pátek 22. května 2020

Můj faktor 50 plus ...



Janě jsem vždy záviděla štíhlou postavu, dlouhé nohy, gazelí chůzi a opálenou pokožku celého těla od jara do podzimu.
Já jsem měla plnoštíhlou postavu, nohy od pasu dolů, lachtaní chůzi a bílou pokožku od hlavy až k patě celoročně. Pobyty u moře jsem trávila pod slunečníkem, mazala se ochranným slunečním  faktorem 50+ a polykala slzy v letadle. To, když můj soused šeptal své ženě ... hele, mámo, to je ta ženská, co chodí i do moře v tričku. Ukazoval na mne, měl pravdu.
Erika si ráno lehla na lehátko, vystavila své tělo paprskům a večer odcházela s přenádhernou barvou, co většinou mívají jen obchodníci s orientálními koberci v Marrakéši.
Já jsem si lehla na slunce celý den jen jednou. Večer mne odvážel soused svou starou Fabií. Na úpal jsem si vzala Acylpyrin, který u mne vyvolal silnou alergickou reakci, při které jsem se dusila. Pomohla mi až calciová injekce do žíly a kilo bílého smetanového jogurtu a půl kila plnotučného tvarohu na durch spálené tělo.
Luďka se natírala maximálně Nubianem, její hedvábně lesklé, kakaové tělo muže přitahovalo jako magnet.
Já jsem při pobytu na Kanárský ostrovech lehce zariskovala, natřela nižším faktorem a druhý den jsem přitahovala jen španělského lékaře, který dokola opakoval ... solar ekzem, solar ekzem.
Namíchal mi koktejl kortikoidů, steroidů, sedativ, antihistaminik. Půl dne jsem ležela totálně zhulená mimo sebe pod slunečníkem, druhou půlku jsem plenila švédské stoly v jídelně. Po týdenní terapii se divím, že mi sociálka neodebrala na letišti dítě,  osobní váha mi ukázala plus pět kilo.
/ paellu jsem prý při večeři jedla naběračkou ?? /
Tři smyslné bohyně s luxusně opálenou kůží a já ředitelka vápenky s obličejem plným pih a věčně spáleným nosem. Kamarádky, které se vždy rády sešly u sklenky šumivého moku.
Uteklo spousty a spousty vody v řekách.
Přestala jsem tam uvnitř sebe řešit, že nikdy nebudu čokoládově opálená, že vždy budu plážový outsider, který plave v tričku. Má tváře spálené a v dekoltu červenou krupičku.
A co mé tři Grácie ?
Jana se před půl rokem vrátila z protialkoholního léčení v psychiatrické léčebně. Už se jí tolik neklepou ruce, má odoperované žaludeční vředy a strašně smutný oči. V úvodu jsem vám totiž zamlčela malý detail. Jana svou celoroční opálenou barvu získávala v zahrádkách restauračních zařízení.
Erika se stala obchodním zástupcem farmaceutického koncernu, chodí z protekce každého půl roku na výplně kyselinou hyaluronovou, v létě se schovává pod apartním slunečníkem a pěstuje si průhledně bílou pokožku jako filmová superstar.
Luďce při pravidelné kožní kontrole lékařka mezi milionem mateřských znamínek našla to jedno, kterým ten kolotoč nepříjemných zpráv začíná. Čeká na výsledky histologie.
A já ?
Jsem z nás čtyř od jara do zimy přenádherně opálená.
Už.
Přestala jsem se mazat faktorem 50+. A přijala do svého života s pokorou faktor 50 plus.
U moře čekám na východ a západ slunce, v jeho odlescích mám duši nejšťastnější. Na své zahradě ohýbám hřbet a zcela přirozeně při pohybu zlátnu. Nehoním se za barvou, vlastně v životě není vůbec důležitá.
A pro muže, nejsem tak průhledná jako jiné polonahé ženy, pod tím tričkem mám spoustu tajemství, při kterých zkrásníte, když si do života pustíte faktor 50 plus ....



