním nám zahrádku s chalupou, chci se totiž na jaře stát chalupářem. Už proběhlo pár návštěv a po každodenním hledání už přesně vím, co chci a co nechci, nyní mám v hledáčku jednu hodně pěknou zahradu, tak uvidíme....
...a ikdyž ještě nejsem vlastníkem žádného lánu úrodné půdy, jezdím dvakrát ročně na Zahradu Čech do Litoměřic, abych přesně zjistila, co mě zajímá víc...traktor nebo sazenice nebo hlízy nebo stromky / samozřejmě psáno s nadsázkou/...
... na této fotografii sedím v soutěžní zahradě a byla to moje favoritka, byla přesně podle mého gusta.
....soutěžení o nejkrásnější zahradu byla moc pěkná akce, každý si mohl vybrat tu svou, rozhodně nikdo neodcházel bez nějaké emoce, protože zde bylo všeho bohatě od klasiky po extravaganci...
...taková ta klasika od burčáku, koření, trdelníku, maďarského gulášku přes sekačky, pily, bazény a ani letos nechyběl útulek s krásnými kočičkami bez domova, popovídala jsem si s majitelkou / přispěla na baštu / a doslova a do písmene pelášila pryč, protože ještě pět minut a k naši třem by přibyla další / zdravý rozum vyhrál /....
...dnes tolik moderní dýně...jako malé děcko jsem znala jen odporný dýňový kompot, dnes jsou dýně a vůbec tykvovitá zelenina nedílnou součástí našeho jídelníčku, dělám nejraději polévku se sojovou šlehačkou a miluju si dýní jen tak upéct na troše olivového oleje se špetičkou uzené soli...
...no a jaká by byla Zahrada Čech bez jiřinek...letos to bylo hodně slabé, rostliny byly nádherně zelené, bohaté, ale proti jiným rokům málo květů, přesto se umodřilo počasí, vylezlo sluníčko a celé odpoledně měli všichni chapuláři, zahrádkáři, kutilové, čumilové, gurmáni a gurmeti důvod se radovat, nakupovat nebo jen lelkovat...
...tak zase na jaře a doufám, že už si povezu domů první motyku...
Ahoj. Přeju ti výlet za inspirací. Ale dej pozor, aby sis nevybrala příliš náročnou a velikou zahrahu. Zatím jsi fit, jak vidím, ale jednou by ti to mohlo přerůst přes hlavu. Jako u nás.
OdpovědětVymazat[1]:Je to přesně, jak jsem psala...chci něco rozumného a nenáročného, chci si to užít a né trpět,také přihlížím na fakt, že roky běží, vážení a za pár let by to nebyla zábava,ale utrpení.
OdpovědětVymazatMě by Přemek určitě nepochválil. Přemek by možná i zaplakal . Zahradničím už asi 20 let, to počáteční nadšení si ještě pamatuju a tobě ho docela závidím. Ať ti vydrží co nejdýl.
OdpovědětVymazatTo by určitě měl
OdpovědětVymazat[3]: Do karet mi hraje fakt, že doba , kdy jsem musela zvládnout všechno a všechny je pryč a jsem maličko rozumnější. Nechci nic, kde budu otročit, chci vypnout a vypustit hlavu, né duši
OdpovědětVymazat[4]: Pro radost mi úplně stačí housenky na muškátech, které jsem si letos tedy vybrala vrchovatě, anglické mi zežraly skoro celé, moc jim tato odrůda chutná, takže na slimáky se taky těším, v sobotu na hřbitově jsem jich několik " očesala " z japonské myrty
OdpovědětVymazatTo nad mojí by Přemek asi taky zaplakal Ale jinak jsem šťastná za malý domeček a malou zahrádku Tak ti přeji, ať se ti to splní
OdpovědětVymazatTak ať máš šťastnou ruku při výběru pozemku a ne jako můj drahý, když zakoupil pozemek hodnocený jako bonita A a při tom se na něm nedá prakticky pěstovat vůbec nic. Půda je kamenitá, na kopci a tak vyrostou jen nejodolnější jak kytky, tak zelenina...
OdpovědětVymazat