sobota 22. února 2020

Dva čuníci jdou ....



Při usrkávání kávy mi kamarád Jindřich naznačil, že jsem nějak prostorově výraznější.
Řekl to něžně, láskyplně.
Sladké sousto palačinky s nadýchanou šlehačkou mi zablokovalo patro.
Bylo poslední, ty předcházející do mne zahučely jako Němci do krytu.
Nepomohl černý rolák, výrazný šperk, jak radí stylisté.
Jak to ta těžkotonážní Halina dělá, pne mi velikost 38.
Kámoš Lexík se při loučení usmál a podržel si mne v náručí déle než jindy.
Pošeptal mi do ucha, kde jsem nechala ty vyšeptalé a svěšené pytlíky na mouku a místo nich mám pěkné naducané trojky.
Cestou do termálu si kamarádka Lenka všimla, že mám připravenou větší velikost plavek.
S dotazem, zda jí něco tajím, jsem zvedla svůj svetr a ukázala krásnou mišelinku.
Do smíchu mi nebylo, nechtěla jsem totiž riskovat, že mi ve vířivce vyskočí ovar.
A vyděsím tím relaxující.
Podtrženo, sečteno. Objednám se na kontrolu.
K výživové poradkyni chodím nikoliv, že na to mám, že je to trendy.
Před lety mi dopomohla odhodit 140 kostek másla. Věřím pouze její váze.
Šest let jsem statečně čelila, sedmý je kritický jako v partnerském vztahu.
Na dotaz, kde mám pas, jsem takřka omdlela.

Před čtyřmi měsíci málem zemřel.
Po pádu ze škrabadla jeho slezina putovala po kusech břišní dutinou.
Další orgány se nacházely na jiných místech než běžně v atlasech anatomie bývají.
Moc šancí na přežití kočičí senior Edík neměl.
Nejedl, nepil, nekomunikoval, zvracel. Jako bonus se projevila silná potravinová alergie.
Jediné sousto dětského kojeneckého příkrmu, tak nějak jsme začínali.
Objevila jsem granule s jelenem.
Edík čumák nevystrčil z misky. Jelena si zamiloval.
Z podvyživeného chcípáčka narostl kocour, co má boky jako skříň.
Při poslední kontrole se veterinární lékařka lekla a zeptala se, co je to za zvíře ?

Skončily promiskuitní nálety na ledničku. Skončil bílý sex.
Nehladím gumu bílé almary jako milence, nedrtím madlo jako mužnou šíji.
Ruličky do ručky z tence nakrájeného uherského salámu jsou minulostí.
Labužnické přivření očí při doušku francouzského šampusu, zasněný šlehačkový pohled, ohhh.
Vrátila se disciplína, vytáhli jsme prapory na barikádu proti špekům.
Dnes ráno jsem při pohledu do zrcadla cítila, jak mi na temeni raší řapíkatý celer.
Z oční klenby vyskakují ředkvičky, kolem zátylku se rozrůstá růžičková kapusta.
Knackebrot na patře vrže, nízkotučný tvaroh dusí.
Musím odhodit 24 kostek, Edík je na tom podobně. V kočičích číslech.
Nese ztrátu svých misek s jelenem špatně.
V noci začal rapovat. Text je podle tónu vulgárnější než u rapera Eminema.

Na jaře budeme zpívat .... dva atleti jdou .... :-)



 

62 komentářů:

  1. Ve výživovém poradenství jsem -jak je na mně ostatně dobře vidět - jen pouhým laikem. I přesto bych si ovšem dovolil usuzovat, že opravdu dobrým šampaňským se nedá moc zkazit :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ukázněně u jedné sklenky ano, ale končí to je u jedné, když je opravdu dobré ?

      Vymazat
  2. My babičky bychom měly prý mít tak 5 kg nadváhu. Blbý je že já mám dalších 5 kg nad váhu nadváhy. Moje výživová poradkyně mě nejspíš nepochválí!
    Přeji prima víkend.:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jako výmluva by se to hodilo, ale ten pocit, když se za tebou i v babičkovském věku otočí chlap, tak ta je k nezaplacení !