61 komentářů:

  1. Blondýnko, hezky se to čte. Tak to v životě bývá, aspoň já mám takové zkušenosti. A sebe dávno neřeším, už jsem si zvykla hned po ránu se nedívat do zrcadla, páč za hodinu to bude lepší :-) A vidíš, jak jsi dorostla do krásy...

    OdpovědětSmazat
  2. Moc hezky a čtivě napsané. Pravdou je, že co jsme řešily kdysi, už neřešíme vzhledem k tomu, že kromě věku se mění i myšlení. Teda u někoho. Přeji krásný den. Marcela

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stává se mi, že ten vnitřek je hodně mlád, přesto už musí vzdát hold letům a zkušenostem.

      Smazat
  3. Já věděla, čím se potěšit před odchodem do práce...:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Chudáku, říkám si, že káva, dobrý kus žvance je báječný start ... na druhou stranu, je to pro mne pocta, děkuji.

      Smazat
  4. Krásně napsáno, moc hezky "se čtete" :) Přeji krásné dny plné energie (kterou nepochybně máte) a těším se na další pokračování! S heslem "všechno je v hlavě" zdravím z východních Čech. Katka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ten jaderný reaktor uvnitř stále jede, mám energie mnoho, ale už umí i zpomalit :-)
      A děkuji. Moc.

      Smazat
  5. Krásný příběh o vyrovnání a přijetí :-) Osobně jsem opalování nikdy moc neřešila, ale taky je pravda, že jsem obklopená samými Sněhurkami, ať už zlatovlasými nebo černovlasými, a ty (i ti) mi rozhodně neposkytují to srovnání, jaké jsi měla ty :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi ještě mladá kočka, tebe na to srovnání ještě není třeba a určitě jsem hlavně nosila úplně jinou optiku :-)

      Smazat
  6. Simonko, krásně napsaný pohled na to, co v mládí řešíme a trápíme se tím a s přibývajícím věkem a zkušenostmi to přestane být důležité.
    Jako holka jsem se opalovala dobře, ovšem někdy ve čtvrté třídě mi přišla do života senná rýma a pobyt na sluníčku byl pro mě s přibývajícími roky spíše utrpením. Někdy je mi líto, že nejsem hezky opálená, ale jsou důležitější věci v životě.
    Měj krásné dny. Růža

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já vždy toužila po okamžiku, abych si ten pobyt užila a nikoliv prosila tam nahoru, abych přežila.
      Senná rýma a určité typy alergií jsou skutečně za trest, cítím s tebou.

      Smazat
  7. Krásné čtení. Každá z nás si musí ve svém nitru ujasnit, že všechno je v hlavě. V mládí možná mnohdy hloupě uskládané, a pak v "dospělejším věku" tak nějak jinak a lépe uskládané. No některé ženy nedospějí nikdy. Zdraví Iwka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já si rok od roku víc rozumím, ale někdy cítím, že se toho mládí uvnitř nějak nechci úplně zbavit. Cítím, že pak člověku zhořkne žití. Tak snad si musím povinně kus dítěte v sobě pěstovat :-)

      Smazat
  8. Vždycky zvolíš dobré téma. Každého prostě matka příroda vybavila jinak. Já jsem s opalováním a sluncem problémy nikdy neměla a nemám snad ani teď. Jsem po svém otci tzv. snědá, takže červená jsem nikdy nebyla, hned do hněda a slunce miluji. . Ale asi jsem to nikdy nějak neprožívala, že by to mělo být něco, co jiný závidí. Starší syn se též opaluje bez problémů a slunce má rád, mladší je bělokožec :-). Už od malinka nechtěl být na slunci. A tak to má dodnes. Nerelaxuje u bazénu. Je zalezlý doma a teprve ožívá v pozdním odpoledni. :-) Obě vnučky taky sténají po neuhlídaném pobytu na slunci, u vnuka se to nějak propojilo- je blonďák, ale opaluje se do hněda.
    Hezký den, Simi!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, ve všem s tebou souhlasím. Simča píše stále lépe, bude to jednou na knížku!
      Taky se dobře a snadno opaluji i dopaluji. Ale už to neřeším, jako mladá jsem byla dlouhá a hubená, divím se, že mne ty sluneční paprsky vůbec trefily. Dnes jsem přes padesát ( hodně ) a nejsem hubená.Neopaluji se cíleně.Když jsem viděla na kolegyni poprvé alergii na sluníčko, / na Brači /byla jsem v šoku.Vůbec jsem to neznala.
      Jiřina z N.

