středa 22. dubna 2020

Jak šel rohlík do světa ....


Jmenuji se rohlík. Rohlík tukový.
Ten, kdo mne poprvé vložil do rozehřáté pece, byl vídeňský pekař Peter Wendler. 
Vítězství nad Osmanskou říší, kdy Turci obléhali Vídeň a ta statečně útok odrazila, bylo třeba oslavit.
Dostal jsem tvar půlměsíce, což je symbol islámu a šoupli mne do pece.  Psal se rok 1683.
Já, rohlík současný, bývám pečený především z pšeničné mouky, soli, droždí, sladového výtažku, vody a margarínu.
Často se na mne snáší kritika propagátorů zdravé výživy, mám prý prázdnou energii. 
Jsem energeticky bohatý, ale neobsahuji vitamíny, bílkoviny a stavební látky.
Když jsem křupavý a čerstvý, jsem blaho v ústech a rozhodně by se na mne nemělo zapomínat jako na součást pestré stravy.
Byl jsem namíchán průmyslově ve velké pekárně, promixován  a na pásu mne vytvarovali a zavěsili do kynárny. Zde jsem si pěkně kynul, odpočíval a ještě mne vlažili a moc pěkně posypali.
V peci jsem si s ostatními kamarády krásně poležel než jsem měl správnou barvu, zchladili mne  a vsypali do transportních beden.
Ráno si mne u výdejového okénka převzal malý muž, který provozuje menší obchůdek uprostřed sídliště. 
Na rukou měl špinavé rukavice, ve kterých pracují na zahradách zahradníci nebo na stavbách dělníci. Žádné takové krásně bílé, se kterými jsem se setkal v pekárně.
Muž mne vložil do kufru auta mezi pytle s bramborami, přepravkami s pivem a vůbec se mi tam nelíbilo. Špína a zbytky od předešlých nákupů, fuj, tady to ani nevoní.
Já jsem rohlík bílý uprostřed černočerné tmy.
Ani nevím jak, měl jsem raději zavřené oči, ležím v přepravce i s ostatními kamarády na holém chodníku před večerkou. Chodí tudy stovky lidí, desítky psů zde očůrávají a nechráněný, nezabalený tu ležím a je mi smutno.
Probrala mne až ženská s blonďatou hlavou. Vztekala se, že tu tak ležím na holém chodníku.
A ten pán se špinavými rukavicemi jí s úsměvem odpověděl ... JÁ NEROZUMĚLA.

V době, kdy celý den funíme do roušek, ruce máme rozedřené od mýdla a vyschlé od dezinfekce, častěji si pereme oblečení, dezinfikujeme kliky a celé domácnosti, bychom my všichni měli rozvážit, kde nakupujeme. Třeba jen ten jediný rohlík, který pro nás může mít fatální následky.
Dívejte se kolem sebe, zvažte, zda si můžete dovolit donést domů časovanou bombu.
Naše společnost vždy měřila dvojím metrem, co jeden živnostník nesměl, ten druhý prosperoval bez vážných zásahů veterinární a hygienické správy. 
Nelze všechny strkat do jednoho pytle, brojit proti zavedenému a málo kontrolovanému ze strany státní, ale je v našich silách nakupovat v zařízeních, která jsou striktně nucena k plošné dezinfekci, dodržují standardy bezpečného nákupu a chrání naše zdraví.

Jsem rohlík. Rád bych byl součástí vašeho nákupního košíku.
Chtěl bych křupat, chtěl bych dělat radost a nechtěl bych vám ublížit.
Dobrou chuť !




