středa 29. ledna 2020

Leden v kostce ...



Nahatý, tak nějak vnímám první letošní měsíc. Doma jsme vysvlékli stromečky, vánoční ozdoby budou čekat na svou derniéru dlouhé měsíce, ligotavá světýlka přestala dotvářet dokonalou iluzi rozverných vánoc. Města neklokotají, nepulzují do taktu vánočních koled, barvy výloh se schovaly pod obrovské poutače s nápisem Sale, šeď betonových budov se nepřekryla sněhovými vločkami, u nás totiž ještě nepadaly. Sluníčko dlouhé týdny nenašlo cestu k našim příbytkům, celodenní tma působí depresivně, trošku na pár facek.
My lidé, v rámci novoročních předsevzetí jsme vzali útokem čekárny zdravotnických zařízení, protože kdy jindy zajít na prevenci než po bujarých a přežíracích vánočních hodokvasech.
Po další atace zažívacích problémů, které běžně nemám, vyrazila jsem k lékaři i já. Současní i bývalí zdravotníci mají  hlavu plnou chorob a profilují se z nich největší hypochondři, svá onemocnění studují s atlasem lidského těla, ráno mají infarkt, v poledne ataku mrtvice a večer zaražené prdy.
Nejsem výjimka, teoretickou část jsem si několikrát přehrála na nečisto, včetně samovyšetření palpačními technikami, již zbývala jen důkladná vyšetřovací metoda  " per rectum ". S prstem hluboce zaraženým do mého konečníku / všichni estéti prominou / mi má bývalá nadřízená, primářka interní kliniky pravila :
" Simono, vy jste potetovaná jako protřelý kriminálník, ovšem potěším vás, jako zdravý kriminálník."
S potutelným úsměvem ještě dodala, že na ten kabel ale stejně přijdu. /  kabelem rozuměj fibroskop, který příjemně prozkoumá mé zažívání až do žaludku /.
Mohu říci, že jako protřelý delikvent jsem měla po vyšetření takovou radost, že jsem do sebe v přilehlé kantýně chvatně nacpala dva věnečky se šlehačkou, káva jako doplněk nebyla třeba.
Pro někoho poměrně neobvyklé, pekla jsem vánoční cukroví. Na sklonku minulého roku jsem to duševně a fyzicky nedala, v lednu jsem na to měla chuť, náladu a věřte nebo nevěřte, svou rodinu jsem tím potěšila.
Soptíček na sladké moc není, nejvíce jí potěším balíčkem žvýkaček. Pokud na večeři ohřeji několik párů vídeňských párečků, má vnučka mi skočí do náruče a drží se jako klíště. Její maminka, má dcera, nám to vždy odpustí se slovy ... u babičky můžeš. Tedy už se s takovým prohřeškem nemusíme schovávat, naopak demokraticky vyslovit, že párek není jen privilegium prvomájových veselic, ale můžeme se takto rozcapovat celoročně.
Slzu v oku jsem zatlačila, když kostrbatými písmenky začala psát MÁMA, TÁTA, BÁBA, DĚDA.
Tak nějak jsem si musela ve svém nitru připustit, že ta malá roztomilá holčička píše svá první slova, že se umí podepsat jménem a příjmením, že jí baví psát písmenka, že začíná zase úplně jiná etapa.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá ... tímto rčením jsem pedagogicky zklamala. Se Soptíčkem jsme ptáčkům u lesa navazovali lojové koule, abych se intelektuálně blýskla, nanesla jsem poznatek.
Koule jsou s ořechy a jiný druh se slunečnicí. Vnučka se s milým úsměvem poptala, které mlsání ptáčci preferují. A protože to nevím, stály jsme u lesa a obě řvaly na lesy. Ořechy x slunečnice ?
Slunečnice x ořechy ?
Volební preference nám nikdo nevyjádřil, v lese bylo hrobové ticho. Jen soused mi zhruba za dva dny s úsměvem oznámil, že každý pták má rád něco jiného. Kanec jeden, vůbec netuším, co chtěl vyjádřit ?
S názornými ukázkami v přírodě jsem skončila :-)
Zahrada nespí. Díky teplému počasí, vysoké vzdušné vlhkosti, bohatým deštíkům vše pučí, narůstá a připravují se květenství. Azalky, magnolie, rododendrony mají narvané květní puky k prasknutí, skalničky kvetou a kaktusy ještě nestačily zmenšit svůj obsah vody na polovinu. Plevel se zelená a já bych ryla, dřela jako soumar, protože mi to nesmírně chybí a jezevcování v bytě mne nenaplňuje, roste mi zadek, fuj.
Stavební úřad spí, relaxuje a odpočívá, po vánocích se možná zakonzervoval a pracovat začne až v dalším kvartále, vždyť já čekám už několik let, další mne nerozhodí.
Loučím se s měsícem pomalým, bezbarvým a zoufale v šedi se ovalujícím. Nadevírám tomu novému, v naději delšího dne, většího světelného požitku a když se mihne nějaká barva, hurá.





