pátek 5. dubna 2019

Nasaď si ty klapačky ....


Má bodrá moravská babička se dožila úctyhodného věku, odešla na pravdu boží skoro v devadesáti.
Jako docela malá drbnička jsem si zapsala do paměti rána, kdy seděla v dlouhé flanelové noční košili na kraji manželské postele. Nad hlavou jí létala skupinka kýčovitě namalovaných svatých.
Nejdříve si uhladila dlouhé šedivé vlasy a schovala je pod šátek. Na velkou hliníkovou lžíci si nalila dva frťánky Alpy a z plecháčku si do úst strčila klapačky.
Každé ráno stejné rituály, návyky, které mne jako dítě tak fascinovaly, dlouho mi ovšem vrtaly hlavou ty zuby uložené na nočním stolku. Na můj dotaz, se babička usmála a ukázala v ústech své dva zuby. Hrubou dlaní mne pohladila a prohodila, že bez zubů se mezi lidi nechodí.
Když jsme spolu šly po Slavoníně, ona v zástěře a šátku, šel někdo. Vzpřímeně, hrdě a hlavně s úsměvem. A se zuby.
Se zahradou jsem si pořídila i rodiče. Ti moji dva přírodní a zákonní už dlouho nechodí cestičkami zemskými a čím je člověk starší, tím větší má hlad po porozumění, pokecání.
A přiučení, když člověk chce, očumí a přijme. I od toho jsou rodiče.
Můj adoptivní otec mi přišroubuje, co třeba. Vymění, utáhne, přenosí, zavíčkuje, jediné, prostě když se usmívá, jeho ústa značí hodně mizerný part not na buben.
Mezi záhony a stromy třešní to nevadí, nepohoršuje, ale ve společnosti se tenhle fešácký chlap s propadlými tváře mizerně vyjímá.
Protože prostě žrát s tím plastem v puse, no to je kalamita, konec světa, bůček nemá vůbec bůčkovou chuť a rebarborový koláč se lepí na patře a má odér, jako když ho počůrá zebra. / tato kombinace křížená s výhovorkou mne totálně uzemnila !! /
Mám nápadníka. Nadbíhá mi. Ve stejný čas jako já odchází, ve stejný čas jako já přijíždí. Vždy se usmívá, pozdraví a má mne skutečně prolustrovanou. BIS, KGB, CIA by v něm shledali velice schopného agenta.
Když odjíždím, leští vůz. Náhodou.
Když přijíždím, leští kliky, asi zase náhodou. Od pozdravu po nesmělých pár vět, jenže já furt spěchám. Jedním uchem tam, druhým sem.
Pravidelně na sebe hulákáme přes parkoviště než se osmělil a přišel blíž. Usmál se a na mne šly mrákoty. Dva zuby nahoře, tři dole.
Poměrně mladý mužský, bez zubů a ten zbytek skoro černý.
Já vím, šlapu si po štěstí. S přibývajícími roky i já bojuji jako důmyslný rytíř  Don Quijote de la Mancha s větrnými mlýny, ale fakt se snažím. Chodím na kosmetiku, pedikérka mi jednou za čas oseká z pat půl kila hlíny, u kadeřníka zvládnu i šest hodin. Nosím podprsenku, pravidelně, abych nestrašila.
Nemít zuby, to vadí. Přijde mi to, jako chodit bez trenek a takové intimnosti bych očekávala v ložnici, nikoliv na veřejném parkovišti.
Společností otřásá hlad po pracovní síle. Ta má malá též potřebuje nutně posilnit o dva posty.
Být prodavačkou a dobrou, to skutečně není sranda.
Za mými děvčaty chodí lidé desítky let a já jsem na to nesmírně pyšná, je to vizitka.
Je fajn, když se někdo vrací, je fajn, když i pochválí.
Že nepřijmu dámu, která má ráno v deset naváto, že se vzpírám ženě, která ještě dojíždí na své lajně pervitinu, to každý pochopí. Museli bychom mít naváto a nalajnováno všichni.
A proč nepřijmu ženu jako obrázek, s řasami až k obočí ?  Má optimální věk, ale když mi ho sděluje, tak roztomile šišlá, má totiž "  čičet čiži  " roků a v ústech pět zubů. Mít takovou Čečetku za pultem byl vždy můj sen, jen ještě musím sehnat překladatele, budu mít párový prodej. Možná  budeme první v republice, v Evropě, ve světě.  2 v 1.
Přežili jsme dobu kamennou, přežili jsme první republiku i ruské kamarády. Místo pazourku máme každý v koupelně zubní kartáček, pastu, nit, škrabku, vodní sprchu. A žijeme dobu bez zubů.
Chtělo by se kamenovat společnost, málo peněz na vše, drahá péče, málo specialistů.
A přesto si často vzpomenu na mou slovanskou babičku, která pro jadrné slovo nešla daleko. Ať na poli, v konzumu, při zlodějinách v JZD, v kostele nebo v chlévě, měla své klapačky.
A víte proč ... mezi lidi se bez zubů nechodí !