      Vymazat
  3. Můj milý doporučuje aspoň tři měsíce v base, to se prý shazuje jedna báseň. Akorát kočičákový basy asi nejsou. :) To pude, však ona i ta zelenina a další zdravý dietní věci jsou dobrý, když si to člověk od začátku neznechucuje. Držím palce atletům. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kočičáka strčíme do basy od piv. :-D

      Vymazat
    2. Mám v sobě disciplínu a vůli ohaře, ještě stále mi chutná zelenina a ovoce, což jsou základ, jen jsem si musela povzdechnout, víš :-)

      Vymazat
  4. Já už se s tímhle přestala trápit. Prostě jsem kredenciózní, jsem taková od malička, jsem vyšší, a abych si kvůli tomu nemohla dát to co mám ráda .... to je to jediné co mi tak nějak udělá v životě radost. Ale nálety na lednici jsem skončila po prvním hubnutí. To jsem si říkala, že mi to za tu námahu nestojí. Ale neskončilo to konzumování pár koleček dobrého fermentovaného salámu či klobásky ke každovečerní sklínce bílého. Nebo dobrého francouzského sýra... a pak prostě sladké. To si neodpustím nikdy a rozhodně si kvůli tomu nedělám výčitky. Moje mamina začala od šedesátky hubnout sama bez jakékoli diety a omezování, takže doufám, že nejen ty geny vypadání mladší než jsme jsme zdědily v ženské linii i tohle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, je to sice trošku smutné, ale je to tak, Já kvůli nemoci zhubla 17 kilo, a jak se hodily. Nebýt jich, tak tu už nejsem. Trošku to tady Blondý zbojkotujem heslem, až ty tlustý budou hubený, hubený už budou studený....

      Vymazat
    2. Kdybych nikdy neochutnala štíhlý pas, pěkné tělo, asi bych to nechtěla měnit.
      Ale kdo jednou pozná, už nechce jinak.
      Necítím se dobře, nelíbím se sama sobě, chci od sebe víc.
      Rezignace nepatří do mého života, ta by mne zabila, já de musím posouvat.
      Navíc mám strašáka své zdraví, toužím i v penzi žít kvalitní život.

      Vymazat
    3. Milá Jiřinko,
      Kdyby mi před 10 lety mám nezemřela na morbidní obezitu, asi bych to neřešila.
      180 kg živé váhy je nemoc a zabiják, s tím se žije velice mizerně a moc nadějí není.
      Tak asi proto, víš.

      Vymazat
  5. Kvůli zdravotnímu problému taky odhazuji kostky, i když jsem se cítila i před tím dobře. Už jich mám dole 14 a doufám, že pár ještě dolů půjde, i když to, že mi ubyla prsa, mě mrzí. A nejen mě :D. Ale jedno pozitivum to má, zjistila jsem, že život bez mouky, cukru, brambor, těstovin a rýže mi docela vyhovuje :).

    Přeji ti spoustu dalších odhozených kostek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kam ty kostky házíš, Janinko? Šla bych k tobě na nákup! ;-)

      Vymazat
    2. I u mne je to zdravotní hledisko velice důležité díky rodinné anamnéze a hlavně chci já. Pro sebe, chci žít kvalitní život i v pozdním věku.
      Držím ti také palce, na jaře v sukénce budeš kost.

      Vymazat
    3. Milá Doktorko, já ti je klidně všechny pošlu! :D

      Vymazat
    4. Dorko,
      to neber, Janinka kupuje polský...!!!!

      Vymazat
    5. Stříkla jsem do trenek !

      Vymazat
  6. Simi, gratuluji, že s už odhodlala a pustila se do toho. Taky potřebuju odhodit nějaké kostky (tak aspoň 15 bych to por začátek viděla), ale dortík jsem si dneska cestou z burzy dala (a k večeři budou halušky...). Nějak se nemůžu rozjet :(. Hezký víkend a ať kostky tají jedna báseň

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, přijde mi, že tohle období je k hubnutí nejlepší, ještě se negriluje, nepopíjí a hlavně není člověk rozežraný, nejsou na každém rohu lákadla.

      Vymazat
  7. To zděšení naprosto chápu. Stále jsem si říkala, přibývá mi věk, přibývají nezadržitelně i kilča, co se budu trápit, to si nějak uhlídám. Kdepak, neuhlídala...Před 14 dny jsem se fakt na sebe naštvala a radikálně změnila jídelníček.
    Tak vzhůru k odhazujícím kostkám - ZDAR.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nic měnit nemusím, stále dodržuji striktní jídelníček, jen vynechám, co tam nemá být. Dokud jsem to nedělala, měla jsem váhu v pořádku, nemám problém s pitným režimem, už mám mnoho věcí pod kůží, jen zruším lákadla.
      Do jara bez kostek !