Divá Bára von Igelite taške


Měla stejnou startovací čáru jako osm psích miminek, které nosila bezdomovkyně během prosince v igelitové tašce. Přežily tři holky. Bára ve věku 7 týdnů dorazila do domácnosti mého bratra a větší tsunami nemohlo do naší rodiny přiběhnout.
Čůrá, kudy chodí. Kadí, kudy chodí, zahradničí v záhonech, honí kočičáky a přitom se chce chovat, mazlit, dostávat to, co nestihla od psí mámy.
Tak to je naše divá Bára von Igelite taške, čistokrevný uragán, zabavený Policií ČR  jako předmět doličný.





Mám tři kočky a přesně vím, jsou závazek na mnoho let a další není na programu.
Pokud bych jednou měla řešit situaci, že mi nějaký mazlíček chybí, určitě bych využila stejné možnosti jako můj bratr a vzala si zvíře z útulku.
Dát domov opuštěnému zvířeti a starat se o něj v dobrém i zlém, tak třeba jednou ... protože není nad spokojené zvíře  / můj Míša si to možná také myslí /.


 

38 komentářů:

  1. Ahojky, milá Babino, ty jsi tak zdatná Zahradnice, že se ti zelená i vnučka a to dokonce v lednu!
    Pac a husu posílá Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  2. Simi, tsunami Bára na té fotce vypadá tááák nevinně ;-).
    Hezký únor, co už je za dveřmi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně si to nemyslí majitelé a pečovatelé, protože je opravdu pěkné kvítko.
      Dali se na boj, musí bojovat :-)

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když si tak čtu shrnutí jednoho obyčejného měsíce, mám pocit, že tolik věcí se snad stihnout nedá ani...Je skvělé, že spoustu velmi důležitých věcí jsi zvládla ale hned na start roku, neboť zdraví je nejvíc.
      Tak ať i únor je co nejvíc k zapamatování- v pohodě, klidu, se Soptíčkem i bez ;o).

      Vymazat
    2. Ty jsi puntičkář, kvůli jednomu písmenku přepíšeš celý komentář.
      Víš, připadá mi, jestli příští týden nezačne jaro, doma zhniju. Já se neumím válet, mám naspáno půl roku dopředu a nějaká akce mi prostě chybí, už odpočívám dlouho.
      Takže za mne, nic moc aktivita :-)

      Vymazat
  4. To je skvělé, jak vše pučí a ty k tomu pečeš cukroví. :D Mně bratr o Vánocích řekl, že budu cukroví zkrátka péct celoročně, že jak se tohle dojí, mám hned péct další. A na to zas nemám nervy já! (Navíc ho skladuju na balkoně v papírové krabici, a to by jaksi v létě nešlo.) Vnučka je fakt roztomilá, u těch dětí je úžasné pozorovat, jak rostou a dělají pokroky. A s ptákama to holt asi tak nějak bude, no. :) Přeji hezký únor bez zdravotních komplikací.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S ptákama je potíž, protože co pták, to jiný požadavek.
      Já peču ráda, jenže minulý prosinec jsem byla indisponována a pečení jsem nedala.
      Sice se nic nestalo, ale maličko jsem nám to vynahradila.

      Vymazat
  5. Blondýnko, ráda jsem si početla o tvých lednových prožitcích. A nahatý leden - úžasné spojení, krásně jsi to vystihla. Měj pěkné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dlouho tu nahotu cítím, protože prosinec je tak velkolepý, kýčovitý, barevný a pak v lednu nic, je to skok bez koled a bez pozlátka :-)

      Vymazat
  6. Ano, z pohledu čtenářky to byl dobrý měsíc...:)
    Čoklice je moc pěkná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čoklice je moc pěkná, ale vyžaduje mnoho trpělivosti a strašně práce na víc.
      Nenudí se a dobře jim tak. Chtěli miminko, mají miminko.

