pondělí 31. srpna 2015

Když přijde Fredy...

...nedávno jsem četla článeček, co určuje oblíbenost blogu, jaká témeta jsou populární, jak moc je důležité správným článkem naladit čtenáře, jak zvýšit návštěvnost a mě došlo....největší radost má každý, když přijde Fredy a napíše nějakou pěkně perverzní básničku, při jejímž textu se směju a rdím zárověň / no dobře, nerdím, jsme už všichni hodně dospělí a netřeba si hrát na moralisty/
Jak přijde, tak rychle odejde a nechá za sebou nenápadný odér skandálu...kdo je Fredy, co je Fredy ???...tolik otázek a tolik neznámých odpovědí...častokrát se snažím si ho vypodobnit...je to mladý fešák s vyholenou hlavou, který si jako rozervaný básník po nocích krátí čas, když nedorazí desátá milenka tohoto týdne ? Je to muž středního věku, s malým pupíkem a počínající přehazovačkou, kterého nebaví usínat u bedny a rozjíždí svou obrovskou fantazii ? A nebo je to prošedivělý kmet se životem už prožitým, s nemalou zkušeností a nemalým nadhledem ? A proč muž, ano, může to být i žena...pravda hormonálně a dětičkami zkoušená maminka na mateřské dovolené to asi nebude, tam bych byla velice překvapená ? Žena středního věku, lehkovážná, přesto nesmírně vtipná a nejlépe s oslintaným a věčně nadrženým šéfem, to už si představit dokážu !! A nebo prošedivělá babička několika vnoučat, která ještě nezapomněla na tu krásnou dobu 60let, když se tak úžasně ujíždělo na květinových sedáncích ?...je to hodně fantazie, že, ale Fredy jako postava mi ji nabízí a já se nechávám unášet a představuji si, že právě v marketu přede mnou dával do košíku ten toaletní papír a propečný chléb...
Blogový svět je velký a malý zároveň, hodně blogerek a blogerů znám i podle tváří, některé jsem v životě neviděla , přesto podle chování, článků, fotografií si dovedu odvodit, kdo asi sedí na druhé stráně, jenže ta tajemná postava Fredyho je zahalena do roušky nepoznaného...a když přijde, je to jako vyznamenání.
Že Vám přijdou jeho básničky sprosté, že jeho jména a oslovení jsou na hraně, že pracuje s delikátními výrazy skutečně bravurně, že jeho básnické obraty dokáží v někom vyvolat hnus, třeba ano, třeba nééé, přesto všechno se domnívám, že blogový svět musí mít svého fantoma, který se jednoznačně liší od trapných a ubohých spamerů.
A tak Fredyyyy, buď nám věrný, zůstaň zahalen za rouškou tajemna a vždy rozčísni stojaté vody blogového rybníčku..

neděle 23. srpna 2015

Selfie stick....

...sláva nazdar výletu, zmokli jsme třikrát na kost a jsme tu....
Do kapitalistické ciziny jsem se poprvé dostala po revoluci, byla to naše vůbec první rodinná dovolená a dodnes cítím vevnitř něco neuvěřitelného, když jen vzpomenu. Jelo se autobusem s Čedokem, za volantem seděl Pepa a Pepa, hnědé podšálky někdo ukradl, tak jsme pálili ruce rozžhavenou bílou hmotou s šílenou kávou a cílovou destinací byla Itálie. Jako správní účastníci zájezdu jsem bez dechu očumovali vpravo, hned zase vlevo...no velebnosti....hlava nám v tom kapitalismu rotovala jako kedluben / to říká pan Kocáb z Pražského výběru a já to miluji /. V té zvrácené, kapitalismem prolezlé zemi nechodily děti spát dřív jak ráno v jednu a my uvědomělé matky soudružky jsme se před takovým týrání vždy oklepaly hnusem. Každý nádherný den chodil po pláži snědý fešák / no to jsme se neošklíbaly !!!! /, křičel na celé kolo " COCO BELLO ", tolik kokosové dobroty jsem v životě nesnědla....
Uteklo hodně vody v našem Labi, přestala jsem počítat destinace, už spíše v mysli přemítám, kolik jsme už projeli kontinentů a jak je to už všechno jinak...
Srpen 2015...ležím na oblázkové pláži v Montenegru / Černá Hora, perla u Jaderského moře /, dívám se na širé moře a z dálky slyším křičet urostlého fešáka " SELFIE STICK ", mozek bystří, šrotuje, jede na maximum a nad mojí maličkostí stojí hoch, drží asi pět selfie tyčí a několika světovými jazyky mi vysvětluje, že bez tyče jsem OUT, že musím mít svou tyč. S díky odmítám, na svou selfie tyč jsem ještě nedospěla, ovšem....podívám se vlevo...celá početná rodina montuje mobil do selfie tyče, na vedlejším lehátku má tyč celá rodina, jdu na toaletu, s tyčí vychází statná mažoretka, asi se fotila i na toaletě. Fotí se všichni, všichni mají tyče, celé rodiny mají tyče a sdílejí, sdílejí se s tyčí. Dívám se na to tyčové panoptikum a hlavou mi jede tisíc a jedna otázka....všimnuli si všichni ti trubci s tyčí, že je nádherný krvavý západ slunce nebo že je moře blankytně modré se stříbrnými odlesky...
Tož děckáááá, máte už doma svojí tyč nebo si chcete uchovat to kouzlo okamžiku jen a jen pro sebe ????? / věřte nebo né, já si ju nepořídila, tož su SUPER OUT, jen mám hrůzu, co budou jednou na pláži nabízet mojí vnučce /

pondělí 10. srpna 2015

Navzdory...

