úterý 28. června 2016

Zrozen z mořské pěny....

....byl úchvatný, byl magický...na horizontu se zrodil z mořské pěny, rostl, sílil a přitahoval pozornost...lidé kolem něj chodili tišší, pokornější a nějak menší....ono co si budeme povídat, u moře je vše maličko jinak....


.....z malé kavárničky na pobřeží, kde rušily jen vlny poetickou chvilku, jsem se na tu krásu podívala dalekohledem a celá jsem se v ní ztratila....


....tento úplněk sebou přinesl léto....a tak všem přeji krásné prázdniny, klidné dovolené a hlavně pohodu se šťastnými návraty....


středa 22. června 2016

Když blondýna čeká prince...

....nepřijede na bílém koni.... ale cáká se v jezírku s lekníny, nechce se mu z vody, raději se pere s kapříky o krmení, povaluje se na oblázcích a labužnicky se omotává do vzduchování a to celé dělá k velké radosti jedné blondýny...ovšem ráno tak krásně kvákááááá...



neděle 19. června 2016

Kvetu si ...

...tedy moje orchideje si kvetou a já ani nevím, jak se jim to daří. Dokud byly středobod mého vesmíru, s kvetením jsem se prala a rostliny mě dokázaly pěkně potrápit. Nyní není čas a péče je také mizerná...no a ony si nějak samospádem kvetou...

MAXILLARIA TENUIFOLIA...říká se jí KOKOSOVÁ ORCHIDEJ....a po právu, zatím kvete jeden jediný květ a byt voní, jako když po celém bytě rozsypete kokos. Jedná se o botanickou orchidej, její rodiště se nachází v tropech a subtropech Střední a Jižní Ameriky, tedy má ráda mírné teploučko. Rostlina je popínavá, plazivá, listy jsou tenké a dlouhé asi 30cm. Květ je velký 5-7cm a ta vůně..neuvěřitelná. K indukci květu potřebuje hodně světla....



......ENCYCLIA FRAGRANS...nenáročná, poměrně rychle přirůstající rostlina, ráda si utíká pahlízami z květníku. Má ráda teplo, pochází z Venezuely, Kolumbie, Hondurasu, Baham. Moje rostlina je kvetoucí stálice, kvete každý rok, i kdyby na chleba nebylo, ona si prostě kvete. Stačí jí světlo, dešťová voda a dostatek místa....Květenství jsou vrcholová, vydrží kvést skutečně dlouho a voní nádherně po citronech...nyní bohužel ustupuje kokosu....

čtvrtek 16. června 2016

Ranní rosou...

....malá, docela malá procházka mezi kapičkami ranní rosy na Ballyhaře, kde se pomalu chystá léto...




....když se zahrada probouzí za halasného kosího povídání, vše je ještě zahaleno do oparu, ani sluníčku se ještě nechce, to je ten správný okamžik na první ranní procházku, ovšem ještě jsem neměla odvahu jít bosa...tak snad příště...

úterý 14. června 2016

Příprava na život...

...náš malý Soptíček všem milým čtenářům a návštěvníkům blogu názorně ukazuje, jak jednou vyřeší tíživou, bytovou situace v přelidněné Praze... budeme doufat, že tato nadsázka se pro naše vnoučata nestane realitou a nebudou na bydlení stát fronty jako mi kdysi na banány...

sobota 11. června 2016

Děti noci...