/  jsem rohlík tukový, vyrobila mne Podpěrova pekárna s tradicí od roku 1949 /

43 komentářů:

  1. Nu, ano, v tomhle jsou rohlíky nevinně...

    OdpovědětSmazat
  2. Jeden z extrémů této doby. Na jednu stranu se koupeme v desinfekci, četla jsem že někdo myje po vycházce packy psům v roztoku Sáva , někdo nosí roušku i doma. I tady je chleba volně k prodeji , vozí ho v papírových pytlích, pak je v bedničkách v obchodě. Hlavně si každý myslí že když má rukavice, je sterilní, ale to by si je musel měnit pokaždé když sahá na jiné zboží. Spíš by si možná umyl ruce.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kdyby to pečivo bylo alespoň zabalené, tolik by mi to nevadilo.
      Ovšem válet vše po frekventované cestě bez ochrany mi přijde za čarou.
      Já nejsem nějak přecitlivělá a celý život si imunitu tužím, ale toto už v dnešní době smrdí. A orgány stále zavírají oči.

      Smazat
  3. Děsivá představa. Občas jsem skoro ráda, že nevidím, jak je to zboží, které si kupuju, skladované a jak se s ním nakládá... ale teda opravdu jenom skoro.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stále jsou zařízení a budou, kam člověk přijde a může si rád nakoupit.
      Když to v provozovně voní, podlaha a regály jsou čisté, není důvod být ostražitý a odtažitý.
      Ovšem, když kolem sebe člověk vnímá opak, může se tomu vyhnout.

      Smazat
  4. No, když občas vidím, s čím přijede pekař k nám, chuť na rohlíky mě velice rychle přejde. I když vlastně teď je to v pohodě, pečivo se vozí zabalené. Jenže v pytlíku má rohlík k tomu křupavému, které mám nejraději s máslem a kakaem, hodně daleko.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já osobně jsem měla ve své provozovně veliké problémy, pekárna od které jsme brali tukové rohlíky expedovala v tak špinavých přepravkách, že jsem to zboží prostě nepřijala. A důvod by jasný, v případě kontroly bych pokutu platila já, protože jsem zboží přijala v kontaminovaném obalu. A hlavně, já bych takovou prasárnu nejedla, proč jí nabízet lidem ?

      Smazat
  5. Hodně lidí se v současné době vrátilo k pečení doma. Ovšem chápu, že ne všichni na to mají čas nebo péct se někdy nevyplatí. Proto bychom si všichni rádi koupili zboží, které nás zdravotně neohrozí.
    A já včera už podruhé pekla chleba, není jako od pekaře, ale je můj a chutná.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je to skutečně o nás, každý když se rozhlédne, vidí stav a čistotu provozu, není nucen nakupovat. Osobně se domnívám a z praxe vím, velká zařízení jsou pod stálou hygienickou kontrolou.
      Já jsem dřív chleba pekla často, ale měl jedinou chybu, druhý den už nic moc.

      Smazat
  6. Raději si upeču doma nebo si koupím v obchodě dopečené.
    Bylo a stále ještě je celkem běžné, že ráno přijede k obchůdku pekař, vyhází objednaný počet beden a je pryč. Pečivo je nechané na pospas nejen močícím pejskům, ale i ptákům a hlodavcům. Málokde je vidět uzamykatelná bedna, do které by pekař pečivo složil.:-(
    Simi, přeji hezký jarní den.:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V době, tak citlivé by se toto mělo potlačovat, bohužel mi doktorka z veteriny řekla, že jsou na tyto nešvary krátcí, jejich málo a mnozí zavírají oči. Bohužel.

      Smazat
  7. To je děsný.... Já si pečivo kupuji v různých řetězcích, které mám po cestě a tam to bude snad o krapánek lepší, ale kdo ví. Poslední dobou si chléb peču, ale teď mi došlo i sušené droždí a zatím jsem žádné stále nesehnala.
    Simi, věřím, že v Podpěrově pekárně je rohlík jak má být. :o)
    Přeji fajn dny. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Řetězce jsou kontrolovány neustále, jsou pod palbou nařízení EU a směrnice vesměs nuceni dodržovat, jedná se o nadnárodní společnosti, které mají veliká zázemí ve službách hygienických, deratizačních. Třeba v takovém Globusu v noci napochoduje armáda s vysokotlakými přístroji a čistí a dezinfikuje.
      Pokud něco selže, tak pouze lidský faktor jednotlivce.
      Netuším, zda Podpěrova pekárna je ta pravá, já jsem si ji vybrala pro ilustrační foto, dnešní kvalita tukových rohlíků je tragická. Večer jsou na strouhanku.