      Vymazat
  8. Přiznám se, že jsem to po infarktu přestala nějak řešit. Vím, že bych měla nějaká ta kila shodit, ale v mém věku už to jde hůř a hůř. Proto s nadějí vyhlížím jaro, kdy budu mít podstatně víc pohybu. Zahrada už po mém konání volá.
    Máš můj obdiv a já ti držím palce. Stejně tak i tomu kočičímu klukovi. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se těším na větší a pravidelnější pohyb, to je základ.
      Edík stávkuje, ale nedá se nic dělat, budeme oba šlapat cestu za lepším.

      Vymazat
  9. Obdivuji tvoje odhodlání, ale hlavně to, že vždy vydržíš. Myslím, že i při práci na zahradě se budou kila rozpouštět, navíc má být horké léto, tak to půjde samo ☺ Já mám zvláštní štěstí, že s nástupem do důchodu začala kila odcházet i když nastoupila docela výrazná chuť na sladké, které jsem dřív nemusela. A pak, že bez práce nejsou koláče ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mne došlo k výraznému posunu po odložení cigaret, nějak to sladké nahradilo tu první neřest.
      Bože, to zase budeme pěkně spaření, ale je pravda, že pak člověk méně vymetá ledničku a nemá chuť.

      Vymazat
  10. Přečtěte si kapitolu "Být tlustý je tu normální" z Amerického deníku Jany Ciglerové a hned se budete cítit lépe.
    Marie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, bojím se, že né.
      Já se mám strašně ráda, toužím po kvalitním životě, po plnohodnotném stáří.
      Má matka umírala za živa skoro 10 let na morbidní obezitu, já takto nikdy nechci.
      Proto jsem před lety radikálně ze zdravotních důvodů odhodila kila a chci aby to tak zůstalo.

      Vymazat
  11. Nevím, co to se mnou je, ale když ony ty brambůrky tak moc lákají...Potřebovala bych nad sebou bič. Nepřibírám, ale ani neshazuji...a že bych měla...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Brambůrky obcházím obloukem, kdybych je začala žrát, měla bych další mínus :-)

      Vymazat
  12. Milá Simi a Edíku,
    přeju vám oběma, ať ty kostky rychle shodíte. A pak z nich postavte třeba komínek. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doktůrková,
      oba ti ze srdce děkujeme.
      S Edíkem jsme začali sportovat, on miluje aportovat.
      Běhá po bytě, já mu házím a on to zbožňuje, schovávám misky, tak snad už nebude kynout.
      A u mne je to disciplína, však víš. Hodně jsem se zavodnila díky antidepresivům, neskočil mi na horu tuk, ale voda. Zařadila jsem do jídelníčku potraviny na pomoc, hlavně zeleninu, celer, řapíkatý celer, okurky, ředkve. Fakt tu vodu musím odlít.

      Vymazat
    2. Hele, vás dva bych chtěla vidět v akci! :-D
      No jo, ten problém s AD znám od pacošů... Děje se to relativně často... Ano, musíme tě scedit. :-)

      Vymazat
  13. No to je super výzva!!!!!
    Jdu do toho s tebou:-)))
    Dala jsem dolů těch máslíček 28 (před 2 roky),ale zase 4 kostky jsem nakoupila zpět.Brrrr....ono to půjde...plavková sezóna je za chvíli tu:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě, za chvíli sundáme kabáty a každá mišelinka bude vidět.
      Mám moc ráda spolubojovníky .... Do jara bez kostek.

      Vymazat
  14. Simi, držím palce a obdivuji tvou vůli!
    Přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pud sebezáchovy je větší a silnější, vůle to jen doplňuje.

      Vymazat
  15. Vynechala jsem sladké, vynechala jsem brambůrky a podobná lákadla, v noci lednici nebudím, nepiju alkohol, to jen vyjímečně, nevozim si zadek autem, chodím hodně pěšky, na zimu mám šlapadlo, na jaro a léto zahradu a výlety a stejně jsem furt stejná. Kašlu na to, abych počítala kalorie. Zeleninu žeru vlastní, zdravou. Jsem jako teta, malá a tlustá. A takové dispozice mají i mí synové, jen dcera je po manželovi vysoká a hubená. A manžel si dá dortík se šlehačkou každý den pravidelně mezi 15 a 16 hodinou. A lidi mě podezřívali vždycky, že mu nedám najíst. Doktor mi řekne na preventivce, že by to chtělo zhubnout....a já si jen mohu myslet, že jsem ráda, že to není horší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, já třeba v sobě hromadím vodu, nemám otoky a přesto mi voda vždy vyletí nahoru. Je to i otázka stresu, nervového vypětí a určitě i povaha.
      Žiješ v souladu s disciplínou, tudíž chyba může být i v tom hromadění vody v těle, poptej se pana doktora, třeba zde bude zakopaný pes.