      Vymazat
  7. Leden máš-máme za sebou. Ano byl takový nějaký..a k tomu nahatý :-).
    Den se sice už trochu protahoval, ale kde se toulalo slunce těžko říci.
    Svoje zážitky jsi zase pěkně srovnala do čtivé kostky.
    Hezký den, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zima a leden by měl být takový vyklidněný, uspořádaný, abychom si po svátcích vydechli, jenže ta nuda trvá už od podzimu a pro nás bez sněhu a mrazu je to období dlouhé, bezbarvé.
      Moc se mi líbí tvoje spojení čtivá kostka, děkuji.

      Vymazat
  8. Opět jsem si početla Tvé barvité ohlédnutí za uplynulým měsícem. Pamatuji si moc dobře chvíli, kdy jsem objevila, že náš vnouček začíná číst. Je úžasné sledovat pokroky dětí. Vy jste řvaly u lesa, my jsme s dětmi houkali v tunelu a poslouchali ozvěnu. Někdy si přeji, aby šel čas na chvíli zastavit, abych si ty chvíle mohla dlouho vychutnávat.
    Přírůstek ve vaší rodině je okouzlující. Přeji hezké chvíle i v nacházejícím měsíci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si přeji zastavit čas, na té malé vidím, jak zoufale letí a jak moc bych si přála spoustu momentů opakovat, znova zažít, jenže ona mi stárne, vyvíjí se.
      Jeden měsíc jí okouzlím a další se při stejném počinu nudí. A jak stárneme my !

      Vymazat
  9. Pokud je leden šedý a nahý, únor je to samé na druhou. A navíc ještě záludný a zrádný. Ne nadarmo mu indiáni říkají Měsíc smrti. Já peču ráda celý rok, nerada peču vánoční cukroví. Nerada dělám cokoli kde se musí válet těsto a matlat těsto rukama. Takže štrúdl, který miluju dělám nejraději z už vyváleného lístkového těsta. No, když není zbytí tak ho udělám i z nevyváleného. To je jediná výjimka. Tady napadalo jen jednou, z té doby byly moje všechny poslední fotky, něco zatím ještě na zemi zůstalo, na protějším kopci vzhledem k vyšší nadmořské výšce dokonce i ještě na silnici a stromech. Když jsem tamtudy včera jela k dceři autobusem, připadala jsem trochu jak na horách a trochu jak v pohádce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsem to psala u tebe, únor mi nevadí, deptá mne listopad.
      Minulý rok v únoru už bylo takové teplo, že jsme dělali na zahradě, seděli a pili kafíčko.
      Já peču ráda cokoliv, jen ten minulý podzim by pro mne smutný a špatný, já si už na nic nehraju, tak jsem nepekla.

      Vymazat
  10. Milá jako kriminálnice, jsem fakt ráda, že jsi zdravá! Dobrých zpráv není nikdy dost. Nahatý leden je fakt trefné spojení, jako vždy si to perfektně vystihla.
    A Bára - nevinnost sama... Dobře vím, co štěňátko dovede!
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protřelá, jojo, protřelá ... kdybys viděla ten výraz, Paní primářka je dáma, ale i když jsem jí zatápěla, má mne ráda.
      Bára je divoká, šíleně a myslím, že už několikrát se chytali za hlavu, jak si pěkně zkomplikovali život, ale to mi lidé umíme. :-)

      Vymazat
  11. krasne napisane! Doknca zavrem oci pre tetovanim, aby som videl ten zvysok...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi prostě velkorysý panovník, tvůj lid tě za to miluje !!!!!!!!!

      Vymazat
  12. Cukroví v lednu, to je šikovný nápad. O Vánocích jsou všichni přejedení, ale v lednu, když by si člověk s chutí smlsnul, už nic není :-) Nedivím se, že to rodina ocenila!
    Můj leden byl až překvapivě radostný a energický (i když teda zrovna dneska... no, výjimka potvrzuje pravidlo), tak doufám, že únor bude tímhle směrem pokračovat. A nejen u mě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, bylo to poprvé v životě a mělo to své kouzlo, v klidu, na pohodu, bez stresu.
      Proč překvapivě, já myslím, že mnozí i podle profesí, naložení se v lednu nenudí, slyšela jsem kolem sebe i hodně chvály, takže nahatý, ale třeba i plodný.