      Smazat
  8. Hezky napsaný článek i když ten příběh rohlíku je dost děsný. K nám do obchůdku vozí pečivo přímo z pekárny a většinou to autem ještě krásně voní. Krámek sice vlastní Vietnamci, ale pro rohlíky se smí sahat jen v rukavicích a celá bedna má jen jeden otvor, jinak je zakrytá průhlednou fólií. Majitelka obchůdku pořád chodí a vše otírá dezinfekcí a pečivo docela hlídá, což oceňuji. Chléb mají také balený. Pokladní prostor už mají chráněný plexisklem a raději přijímají platby kartou než hotové peníze. i tak mají na rukou stále rukavice. Osobně si neumím představit, že bych fungovala v rukavicích celý den a oni tam jsou od půl sedmé ráno a osmi do večera. Přeji Ti krásné jarní dny v pohodě a ve zdraví.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já osobně jsem vítám takový krásně a hygienicky provozovaný obchod, i já znám rodinu, která tohle dokáže. A pak na druhé straně jsou prasata, která snižují kvalitu prodeje po hygienické stránce na minimum.
      Lékaři také nosí celý život rukavice a je to v zájmu jejich i pacienta, nic jiného nezbývá.
      A těmi rukavicemi se prodejce chrání, v lehkých operačních to není drama, také je používáme a jsem na ně zvyklá. Navíc kupující je automaticky vyžadují, ať je karanténa nebo není.

      Smazat
  9. Simčo, báječně napsané. Včera jsem někde na netu viděla video, jak nějaký dobytek močil v obchodě do pečiva. U nás na konečné býval obchod s potravinami a před ním stávaly plechové skříně, kam pekaři při ranní rozvážce dávaly přepravky s pečivem. Běžně to tam očůrávali psi. Ne, nebyli to volně pobíhající přátelé člověka, ale byli hezky uvázáni na vodítku a za asistence svých "páníčků", si psali ty svoje "pesemesky".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také sem toho prasáka viděla, ale tohle je asi na psychiatra, protože chcát do pečiva bude asi diagnoza, normální člověk tu potřebu nemá.
      Pamatuji si,že v našem městě právě z těchto důvodů zakázala hygiena skládat pečivo bez předání k majiteli, právě díky častým kontaminacím exkrementy zvířat, ale bohužel i lidí. :-(

      Smazat
  10. Já si nedělám žádné iluze. U nás prodávají rohlíky sice balené, ale jedněmi rukavicemi tahají bedny i berou rohlíky do sáčků. Nejlepší je upéct si je sami.
    Pevné nervy.
    Jitka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Toto je samozřejmě ta nelepší a nejschůdnější cesta, jenže když přijde člověk večer domů z práce, moc ho nebaví zadělávat na bochník.
      Navíc, čerstvý je vynikající, druhý den to jde a když omylem zbude, třetí den se vyhodí. Nejlepší je vyndaný a teplý :-)

      Smazat
  11. Moc hezky napsaný fujtajbl. Co si budeme povídat, s hygienou v některých prodejnách potravin to není žádná sláva ani normálně, natož teď. Zažila jsem "dezinfikování" vozíků hadrem z kýble s takovou špínou, kterou bych nestírala ani chodník...
    Rohlíky teď nekupuji, občas je upeču.
    Simi, přeji krásné slunečný den. Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Za vším je lidský faktor, za vším. A pak následně stát jako nástroj kontroly.
      Právě zde to selhává nejvíce, pokud jsou kontroly pravidelné a důsledné, nemůže docházet k takovým prasárnám. Ta představa je na blití, jak si lidé vysvětlují dezinfekci, fuj !