      Vymazat
  16. Pořád jsem si říkala, že bych měla zhubnout a kila spíše přibývala. Pak přišel loňský podzim a s ním problémy se žlučníkem. Drobné kamínky, objednání na operaci a než k ní došlo, tak jsem zhubla 8 kg. Teď mě trápí od operace urologické problémy, opakující se záněty moč.měchýře. Prý se má vynechat sladké, tak nevím, jestli je to pravda. Na druhou stranu bych zse nepřibrala.
    Obdivuji Tvoji silnou vůli a drž se.Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U toho žlučníku dojde k výrazné změně jídelníčku, tam už skutečně musíš přemýšlet, co strčíš do pusy.
      Sladké netuším, ale navštívila bych nějaké bylinkářství a bylinkářku.
      Já si nechala poradit od šikovné dámy, piji směs třikrát denně a celkem úspěšně jsem se zbavila nadměrné plynatosti.
      Zkus to, uvidíš, ony tyhle dámy skutečně umí.

      Vymazat
  17. Nemívala jsem s váhou žádný problém. Mohla jsem snít cokoliv. Ale s přibývajícími léty se to mění. Otylá nejsem, ale hubená už taky ne. 5 kg bych shodit potřebovala určitě. Přicházející jaro je pro mne velkou motivací. :-)
    Měj se hezky, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do jara bez kostek, tak se budeme motivovat vzájemně, ono všechno se to lépe táhne.
      Každá z nás má nějakou motivaci, nějaký sen, proč si ho neplnit.
      Třeba návrat do šatů, které člověk nezapnul, to je přeci kus radosti.

      Vymazat
  18. Já bych moc chtěla mít naducaný trojky...!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mne jsou naducané trojky projevem tloustnutí, první co vždy přiberu jsou prsa a ksicht.
      Však víš, jak moc jsem toužila o poprsí, které je na svém místě a nepodléhá gravitaci. Minulý rok mne naučil pokoře a jsem vděčná, že mám své jisté a hlavně zdravé. Tak možná v jiném životě !

      Vymazat
    2. Mně nejdřív naroste děsný břicho, pak trochu prsa, ale to břicho je tak velký, že stejně nejsou moc vidět. Tak to zase shodím a jsem tam, kde jsem byla...:)

      Vymazat
  19. Blondýnko, opět jsem se pobavila. Taky bych si měla dát nějakou dietu, ale celý život jsem ji nedržela, stačil pohyb. Dnes mi právě ten pohyb chybí, nic s tím neudělám a diety neumím. Aspoň že už jsem se ustálila z velikost 36 na velikosti 40-42, není to sice moje tělo, ale já vím, že by mi pomohl jen pohyb. Držím palce, ať dosáhneš toho, čeho chceš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych to nezvala dietou, pouze se vrátím ke svému navyknutému životnímu stylu, kdy jsem přemýšlela, co a kdy jím. Občas si rozmařile dovolila úskok stranou bez následků.
      Dieta je zbytečná, jsme to, co jíme a u mne to platí dvojnásob.

      Vymazat
  20. Máš obdivuhodně železnou vůli a já nepochybuju, že to společně s Edíkem zvládnete a budete mít ze sebe ohromně skvělý pocit :-) Také se snažím každý den vyladit jídlo na dosažitelné zdravé maximum, ne že bych chtěla shazovat (jen to ne!), ale protože se pak cítím po všech stránkách líp. Tak hurá do jara společně zdravě a krásně! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já přesně vím, co mému tělu vyhovuje a kudy se musím ubírat.
      Edík stávkuje, rapuje a vyhlíží celý den narvanou misku :-)
      Je dobře, že se stravuješ tak, abys jednou nemusela jako já litovat !