      Smazat
    2. Snažím se psát, aby to bylo přitažlivé a hlavně to mělo hlavu a patu, blíží se léto, opalovačky a tak se téma nabízí.
      Ale celé to vzniklo při prohlížení fotek, kdy jsem měla na nose ponožky, mokré, abych vůbec mohla chodit ... tak jsem měla spálené nárty.

      Smazat
    3. Kniha je obrovský závazek, ale právě mi něco podobného říkala kamarádka.
      Ale mne spíš baví malé útvary než veliká díla.

      Smazat
  9. No, všude jsem četla, že život začíná po padesátce... já pořád nějak na ten začátek čekám a pořád nic...
    Kdo tohle napsal, musel bejt pěknej vůl. Po padesátce začne člověku docházet dech, začíná bolet celej člověk, menopauza stojí za prd a hlavně ty vrásky začíná mít člověk i na zadku! A když by si mohl konečně užívat pohodového a bezobavového sexu není s kým ...:-D Je fakt, že mě stačí málo a hned se opálím. Sice večer jsem jako Indián, ale do rána to krásně zhnědne. Moje kamarádka, bruneta má během léta krásnou rudou barvu jako vařený rak a je okamžitě spálená. Takže? Neplatí nic!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vendy, nech toho kňoukání, prosím. Po padesátce je to prča, neb si vážíš každého dne, jen prostě potřebuješ někoho, s kým se můžeš smát nebo nadávat ( podle chuti ) a nemyslet na blbosti, jestli zrovna nemáš ovšem existenční problémy, pak bych to chápala.Ale ty jsi originál a jako takový ozdoba každé společnosti tak s kamarádkou vyraž do přírody, někam do zeleně nebo k vodě a uvidíš, že ten život zas tak na prd není.Ono někdy se to jeví jako nic moc a pak zas přijde něco hezkého, držím ti palce, aby toho lepšího bylo víc. Nasaď úsměv a nekoukej na vrásky, Je rozdíl, zda budou říkat ta příjemná vrásčitá a nebo ta protivná vyžehlená.Mám tě ráda i tak!
      Jiřina z N.

      Smazat
    2. Existenční problémy jsou už dávnou součástí mého života, víc či míň. A díky za ta krásná slova. Ale zjišťuju, jak mi tu zvonila pošta, že jsem tam zapomněla dopsat že to říkala herečka Jitka Sedláčková, velice vtipná, veselá a energická žena. Ovšem dodatek o sexu je můj ;-D

      Smazat
    3. Já vzpomínám na toto období kolem padesátky za nejkrásnější v životě, zhubla jsem 35 kg, poznala spoustu úžasných lidí, procestovala kus světa a poznala úžasného chlapa.
      Nebyla jsem šťastnější v životě jako kolem 50.
      Ale máme to každá jinak, já bych neměnila ani den.
      A rozumím si ze všech období nejvíc.

      Smazat
    4. Když jsem měla padesát, sice mi čtrnáct dní před narozeninami zemřela tchýně s kterou jsem si hodně rozuměla, týden po ní mi umřela milovaná jezevčice, ale i přes to mi bylo krásně a byla jsem šťastná, protože jsem byla zamilovaná. Strašně moc. Necelý rok před šedesátkou je všechno na hlavu postavený, jistoty v prdeli, ale jsem zas zamilovaná. Do Bobule....strašně moc.

