Můj úhel pohledu ...

Všimli jste si ?  Všude se deklaruje nástup jara.
Jaro ťuká, Jaro je za rohem, Jaro nakukuje, Jaro nám mává, Jaro už je mezi námi.

Mám to stejně jako vy, netrpělivě očumuji, co se kde zelená, co kde v přírodě raší a jako předvoj jarního radování beru výstavu orchidejí v botanické zahradě v pražské Troji.
Ta bývá každoročně pořádaná právě v předjaří. Mnoho let jsem byla vášnivým pěstitelem hybridních a pak záhy botanických orchidejí. Má rozsáhlá sbírka přírodních rostlin skoro z celého světa mne naučila vnímat přírodu a jednotlivá pásma. Kdo touží úspěšně pěstovat cokoliv, musí vnímat teritoria, ze kterých byla rostlina přivezena a přizpůsobit se. Nečekat, že se rostlina přizpůsobí nám, většinou je to cesta do pekla.
Ráda navštěvuji botanické zahrady, protože zde projdu s fotoaparátem celý svět, okusím klima tropů, subtropů, zchladím svou horkou hlavu ve studeném skleníku. Botanické zahrady vnímám jako celek, dívám se na exponáty, které zde rostou mnoho let, obdivuji i ty, které jsou zde zakomponovány jako součást různých výstav.
Letošní výstava se skutečně mimořádně vydařila, stálá expozice je ve vynikající kondici, rostliny bohatě kvetou a vše je doplněné o aranžmá botanických, hybridních orchidejí, sukulentních rostlin, nepřeberné množství kapradin. Vše působí uceleně, harmonicky.
Jen malý detail, chce si to maličko přivstat, davy lidí nechápou mou stále vystrčenou zadnici z nějakého záhonu.
Dle textu každý pochopí, mám problém. V botanické nemohu být celý den, protože bych vypadala podezřele a tak jsem se rozhodla splnit si jeden ze svých snů. Za pár týdnů vyrážím na jeden z nejkrásnějších ostrovů, na Madeiru. Zde se budu moci pohybovat po největších botanických zahradách pod širým nebem, po nejkrásnějších místech v době týdnu květinových slavností.
Můj úhel pohledu ... zblázním se .