 

40 komentářů:

  1. Je pravda, že dnes se u většiny zubařů platí velké peníze. Za bílé plomby, za korunky atd. Ale taky to záleží u jaké je člověk pojišťovny. Já si neumím představit nejít alespoň jednou ročně na prohlídku. Vždycky mě to nějakou tu korunu stojí, vzhledem k žaludečnímu refluxu mám citlivé krčky. Díky mojí fakt šikovné zubařce nemám zatím klapačky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, rozhodně péče u zubaře není zdarma, to rozhodně né.
      Ale kdybych měla já volit mezi dotykovým mobilem a chrupem, jednoznačně by vyzněly ty zuby.
      Když skutečně chudý člověk nemá na zuby, je to poser. Ovšem konkrétně pán na parkovišti má nový vůz a v hubě hnůj, není to otázka priorit ???

      Vymazat
    2. To rozhodně je. Při čtení článku jsem si taky říkala, že kdo má na slušné auto, má i na ošetření zubů. Hezký víkend Simi :-)

      Vymazat
  2. Tedy, milá Simonko, ten obrázek je přesně to, co mám ráda na jaru:
    zelená, žlutá, energie...
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  3. Občas mi připadá, že taková základní mezilidská slušnost nepohoršovat a nezpůsobovat druhým negativní pocity ve veřejném prostoru chybí. Pro mě je snad nejhorší popotahování. Hlasité, z hlubin dutin, časté... nechutné, úplně hrozivě. Vždycky se pohoršeně otáčím, ale zpravidla to nezabírá. Tak aspoň že zuby ty lidi povětšinou mají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to by se ti v Japonsku nelíbilo, protože tam je to považováno za standard slušnosti, narozdíl od používání kapesníku, což je na veřejnosti děsné faux pas :-).

      Vymazat
    2. I já s těmito základními lidskými výměšky mám obrovský problém, muži jsou v tomto směru skuteční dobytci ... potáhne a flusne a jemu jedno, že je stanice tramvaje napráskaná lidmi !

      Vymazat
  4. Taky jsem na to v devadesátým čuměl v americe jako bolševickej indián z východní evropy. Možná že tohle je právě to nejcharakterističtější, co se za pouhých třicet let hladce přesunulo ze západu i do naší rozvojové kapitalistické společnosti. A bude ještě podstatně hůř...
    N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně si pamatuji ... na jaře, na podzim se šlo k zubaři, povinně, kolektivně.
      Nyní máme demokracii, neumíme s ní nakládat, rodiče s dětmi zubaři nechodí, netuším proč, když je prevence zdarma. Pohled do některých dětských úst je na poblití.
      Nejsem vyznavač starých časů, ovšem nepamatuji si z dětství žádné dítě s černým chrupem, žádné !!!

      Vymazat
    2. Ideální diktatura musí vyvolávat zdání demokracie, vězení které nemá mříže ve kterém vězni ani nesní o útěku. Je to systém otroctví kde otroci díky konzumu a zábavě se naučí toto otroctví milovat.
      Aldous Huxley, 1931

      Vymazat
  5. Zatím musím zaklepat, mám tedy aspoň jeden splněný předpoklad, abych u tebe mohl dělat prodavače, ale obávám se, že jde o podmínku sice nutnou, ale zdaleka ne postačující. Ale třeba až bude shánět toho tlumočníka... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tebe bych bohužel nebyla schopna doplatit, ty jsi příliš NADVZDĚLANÝ !!!