....kdo jsou děti noci, jak vypadají, čím jsou specifické a jak si je představuji...tak tím jsem si dlouze lámala hlavu než mi seplo...pro mě jsou DĚTI NOCI bulvární reportéři, bulvární novináři...prostě všichni ti, jenž se honí za senzací každých 365dní v roce. Na úvod bych chtěla oddělit zrno od plev, takže všech novinářů, reportérů a lidí v této branži si vážím, hůř už hledím na lidí, kteří etický kodex přetáhnou a ženou situace do extrému, ale i zde si plně uvědomuji skutečnost, že i oni musí platit hypotéky, jídlo a bydlení.
Poslední dny zaplnila noviny, internet, televizi, kauza našeho národního boha Jaromíra Jágra a jeho veselé slečny Veroniky, která si nějaký ten čas přivydělávala tancem u tyče v německém strip baru. Někde tento fakt pouze zhodnotili, někde ho dotáhli do krajní meze totální nechutnosti a já si vypíchla pár bodů , co takové DĚTI NOCI potřebují, aby uspěly...takže...
VÝDRŽ...dlouhé dny, hodiny, určitě týdny , určitě měsíce musí svou kořist sledovat, zda pečlivě dochází domů nebo za milenkou, zda vůbec bydlí v místě svého trvalého bydliště, zda děti , které vodí na fotbal jsou jeho nebo pošťáka. S fotoaparátem za sklem vozu či z křoví loví svou potencionální oběť, aby byl po zásluze odměněn pochvalou od šéfa.
SILNÝ ŽALUDEK...kdo má na to, aby za sebou nechával rodiny bez otců či matek, kdo má na to, aby si rozvodoví právníci mnuli své oslintané prsty ...jen ti, kteří mají silná střeva a neposerou se... já bych to nedala, protože jsem měkká, přecitlivělá...
HODNĚ PENĚZ...jednak je třeba zatápět informátorům, blízkým " přátelům " či " nejlepším kamarádkám ", aby napráskali i to, co sami neví nebo ani netuší. No a hodně peněz z toho pak do finále je...zvýší se prodej novin, zvýší se sledovanost televizních relací a při každém kliknutí na fotografii vyběhne několik reklam najednou...ve všem jsou peníze, za vším jsou peníze, někde ty prachy doslova tečou....
ŠIKOVNÝ PRÁVNÍK...musí se řádně projednat, zda je informace za hranou, zda je alespoň maličko pravdivá a do jaké míry hrozí průser či nikoliv...
Patálie Jarouška Jágra a jeho nové dívky je příkladem, jak šikovně DĚTI NOCI odvedly práci na 1000%, druhá stránka věci je, kdyby slečna netančila u tyče / což je skutečně pravda /, ale byla třeba paní učitelka v mateřské škole / ty tancují kolem dětí /, zda by měli bulvárníci o čem psát ? A zda by našeho hokejového boha vůbec zajímala, že ?
Každopádně se přiznám, že nevím, jestli se Jára bude po konci příští hokejové sezony těšit domů do Čech, já bych měla sevřený žaludek, co na mě či na mé blízké vyšťourá bulvár...

středa 8. června 2016

Bílá tma...

... přijde neočekávána, nevítána a člověk touží po rychlém rozloučení..
Neděla byla ukázková, modré, skoro azurové nebe, sluníčko se roztahovalo labužnicky na obloze než dorazila nevítaná návštěva...nejdříve několikrát zahřmělo a pak se z nebe v pár minutách začalo sypat bílé nadělení...kroupy.
Bombardovaly vše živé, vše zelené... zanechaly po sobě šílenou spoušť. Nastalo ticho, zlověstné ticho, všichni obcházeli tu hrůzu a přitom se choulili do svetrů, radikálně se díky kroupám ochladilo....tak snad máme na chvíli vybráno...




sobota 4. června 2016

Kousek spokojeného života...

...četla jsem zadání tohoto týdne...SPOKOJENÝ ŽIVOT ....promítala se mi minulost, současnost i budoucnost...upřímně, nevěděla jsem, co konkrétního by mě nadchnulo, četla jsem články od ostatních a každý se s tím pral dle svého..AŽ dnes...
Tento týden byl věnovaný dětem...1.ČERVNA všechny malé i velké děti slavily svůj den a já jsem minule všem popřála, co nejvíce lásky a spokojenosti.Tak by to mělo být a bohužel není...v dnešním článku na internetu jsem se dočetla o dopadu na dětskou psychiku při týrání, zanedbávání a zneužívání dětí...článek byl provázen otřesnými fotografiemi malých dětí...zoufalé.
Případy takto zdecimovaných dětí rostou v závislosti na neutěšeném stavu naší společnosti, na narůstající nezaměstnanosti, na nárůstu různých závislostí na návykových látkách či alkoholu...a co je úplně to nejhorší, to nejbolestivější...tyto děti, které zažíjí násilí, zažijí ponížení, zažijí bití...prostě tu šílenou bolest těla i duše, tak ty toto přejímají jako model, jako fungující model a chovají se stejně ke svým dětem.
SPOKOJENÝ ŽIVOT...přála bych ho všem těmto dětem, kterým osud nepřál... přála bych hodně lásky, té objímající malému, rok a půl starému chlapečkovi, jehož fotografii budu mít zbytek života před očima, tělíčko slité v jedné modřině, oteklé zlomené prstíčky a obrovské krvavé rány od spálenin. Přála bych ho holčičce, jejíž matka jí prodávala na sex pedofilům a tisícům dalších...
Jizvy těchto dětí jsou na zbytek života, ikdyž lásku dostanou, dostanou objímající náruč..pro všechny děti bych si moc přála SPOKOJENÝ ŽIVOT, je to iluze, je to idea, je to v nás lidech...pokud nebudeme umět vyvádět svá mláďata do života,pokud je nebudeme umět ,naučit létat, sami budeme umírat zbiti, plní modřin a duševních bolestí...

středa 1. června 2016

Veselá očíčka...

...všem našim nejmilejším sluníčkům přeji ke Dni dětí...hodné maminky, veselé tatínky, plnou náruč lásky a spokojenosti, co nejméně slziček a co nejvíce úsměvů...