      Smazat
    5. Vidíš, každé z těch období přináší své. A to vnímání je prostě odlišné.
      Ale kdybych měla volbu, do kterého úseku života se znova vrátit, bylo by to právě tohle kolem 50, bylo nej.

      Smazat
  10. Všechno je to v hlavě. Mám dvě kamarádky, obě mají cukrovku. Jedna si jí , co chce, když je cukr vyšší - ubere. Je veselá, vždy pusu od ucha k uchu. Druhá striktně dodržuje dietu. Bohužel, má problémy se synem. Stále je ve stresu. Kdo myslíš, že má po kontrole lepší cukr? Co se týká opalování, nemám problém. Spálila jsem se jen jednou za totáče na nuda pláži. Ještě, že jsem měla dovolenou. Tři dny jsem prsa nosila zabalená v pleně s jogurtem.Byla to pro mě taková lekce, že už jsem tam nešla nikdy!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ježiši, ještě nuda pláž a mít spálenou třeba prdel :-)
      Já si spálila na flaksu nárty a mohla jsem chodit jen v mokrých ponožkách, nezapomenu.

      Smazat
  11. Pěkně napsané. Každý věk přinášlí své pro i proti a u nikoho to není stále stejné. Mění se priority a když člověk přestane myslet na to, co si o něm myslí druzí a žije naplno, pak si uvědomí, jak je šťastný. Co bylo není a někdy je to lepší, protože, co nám život odpíral, to nám nyní dává.....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Cítím to podobně, ten hon za dokonalostí se pak zpomalí nebo úplně zmizí a život se stává příjemnějším místem na spokojené a příjemné žití.

      Smazat
  12. Jako holka jsem s opalováním problémy neměla a opalovala se celkem dobře. Když mi bylo 45. jeli jsme na dovolenou do Řecka a tam se mi poprvé objevila sluneční alergie. Děs a hrůza, kdo nezažil, nepochopí. Od té doby u moře zásadně pod slunečníkem, navíc mi už stačilo sluníčko i u nás. Opálené tělo je hezké, ale není to zase tak důležité.
    Sofinka je krásná slečna ☺☺☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ano, kdo nezažil solární ekzém, nemůže hodnotit.
      V mé případě záleží i na ochranném krému, mám už vychytáno, v čem mohu bez starosti vylézt na slunko.

      Smazat
  13. Simi, byla jsem na tom stejně. Pihatá a když už jsem se opálila, tak jsem byla jako vařený rak. Moje sestra má pleť, která při kontaktu se sluncem rovnou hnědne. Od tětství jsem slýchala, abych na to sluníčko nelezla, protože ty pihy budou vidět ještě víc.A také, že Hanička má pleť jako broskvička. To mi hodně pomáhalo, hlavně v pubertě, kdy jsem se cítila méněcenná.
    Dnes broskvička hulí jako tovární komín a chlastá první ligu. Zda je opálená, nevím. Neviděla jsem jí sedm dlouhých let. Já se při pohybu na zahradě také přirozeně opálím a už dávno jsem přestala řešit pihy, barvu pleti a hlavně věk. Duše nestárne.
    Před lety tu sestra byla v době, kdy nejstarší vnučka slaví narozeniny. Oslavu pořádám pravidelně já (Marie zase pro tu mladší). A když moje mladší sestra odešla, Marie se zeptala: "Hele a o kolik je ta tvoje sestra starší?" Nic mě nedokázalo potěšit tak, jako ta otázka. 😊

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vesměs tyhle typy jako je Hanička na stará kolena vypadají jako stará indiánská větev, protože to slunce dokáže s pletí skutečně zatočit a místo ksichtu jsou pak brázdy jako od Přemysla oráče. A když se přidá ještě svěží životní styl, je na průser zaděláno.