      Vymazat
  6. Zuby, zuby, zuby, tak já jsem u zubaře už skoro nastěhovaná, ale dělám co můžu, abych zachránila každou tu potvoru, co mě drtí každou chvíli. Jo, bez zubů se mezi lidi nechodí, to je jasná věc! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje babička byla prostá, nevzdělaná a jednoduchá, přesto všechno se nemusela vyjít mezi lidi !! ... pokud tedy něco neukradla, že :-)

      Vymazat
  7. Bohužel zubní protézu mám, horní i dolní. Mám Sjögrenův syndrom, netvoří se mi slzy a sliny. Se zuby jsem měla problémy od mládí, ale na kontroly jsem pravidelně chodila. Bohužel mám dnes"klapačky". Naše vnoučata sice ví, že mám vyndavací zuby, ale já s nimi i spím. Bohužel jsem neměla peníze na implantáty, ale neumím si představit, že bych byla bez zubů.
    Simi, připomněla jsi mi mojí babičku Marii, i ona měla zubní protézu. Ráno si zapletla tenký copánek, udělala si z něj drdůlek a pak si dala na hlavu šátek. Vždycky v neděli si vzala čisté šaty a čistou zástěru s kanýrem. Když ji zlobil žaludek, tak si nakapala na cukr Alpu nebo si cvakla jen tak z lahvičky. Pocházela z vesničky v Jižních Čechách a na její průpovídky moc ráda vzpomínám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, i u nás to není se zuby žádná hitparáda, moje babička, maminka, ale i já jsme si od osudu žádnou parádu neobjednaly, ovšem není to omluvenka chodit bez zubů !!!
      Naši předci měli kouzelné rituály !

      Vymazat
    2. Jako bych viděla svou babičku Magdalenu, bílý spletený cůpek v drdůlku sepnutý drátem, na to květovaný šátek. Alpou na cukr léčila kde co. Vyšší level byly kapky na kašel,taky na cukr... Když měla zuby v hrnku,připadala mi taková menší a bezbranná... Ivča

      Vymazat
  8. Při té výmluvě na umělou hmotu jsem si vzpomněla na svého tátu, který poté, co dostal klapačky, došel do nedalekého parku a tam zvracel jako o závod. Trvalo mu dlouho, než si na klapačku zvykl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje maminka s tím měla také obrovské potíže, zvracela každé ráno, chudák.
      ale bez zubů nechodila.

      Vymazat
  9. Kdysi jsme zpívávali:
    Prý jsi špatná na zuby
    fluór kazy vyhubí
    budou jako z perleti
    ne to kluci poletí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dnešní kluci mají stejně vyhnilý chrup, protože jejich rodiče na to pečou !

      Vymazat
  10. Blondýnko, početla jsem si. A člověk bez zubů je děs. Všechno ostatní ještě člověk přežije, ale bez zubů je to hrůza a já to vnímám, že se člověk o sebe vůbec nestará. Moje mamka není bez zubů ani doma, ráno si je nasadí a začíná krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I mé osobě, mému nitru přijde, že se jedná o určitou rezignaci.
      Patří to k hygieně, k určitým životním návykům a když se dívám kolem sebe, je to hnůj... a začíná to od malička, v rodině !!!

      Vymazat
  11. Ne každý dostane ten dar, že má zuby pevné a jako perličky. A je to tak i když pravidelně zubního lékaře navštěvuje. Ale s ústy děravými jako řešeto nikdo chodit nemusí. Je to prostě o člověku. Ne každý má na implantáty, ne každému je jeho dásně přijmou. Ale řešení je- korunky a i ta protéza. Moje babička si dávala také svoje klapačky na noc do skleničky. Nikdy však - kromě té noci- jsem ji bezzubou neviděla. A byla to prostá venkovská žena.
    Hezký den, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravé zuby jsou neskutečný dar a genetika dělá hodně.
      Ovšem na jednom se shodneme, naši předci neměli zdaleka takové možnosti jako my všichni v dnešní době a přesto chodili na úrovni, nikoliv bez zubů.
      Jak říkala moje generálka, všechno šíleně tlačilo, ale bez nich ani omylem.

      Vymazat
  12. Můj dědeček by s tebou naprosto nesouhlasil. Jemu jeden zub úplně stačil na všechno :D. Mně to ale vadí, přiznávám. Když přijde zákazník bez zubů, je to pro mě hotový očistec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to vadí a naše společnost tomu nahrává, raději se vymluví na spoustu peněz, ale třeba prevence je zdarma a s dětmi tam nechodí, pak chudáci děti, humus.