      Vymazat
  13. Když já zavařuju rybízovou marmeládu v prosinci, tak proč nepéct cukroví v lednu. Simi, dočkáš se toho rýpání v zemi...A ten krásný diivoch, co si pořídil brácha se všechno naučí neboj. Existují i takové savé čtverce jako plenky, které se dají do místností a pejsci se nedříve učí chodit na ně, kdyby nestihli jít ven. Ale to určitě víte, že? ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, tchyně mojí dcery zavařuje celý rok, díky ní máme zavařenin a jiných produktů na několik let dopředu.
      Bára se vyčůrá na savou plenku a jak má radost, tak i hned vedle :-) :-)

      Vymazat
  14. Leden je opravdu bezbarvý, šedý a ten výraz nahatý se mi pro něj také líbí.
    Ze Soptíčka už je malá slečna. První napsaná písmenka, první slůvka, která lze přečíst. A filosofické debaty s babičkou na téma potravy pro ptáčky, či na spoustu dalších témat, neberou konce. Ale je to krásné a povznášející. Na těch malých je vidět, jak život utíká, nejen jim, ale i nám, i když my si to samozřejmě přiznat nechceme.
    Bára je krásné psí stvoření, doufám, že se její osud, který z počátku ovlivnila igelitka, bude odvíjet už jen dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roste a já na ní vidím, jak stárnu. Bohužel.
      Čas člověk nezastaví, mrzí mne, že moje máma odešla tak brzo, vím, že by Sofinku milovala.

      Vymazat
  15. Simčo, letošní leden je takový šedivý, pošmourný, špinavý. Ta bílá chybí. O to víc se těším na jarní barvičky. Sofinka je moc šikovná, že už začala psát.
    A Divá Bára je rozkošná, stejně jako Míša.
    Přeji hezký večer. D.

    OdpovědětVymazat
  16. U nás nikdy moc bílé nebylo, ale i tu trošku nám příroda letos odepřela.
    Příroda stroze zasalutovala našim požadavkům a já jsem vděčná za každou kapku, která spadne, aby nebylo sucho.

    OdpovědětVymazat
  17. Také se těším na zahrádku. Už jsem si nakoupila semínka :-) Máš krásnou a šikovnou vnučku. Bára má takový ten výraz "no lidi, to snad nemyslíte vážně". A naše Bára přestává snad slyšet, včera jsem jí na procházce nemohla dostat z pole od myších děr.

    OdpovědětVymazat
  18. Zastávám názor, že by člověk neměl být otrokem obecně sdílených termínů a měl by péct cukroví a slavit svátky v době, kdy mu to vyhovuje. Zrovna předevčírem jsme s přáteli slavili silvestra a bylo to se vším, co k oslavě Nového roku patří, jen - naštěstí - bez okolní bláznivé pyrotechniky :-).

    OdpovědětVymazat
  19. Četla jsem i předchozí příspěvky a dlouho jsem dumala, co k tomu napsat. V hlavě mi ihned naskočilo tátovo oblíbené prohlášení, že když se něco sere, tak se to sere pořádně. Nevěděla jsem ale, zda je vhodné to napsat ve chvíli, kdy to bylo čerstvé. Teď už mi to přijde přece jenom vhodnější, ač je to značně subjektivní dojem... :)
    Děti si jedou po svém a nemá smysl jim v tom bránit. Prostě je to tak. A nevidím jediný důvod, proč si cukroví neupéct i jindy než před svátky. ;)
    Ať se daří! (Dobře, samozřejmě.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to VHODNÉ a budu vděčná, když to klidně napíšeš, já to cítila úplně stejně !

      Vymazat
  20. Měla jsi opravdu hodně plodný leden. Učím se od tebe babičkovské lekce a doufám, že je v příští desetiletce využiju...(✷‿✷)

    OdpovědětVymazat
  21. Simonko, s těmi párky jsi mi připoměla, že v Ostravě svého času nařídil krajský tajemník KSČ Mamula Masokombinátu Martinov, aby na 1.Máje vyrobili telecí párečky v pravém střívku (při skousnutí praskaly). Musely být ve všech stáncích kolem průvodu. Lidé vyrazili do ulic jen kvůli nim.

    OdpovědětVymazat
  22. Někteří ptáci jsou vybíraví :).

    Často se říká, že se mají rádi jako psi a kočky, ale třeba z obrázků Bev si pamatuji, jak kočka si udělala polštář z psa a tomu to vůbec nevadilo. Zvířata poznají pohodovou atmosféru.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.