      Vymazat
  21. I já jsem před čtyřmi roky shodila 80 kostek (to přirovnání se mně moc líbí) a snažím se a bojuju. Už je nechci zpátky.
    Díky za trefná a povzbudivá slova.
    Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem vydržela celkem dlouho, přes šest let.
      Přesně jak píšeš, už navždy je to o boji a sebelásce.
      Také nechci být naducaná sádelnatá husa.

      Vymazat
  22. Simčo, obdivuji Tvoji obrovskou vůli, já ji mám jen do prvního jídla, na které mám chuť. Néé, nesním vše co vidím, ale ráda jím. Jenže mám vysoký cholesterol a tak úprava jídelníčku je třeba, chvíli mi to jde, ale pak občas sklouznu k nějakému tomu prohřešku. No, uvidím, jak to zvládnu. Tobě ale věřím, vím, že to dáš. U mně je to slabší. .o)
    Měj hezký večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, kdybych neochutnala ten pocit, tu slast, kdy jde člověk do obchodu a nekupuje si pytle na obilí, ale pěkné oblečení, asi bych se nevzrušovala.
      Já to chci hlavně pro sebe, zase chci mít ten úžasný a vzletný pocit.

      Vymazat
  23. Mám stejný problém. Jako každou zimu i tuto jsem se pěkně obalila. Zatracený Vánoce!! Celej rok dávám dolů vánoční kila a když jsou konečně dole, začne to nanovo. Taky musím přitvrdit... píšu a v duchu přemýšlím, co bych si mohla na noc zakousnout, jestli by nebyla aspoň mrkev. A to už prosím ležím v posteli a mám vyčištěné zuby. Jsem ze sebe zhnusená. Tak držím palce. A u mě to snad taky půjde lépe. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych to u sebe nepřičítala vánočním svátkům, minulý rok byl na zážitky a poser nejhorší v mém životě, sáhla jsem si úplně na dno a škrabat nahoru bylo náročné.
      Já jsem na sebe zase drsoň a na jaře to bude bez kostek, jen ten Edík se nechce a nechce zapojit. :-)

      Vymazat
  24. Já teda s váhou problémy nemám celý svůj život.Asi díky genům po mé krásné milované bábince a mamče.Nikdy jsem je neviděla, že by se takzvaně přežíraly.Já nemám ráda odmala sladké.Ráda peču koláče, buchty atd., ochutnám a dost.V zimním období přiberu tak dvě kila, ale pak jdou dolů.Je fakt, že v mém věku už se mi přisráží prdel a vráží se mi to do břicha, ale žádná hrůza.Měřím 165 a vážím 64kg.Nedovedu si představit horu žrádla na talíři a přežírat se.Každý to máme jinak.Blondýnko, opět jsi to tak krásně sepsala, jsi nej.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šťastná žena !!!!!!!
      Od doby, co nekouřím, mám chutě na sladké a šílené.
      Dokud jsem kouřila, vůbec jsem o sladké nezavadila.
      Já jsem celoživotní megaloman, moc, moc, moc a všeho :-) bohužel.
      Nejsem závistivá, ale maličko ti závidím, maličko.

      Vymazat
  25. Simi, já přes zimu už několik let vždycky naberu dvě až tři kila. Navíc teď jsem byla víc jak měsíc nemocná a litry čaje s medem taky udělaly své. To dáme, neboj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že jo, to je slovo do pranice .... hlavně že jsi zdravá, to je nej !
      Když se zdraví na nás vykašle a stávkuje, to je pak průšvih, tak hlavně opatrně.

      Vymazat
  26. Vtipné, ale i smutné... Člověk furt řeší váhu. Také se nerada svlékám v bazénu do plavek. Ale dostala jsem permanentku, tak si snad zvyknu na ten pocit, že už nejsem dvacítka a nemám tělo hereček a modelek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to váha, je to pocit. Je to spokojenost.
      Když žena tvrdí, že je spokojená zakurtovaná v metráku, já jí to neberu.
      Nebylo smutnější a depresivnější ženské, když jsem byla do stovky oblečená.
      A zároveň nikdy nezapomenu, jak jsem se cítila bez hromady kostek.
      A kdo to jednou zažije, už nechce jinak

      Vymazat
  27. Je těžké odolávat pokušení, v práci takhle bojuju se skříní, z níž se na mě usmívají tabulky oblíbené čokoládky Kofila a nejednou podlehnu :).
    Ale ty máš silnou vůli, když dovedeš tak radikálně zabojovat.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.