      Smazat
  12. Rohlíky nejím, nějak mi přestaly chutnat. Milovala jsem banketky, to bylo pošušňání. a velké karlovarské rohlíky. Teď si kupuju cereální kaiserky .Tedy kupuje mi je polovice, neb ta chodí na lov. Já lovím jen když jsem na chatě. Ale když jsem chodila do práce na šestou, tak akorát dováželi z pekárny čerstvé pečivo, tak jsem si tam občas namazala housku pomazánkovým máslem a to bylo mňam. Vonělo to a bylo to úžasné....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bože, banketky, to byla taková dobrota a karlovarské rohlíky jsem také milovala.
      Já pečivo nekupuji, v práci rozpékáme, takže jsem přímo u pece a pohlídám si, aby mi na to nikdo nesahal.
      Ale také nám vozili tukové rohlíky z místní pekárny a měla jsem časté konflikty ohledně čistoty transportních beden, to byl kolikrát humus.

      Smazat
  13. Snažím se sice kupovat teď rohlíky balené, ale iluze si taky nedělám. Dcera je vyučená prodavačka a před mateřskou pracovala u velkého obchodního řetězce. Hygiena ve skladech nic moc, asi dobře, že "tam" my zákazníci nevidíme.
    Btw.. nedávno jsem vzpomínala na rohlíky z mého dětství.Byly opravdu křupavé a nádherně voněly.Tehdy si nikdo nedovolil prodávat ten gumový "bumerang".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mám zkušenost a z praxe vím, jsem v oboru přeci jen 28 let, že velké provozovny se kontrolují častěji než malé. Proto to podle toho pak takto vypadá.
      Osobně mi třeba vadila skutečnost, že na ulici prodává uzeninu bez chlazení mnoho soukromníků a my musíme mít vychlazeno na pět stupňů, přišlo mi to jako velice absurdní.

      Smazat
  14. Tak v první části tvého čtení jsem si vzpomněla na rohlík z rodinné pekárny. Je úplně jiný než ty ostatní - je pivní, a je ho stále nedostatek, takže většinou na objednávku nebo přijít brzy ráno :-) Je drahý, ale první den tak krásně křupavý, že jsme si ho dopřávali k sobotní snídani. Jinak ty obyčejné rohlíky teď prodávají u nás jen zabalené po deseti. Nebalené pečivo se bojím koupit.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Toho dobrého a kvalitního je v lidských životech bohužel poskromnu, je to škoda, protože už ztrácíme měřítko, jak to má být a jak nám to chutná.
      Zapomněla jsem už na skvělou chuť banketek a karlovarských rohlíků, to byla delikatesa.

      Smazat
  15. No, takový rohlík toho zažije. O hygieně v hyper super obchodech co se týče pečiva, jsem nikdy neměla valné mínění, věřím, že nějaká malá pekárna na tom bude rozhodně líp. Nicméně zmasírovaná výživovými trendy si stejně bílé pečivo (křupavé! voňavé!) nekupuju. Ale občas upeču housky doma, tam mám aspoň jistotu, že krom nulové výživové hodnoty tam nejsou žádné fujtajbly navíc. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A vidíš, zrovna supermarkety jsou daleko víc pod drobnohledem než malé provozovny, chodí tam daleko více a častěji dozor. Navíc tam skutečně každou noc napochoduje uklízecí četa a pod tlakem to tam čistí.
      Já jsem také zmasírovaná, tudíž si raději dám dort než tukový rohlík.

      Smazat
    2. Ne, Ty jsi zmlsaná...:-D

      Smazat
    3. Jsem zmlsané prasátko, jehož hymna brzy bude znít ... tepláková souprava, kule dej si doprava, tepláků král se ze mne stane !