      Vymazat
  13. Taky to nemusím, ovšem z druhé strany chápu že pokud někdo bere 12000 Kč čistého a zubař na něj vybafne 30000 za pár zubů tak pak taky jsou priority někde jinde. Od synka vím, že naše nová mladá zubařka se vyžívá v placených službách. Zlatej náš původní zubař ... Poznám to až v září kdy konečně na nás přijde řada na prevenci ... 😵😱

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podívej, péče je drahá, ovšem když může mít dotyčný vůz, drahý dotykáč, hadry jako ze žurnálu, no budu se dohadovat. Raději nebudu jezdit autem, ale budu mít zuby, koneckonců já jsem jezdila autobusem padesát let.
      Pořád je to otázka priorit, já bych bez zubů nechodila, třeba moje lékařka dovoluje zaplatit část ve splátkách. A nejen ona.
      Co se budu dohadovat je péče o děti a ta je zdarma, že na to rodiče pečou ??

      Vymazat
  14. Můj dědeček byl nejen bez části zubů, ale i bez jednoho oka..takže měl zuby v jedné skleničce a oko v druhé :-))
    Jako dítěti mě to vůbec nevadilo, dnes bych ten pohled asi nesnesla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naši předci trpěli v nevyhovující protetice, která nebyla na takové úrovni jako dnes, ale bez zubů by nevyšli ven. Úroveň ve společnosti je zoufalá.

      Vymazat
  15. Mám takový dojem, ze právě zubní sprcha mi vymlela cement z korunky, ta držela jen na kousku a dáseň nepozorovaně začala přerůstat přes kořen, následně se zlomila nástavba,po opravě to pak z kořene vypadlo i s trny. Kořen šel ven, kost musí nyní srůst a já jsem na půl roku bez čtyřky. Tak se nesmin smát a nesmím mezi lidi. A nechat si už udělat klapačky a rozloučit se s pozitkem z jidla? To se mi zatím nechce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám můstek už od 30 let a sprchu používám stále, je to dokonalost sama, právě na protetické náhrady. Ty se nesměješ s jedním zubem, ostatní neřeší celá ústa !

      Vymazat
  16. No, to je téma! Kolem sebe moc takových lidí nevidím, ale dcera si z Portugalska přivezla dojem, že tam asi zubaře nemají nebo spíš na něj lidi nemají- i mladí tam jsou s příšerným chrupem nebo i bez něj.
    Do zubů svých dětí jsem investovala nemalé částky a ústní hygiena je pro mne naprostý základ...
    Simi, přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domnívám se, že náš nejchudší kraj v republice této skutečnosti nahrává, na kulturu vzhledu se tu nehraje. Skutečně každá druhá žena se hlásí o práci a nemá chrup.
      Velikou roli hraje i vzdělání, člověk si uvědomí, že na trhu práce by bez chrupu neměl šanci.
      Čím níž, tím větší malér. Stačí se podívat na reality pořady, úplně dostačující jsou ukázky a vidíš náš národ jinou optikou. Každý druhý bez zubů nebo v hubě katastrofa.

      Vymazat
  17. Simi, souhlasím. Vím, že je to těžké, zubařů málo a zuby drahé, ale pokud někdo zanedbává péči o zuby, tak průšvih se brzy ukáže. Občas se nestačím divit v reality show Výměna manželek, kolik lidí si nečistí zuby a nevede k tomu ani děti, s různými výmluvami.
    No, bez zubů bych se styděla vyjít, ale chápu, že někdy výroba zubu a věci kolem chvilku trvají, to je jiná. :o)
    Hezké dny a hezké úsměvy. D.

    OdpovědětVymazat
  18. Pamatuju, když si mamka zvykala na nové klapačky, nevyndala, vytrvala a zvítězila. Taky pamatuju, když dědeček přišel v nových a já se ho bála. Nějak se nepovedly, byly obrovské "koňské." Ale bez zubů nešli nikdy.
    Měj se hezky, Simi.

    OdpovědětVymazat
  19. Také se dívám na Výměnu manželek (zvyšuju si tím sebevědomí) a nechápu, kolik rodin má problémy s hygienou. Moje děti měly zakázaná lízátka a cucací bonbony právě kvůli mému strachu z kazů. Prvorozený se mi už vymknul z kontroly, ale Druhorozený zatím na pravidlené kontroly chodí, kaz zatím nemá žádný, i když k čokoládě jsem velmi shovívavá...:D
    Do postele vysprchovaní nesměli, i na sebe jsem přísná, po flámu se ségrou se mi podařilo v jednu chvíli mít nohy ve vaně a obličej na předložce před ní..:D

    OdpovědětVymazat
  20. Mě by zajímalo, co za zuby mají herci a zpěváci, když jsou na pohled úplně dokonalé. Našroubované do čelisti? Klapačky to asi nebudou.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.