      Smazat
  14. Já jsem si při svém druhém výstupu ukrutně spálil čelo na Fudžisan. Nějak jsem uprostřed té krásy zapomněl dávat pozor a ukolébal jsem se tím, že jsem v mracích. Bohužel japonské mraky neměly dostatečný ochranný faktor :-).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nedivím se, já když se skláním k bohům, čelo si natluču :-)

      Smazat
  15. Simi, někdo to má tak a jiný zase onak, hlavně to moc neřešit a porovnat se s tím, co prostě máme :-). Já jsem letní znamení, slunce miluji, v mládí (i ve středním věku, pozdějším věku, popadesátkovém věku) jsem se dokázala škvařit na slunci a nabírat teplo do kostí co to šlo. Jenže pár let zpět je slunce tak škrábavé a žahavé, že odpočívám na lehátku pod slunečníkem jak u moře, tak doma, je to už fuk. A ty jsi zahradní sluníčko sama o sobě, takže žádné pupínky, žádná alergie, tobě je tam prostě HEJ...
    Ála

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S věkem zralým skutečně již neřešíme různé nesmysly, ale v mládí ta touha po dokonalosti a kráse prostě potlačit nejde.
      Souhlasím, že v současnosti je slunce tak ostré a žahavé, že mají problém i velcí solární otužilci, prostě nic dobrého to není.

      Smazat
  16. Jako vždy hezké a moudré čtení!
    Děkuji a přeji hezký víkend! U nás prší, tak doufám, že prší i na tvou zahradu!
    Pa, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás na střídačku už prší druhý den a příroda si nesmírně libuje, konečně.

      Smazat
  17. Moc hezky jsi to napsala. Tohle je opravdový život. Nic není tak dokonalé, jak to může vypadat. Život nám nabízí tolik variant. Hezký víkend Simi :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V opravdovém životě si musíme jen dobře nastavit zrcadlo nebo sehnat dobrého kožního lékaře :-)

      Smazat
  18. Blondýnko, to se tak krásně čte, tvému faktoru moc fandím! Ten můj je zatím 40 plus, ale začínám pociťovat velikou změnu - a ne, přechod to rozhodně není :D. Přijala jsem své tělo se všemi jeho nedostatky, začala ho více poslouchat a spoustu věcí už neřeším. Krásné jarní dny přeji! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem v tvém věku bojovala s mnoha démony, kolem 50 jsem prožila nejkrásnější období v životě, takže se máš nač těšit !!!

      Smazat
  19. Simi, že nejlepší je se s nikým neporovnávát, na to většinou člověk přijde až časem :). Alergii na slunce mám taky - proto jsme loni byli na dovolené v květnu a v listopadu :)
    Měj se krásně

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V dnešní době má solární alergii tolik lidí, že už bývá výjimkou ten, co se neosype.
      Bohužel !
      A pak skutečně nezbývá než přizpůsobit vše situaci a stavu těla.

      Smazat
  20. Vím proč se těším na čtení tvých článků. Zvednou mi náladu. Ano 50+ přišlo prozření, že netřeba se za ničím a nikým honit, s nikým se nesrovnávat a žít, užívat si, radovat i nadávat, to k životu patří. Spousta starostí je pryč, spousta zkušeností zůstala, tak žijme a s úsměvem....
    Krásné dny měj. U nás prší, zahrada se raduje, já lelkuju :o)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hlavní je, když si to člověk uvědomí, připustí a těch myšlenek se nebojí.
      Trvá to, ale to přijetí pak člověku dovolí nadhled, pocit zadostiučinění a hlavně dávku, velikou ... pokory.
      A je mi velikou ctí tě těšit, já děkuji.