....šílenému horku, šílenému suchu a všeobecné nenáladě jsem oběhla zahradu s fotoaparátem, bylo to na sprchu, přesto mi mé milované traviny dělají radost, krásně rostou a ještě krásněji kvetou...





.....a konečně došlo k osazení keramických misek z hrnčířských trhů v Berouně, které jsem koupila z jara...



...přeji všem hodně klidu a pohody a VYDRŽAŤ....ať vám zahrádka i v horku dělá hodně radosti jako mě...

pondělí 3. srpna 2015

Alexandr Veliký...

...vždy jsem potom toužila, vždy jsem si to představovala a sen jsem si splnila...
Každý druhý týden chodím na kosmetiku, díky šikovným rukám paní kosmetičky nemám po radikálním zhubnutí tři brady a tváře se mi nesvěsily jako slintajícímu boxerovi, jenže...místo relaxu paní kosmetička, mluví, kecá a já jsem šílená, prostě kdyby ještě mlčela,bylo by to dokonalé. Každý třetí týden chodím na baňkové masáže, díky šikovným rukám paní masérky mi ustoupily bolesti zad po zátěži, která je v běžném životě normál, jenže paní masérka nezavře pusu celou hodinu a já bych jí kolikrát vychrstla třezalkový teplý olejíček na hlavu. A tak bych mohla pokračovat a pokračovat a nejhorší mi to přišlo vždy u kadeřníka, dvacet ženských v jedné místnosti...nechci budit dojem člověka se sociální fobií, naopak, hubu nezavřu celý den, ale díky práci s lidmi toužím po klidném relaxu...
Zmasírovaná medii, šíleně jsem toužila to zažít....jít k mužskému, né k obyčejnému mužskému, ale k opravdovému kadeřníkovi, k chlapovi. V našem městě jich pár kadeřnický salon má a nezbývalo než si vybrat a objednat se.
Přišel den D a já lehce nervozní dorazila do ateliéru, už jen zařízení mě vyrazilo dech, vše bylo jinak, obrovská zrcadla, velký prostor . Nejdřív se mě ujala asistentka, umyla mi hlavu a posadila před velikánské zrcadlo a přišel ON...mladý kluk / 28let, chodil do školy s mojí dcerou /, ohromný fešák a pěkně nenuceně upravený, rom jako poleno a samozřejmě gay. Tato vražebná kombinace se jmenuje Alexandr a ten koncert, co následoval....
Já byla středobod vesmíru, žádné odbíhání k jiným klientkám, žádné vykecávání s dalšími kolegyněmi, žádných třicet bab a já...nenéé, jen JÁ a ON. Stříhal,použil tolik nůžek, že jsem je pak přestala počítat, byl to symfonie dvou šikovných rukou, které na mé hlavě vykouzlily dokonalý účes, který zvládnu i já doma a jsem upravená, takže to není pouze pro efekt. Mluvil, mluvil nenuceně, odlehčeně, nebylo tam žádné teploušské šišlání, sem ta neotřelá teatrálnost, která spíše laskala než obtěžovala. Stříhal, foukal, nanášel a bylo to úžasně příjemné, odpočinkové a já měla celou hodinu k dispozici šikovného kadeřníka, který mě svým chováním a přístupem povýšil na královnu....
Ve čtvrtek jdu k Alexandrovi zase, těším se na nádherně strávené chvíle s člověkem, který sice pusu nezavře a představte si, mě to vůbec nevadí...budeme si povídat o liposunkcích, po které touží, probereme toužení po velké lásce, o snech a dětech a jak je to pro gaye bolestivé téma...a já půjdu domů odpočatá, bez květáku na hlavě a těšením na další setkání s chlapem, který v mých očích přešel a přejde hromadu nástrah, aby byl VELIKÝ....

A na závěr malé odlehčení v horkých letních dnech...

sobota 1. srpna 2015

Letní poločas...

...vstupujeme pomalu a nenápadně do druhé poloviny prázdnin..můj synovec Vojtík byl letos poprvé na šachovém táboře...


....takže obuv se našla, rodiče vydrželi duševní masáž a Vojtík...přijel nadšený, plný dojmů a zážitků, popíjel celý den Kofolu / což mu doma nehrozí /, tančil na diskotékách s děvčaty z gymnastiky a s jednou prý se pětkrát rozešel / tomuto hlášení jsem absolutně propadla a smíchy nestíhala /....jo a příští rok jede znova.
Krásný zbytek léta....