Velikonoční nadílka catasetinae...

.....pěstování této skupiny rostlin mi z mého osobního pohledu připomíná věčný boj s vodou. Já totiž bojuji s vodou neustále, co jsem několik rostlin " ulila ", snažím se mírnit, pomáhám si špejlemi, spíše zálivku oddálím. Catasetinae jsem od podzimu nezalévala, po odkvetení a opadu listí jsem je nechala odpočívat. V minulých letech jsem to nevydržela a občas porosila, letos jsem se striktně držela vodního půstu a rozloučila jsem se pouze s jednou poměrně mizernou rostlinou, která seschnula. Zhruba před měsícem jsem začala pozorovat zelené špičky budoucích pahlíz, začala jsem rosit povrchy substrátů a přidala rašeliník. Nyní musím vyčkat do zakořenění a pak mohu začít zalévat a hnojit,ovšem opět zase rozumně, neb tyto rostliny po přelití velice rády zahnívají... za tento věčný boj s vodou se pak do finále rostliny odmění mnohdy velice bizardními květy, které překrásně voní....