      Smazat
    4. Aha! No vidíš, to máš pravdu. Asi jsou to ještě zbytky mé revoltující puberty a nenávisti k nadnárodním společnostem. :D Já zas ze sladkýho leda tvarohové buchty a bábovku. Jsem v tomhle nějaká patriotka nebo co.

      Smazat
  16. Toto je prostě o lidech.Ty třeba špinavou přepravku odmítneš, jiní ne..... Vzpomínka na rohlíky z maličké pekárny na vesnici, kam jsem jezdila na prázdniny, mi vyvolává sliny na jazyku ještě dnes. Ráno jsem je chodívala kupovat, ta vůně se linula po celémm čisťounkém krámku. Rohlík a bílý kafe u babičky to byla taková dobrota ! Ovšem nesměl plavat na kafi škraloup.:-)
    Pohodový víkend, Simi!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Odmítnout musím, pokud tak neučiním, zaplatím obrovskou pokutu.
      Také jsem s babičkou na Moravě chodila do konzumu a zpátky vždy pochodovala s rohlíkem u pusy a pane, ten byl.

      Smazat
  17. Blondýnko, jo neměla jsem iluze o rohlíku, ale v dnešní situaci je to teda děs. My teď nakupujeme jen balené pečivo a balené polotovary baget, které si doma upečeš a chutnají jako vytažené z pece. Měj pěkný pátek.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Osobně, sdílím s tebou stejný názor, v dnešní vybičované době, kdy dezinfikujeme vše a všechno, je to dobytčárna první třídy.

      Smazat
  18. Ooo rohlíku voňavý a křupavý..v čistém skladovaný a hlavně neošahaný😊😊. Jak já bych se do Tebe tak ráda zakousla. To je ten nejtajnější sen bezlepkáře. Simi měj se moc krásně. Z💙

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Připomněla jsi mi bývalou spolužačku, která mne jednou potkala s rohlíkem v ruce a řekla mi to samé, jak ráda by se zakousla a nemůže ...

      Smazat
  19. Bohužel každý krám nemůže mít svého kontrolora, který by ho hlídal. Oni nejen ty malí obchodníci ale ani ty velké řetězce nebývají svaté ;-). Nezbývá, než abychom my jako zákazníci hlasovali nohama. A prostě šli někam jinam.
    Hezký víkend

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Skvělé, hlasování nohama !!
      Přesně si myslím to samé, jenže lidé jsou líní popojí o kus dál a chodí tam dál.
      Zavírají oči nad bordelem a špínou, vždyť pro jednou se nic nestane a druhý den tam pošlou děti pro rohlíky ke snídani !

      Smazat
  20. U nás v Kaufu mají rohlíky balené v plastu, takže jsou gumové.
    Naši šoféři měli buď klíče od zádveří prodejen, nebo měla Jednota venku takové plechové bedny.
    A tomu Větnamci jsi měla říct, že jsi z Finančního úřadu.

    OdpovědětSmazat
  21. Možná na mne článek působí, že těmi nekontrolovanými nebo "záškodnickými " prodejci jsou Vietnamské večerky, ale já si na ně nemoho stěžovat, hlavně na dovolené. Jsou jediní, kdo mají otevřené v sobotu, v neděli od rána do večera a já nemusím s sebou tahat obživu na 2 dny dopředu. Zatím jsem se setkala s tím, že jsou pracovití, po státu nepožadují podpory. A když mrknu na velké řetězce, tak v nich pracují opět jen naši lidi a ti se koolikrát k pečivu chovají také všelijak. To takhle nese baba tác s právě dopečenými kaizerkami a chce je šustnout do koše na pečivo. Při tom jí asi 3 ks spadnou na zem. Ona je klidně zvedne a vhodí mezi ty ostatní. A nevadí jí ani, že ji lidi vidí.

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.