      Smazat
  21. Vsadím se, že jsi nikdy neviděla spáleného Itala 😉 A není to jen pokožkou, jsou i bílí nebo pihovatí kteří by se spálili i když je pod mrakem. Jen vědí co dokáže sluníčko u moře a vyhýbají se slunci když je nejvíc nahoře a hlavně se mažou krémem s vysokým faktorem. Spálené vidíš turisty ze severní , střední a východní Evropy.
    U moře fouká svěží ale zrádný větřík! A úplně nejlepší je procházet se po pláži místo obvyklého smažení na lehatku 😊

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Neviděla a věřím, že neuvidím.
      Vy žijete v souladu s teplotními zkušenostmi, nemáte potřebu se honit za barvou a hlavně, to moře tam máte pořád.
      My bohužel na týden nebo dva do jednou roka a pak jsme jako utržení od řetězu.
      A výsledek, ten se dostaví zaručeně :-)

      Smazat
  22. Simi, s opalováním to mám podobně, také se musím mazat a na sluníčko (u moře) jen opatrně. Ale chodím na něj ráda, stejně jako ty a na faktor 50 plus se začínám pomalu připravovat.
    Hezky jsi to napsala a čím jsme starší, tím víc víme, co je důležitější, že ano?
    Přeji Ti krásný víkend. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vždy, když jsem slyšela to šílené, hlavně zdraví, protáčela jsem panenky ke stropu.
      A jak dneska je právě to zdraví priorita !!

      Smazat
  23. To je pravda. Člověk se někdy trápí věcmi, které k trápení nejsou. Vzpomínky na spálenou dovolenou mám také, i když se opaluji dobře. Není o co stát. Krásné a osvobozující zmoudření .-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Víš, kolik tě jich mém věku čeká ???
      Těch zmoudření, myslím.
      Jen mnoho lidí není připraveno jít tomu naproti. Já už jo.

      Smazat
  24. Taky mám slabou alergii na sluníčko. Hlavně to jarní mi trochu vadí. Ale nejsem opalovací tip, takže co pochytám za pochodu to mám.😃
    Přeji krásný a pohodový zbytek víkendu.🌞

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To naše, české mne trápí málo. To mořské je horší.
      Pak si člověk musí skutečně pořídit pořádné a kvalitní mazání, možná se i promazat uvnitř :-)

      Smazat
  25. Moc pěkný příběh s ponaučením. Taky jsem se nikdy pořádně neopálila, buď jsem bílá a nebo červená, hnědou nemám v repertoáru, ale už nějaký čas si s tím nelámu hlavu, to je opravdu to nejmenší. Neřeším to zhruba od té doby, kdy jsem zjistila, že už se nedokážu s potěšením vypíkat na zahradě mezi rybízy. ;)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejdůležitější je, že když se neopálíš, alespoň si mezi rybízy můžeš nacpat pupík.
      Jaká je tragédie, když se spálíš a ještě ti kručí břicho :-)

      Smazat
  26. Nejhorší jsou plejbojové ze solárek. Se zlatými řetězy...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Alergie na umělou barvu je citelnější než ta solární, to mám po těle lentilky.

      Smazat
  27. Doběhla jsi dobu))))
    Úžasné čtení na které se vždycky těším. Nezklamala jsi:-) jako vždy.
    Já mám snědou pleť od přírody a i když jsem 50 plus mažu se stále faktorem 50 :-) Desátý den u moře jsem se pravidelně potýkala se sluneční alergií. Vyzrála jsem na ní homeopatiky.
    Odkud je to krásné povědomé foto?
    Přeji hezký pracovní týden.Eva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Fotka je z Madeiry.
      Já pokud zvolím kvalitní krém, problém již nemám. Ale nemohu prostě používat nic podřadného a nekvalitního, pak se skutečně osypu.

      Smazat
  28. Každej máme něco, že. :) Já se teda nemažu prakticky nikdy, od mala jsem takový cikáně, který vyjde na sluníčko a je hned hnědý. A já to vždycky nesnášela a chtěla jsem být bílá! Nejspíš zase z nějakého vzdoru, kterých jsem v sobě měla od dětství mnoho. Miluju ten nadhled a klid, který srší z tvých článků. To bude ten faktor 50 plus.

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.