pátek 1. listopadu 2019

Říjen v kostce ....


Prosvištěl kolem mne s obrovskou kadencí, ani svišti na golfovým hřišti nebyli rychlejší.
Chutnal po čerstvém ovoci, po jablkách plných lahodné šťávy, hroznech nasycených sluncem, švestkách, co se na jazyku válí. Pečená dýně, brambory na ohni, osmahlý špekáček a káva na slunci, které hladí, hýčká a rozmazluje.
Utekl rok od mého stěhování na jinou blogovou adresu. S odstupem těch dvanácti měsíců jsem si uvědomila svou neskonalou drzost, kdy jsem opustila vyhřívané a preferované místo autorského klubu a vrhla se do neznáma. Nelituji, stále dostávám vrchovatě. Lidé, kteří mne obklopují, mne zároveň posouvají, učí a jsou studnicí nového, mnohdy nepoznaného. Věčná a objímající inspirace blogerů, kteří vstupují virtuálně do mé obrazovky a i po skoro devíti letech blogování, překvapí. Já sama nad každým článkem daleko více přemýšlím, zpracovávám ho a připravuji. Toužím produkovat kvalitu, zkrotit kvantitu.
Není třeba vyšvihnout množství fotek, které unavují a otravují. Dávám do svých článků kus sebe, svého života, postojů, abych se nemusela stydět. A vám obrovský dík !
Netušené přízně se mi dostalo opět ze stavebního úřadu, kdy mi den před lhůtou k vystavení bylo odebráno stavební povolení. Pokud jsme podle statistického úřadu na 150. místě ve světě při udělování stavebních povolení, v Africe jim to líp fičí, nedivím se. Jsem opět na začátku, po roce a půl se kreslí třetí !!!! projektová dokumentace, doposud vždy konzultováno s patřičným referátem, vždy v pořádku, vždy splňující kritéria a vždy skončím jako kretén. Pokud si můj pozemek někdo vyhlédl, touží po něm nějaký developer, budu pro něj velikým oříškem. Já se nevzdám.
Ani nemohu, investovala jsem již mnoho peněz i kus sebe, navíc čerstvě postavené koryto potoka včetně kaskády se prostě neopouští.
Zahrada začala pozvolna odpočívat, traviny mám již svázané, po prvních mrazících přikryto choulostivé chvojím. Abych se mohla více těšit na jaro, zasadila jsem 200 cibulí krokusů a 100 nízkých botanických tulipánů, varuju všechny hraboše, mám doma samopal :-)
Před nedávnem se na pultech objevila kniha po malé děti. O první masturbaci, o sexu, jak vysvětlovat pohlavní orgány. Ano, Soptíček má čtyři roky a začíná své tělo objevovat.
Daleko horší a nezkrotná vášeň jsou moje ňadra. Několikrát za den kontroluje jejich polohu, měkkost, gumovost, zda jsem své poprsí neztratila. Pokud jsme bez společnosti, dokáži se s tím ještě srovnat, vysvětluji, popisuji, ovšem pokud mi rovná podprsenku v plném vlakovém kupé, komentuje " krásná, měkká prsíčka ", osazenstvo se válí smíchy a já rudnu až na zádech. Vnoučata jsou radost, jen kdyby ta témata kolem sexu, sexuality a druhotných pohlavních znaků nebyla tak výživná témata, jak pro rodiče i prarodiče.
S paní filmovou a televizní kritičkou Spáčilovou z Reflexu nebývám moc často ve shodě. Její filmové recenze se mi jeví ploché, nic neříkající, často obhajující její nastrojený a kritický pohled. A přece jsme se na něčem dokázaly sladit, bublat si, slintat si a být společně nadšené.
Díky podzimu a silnému nachlazení jsem měla čas potěšit své nitro filmem Rocket Man. Životopisný film o siru Eltonu Johnovi jsem zhltla jedním dechem a dlouho zůstane uvnitř.
Souhlasím s autorkou recenze, že se jedná o dílo daleko syrovější, opravdovější, méně sebestředné než o Queen. Vřele doporučuji, stejně jako excentrický a věčně zdrogovaný interpret i já toužím po lásce, objetí a nesnáším samotu...  a to my asi všichni, že.
Loučím se s prvním podzimním měsícem, ranní mrazíky malují a barví krajinu do barev, kdy se bez škrabky na auto už neobejdeme, hledáme rukavice a kulichy hluboko ve skříni.
Nadevírám dušičkovému počasí, rozsvíceným svíčkám, melancholické náladě, ale i zpomalení, vytržení z běhu, zklidnění. Příroda po věky ví, co dělá.
Vždy jsem měla s podzimem problém, nedostatek světla decimuje moji psyché. Učím se s tím žít, radovat se, jsme tu jen jednou.
Celý život jsem nesnášela olivy. Dnes ...  mohu se po nich urvat, třesu se, když je vkládám do úst. A tak dám šanci i tomu podzimu, mějte krásné a dlouhé dny, třeba za pecí.





 

53 komentářů:

  1. Simi, rok na nové adrese uběhl jako voda a já se k Tobě ráda vracím, s nedočkavostí Tvůj blog otevírám. Proč? Protože umíš krásně psát o věcech vážných i nevážných. Někdy se smíchy až zajíkám, ale smích přece prodlužuje život a já Ti za to děkuji.
    Mrzí mě, že Ti odebral stavební povolení, ale už Tě trochu znám a vím, že to nevzdáš, jsi bojovnice.
    Děti jsou zvídavé, ovšem někdy by se člověk raději viděl někde jinde. Naše vnučka už mému poprsí pozornost nevěnuje, naštěstí. A kloučka zajímají docela jiné otázky.
    Měj krásné listopadové dny. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když to čtu, jsem fakt spokojená.
      Přestalo mne bavit produkovat nicneříkající články nebo spoustu fotek. Jsem k sobě náročná a vyplatí se to, protože když jde člověk s kůží na trh, musí být přesvědčivý. a navíc rolovat kvanta stále stejných fotek je únavné.

      Vymazat
    2. jejku, jejku... tak to bych se měla nad sebou zamyslet ....;-)

      Vymazat
    3. Zde bych ráda vypíchla, že reprodukovat není stejně myšleno jako reprodukovat, bacha, nepleť hrušky a jablka.
      Konkrétně tvůj fotografický blog pokud dá fotku víckrát, tak vždy z nějakého důvodu, to je podstatný rozdíl !!!
      Ale když roluješ dvacet fotek a z toho je deset skoro stejných, jsi zpruzelá, to neříkej, že né.
      Pokud ty na jednom snímku ukážeš několik technik, má to smysl.
      Takže tak !!!

      Vymazat
    4. Máš pravdu, někde mi to strašně vadí. A je fakt že jsou asi dva blogy, kde to je pravidlem i když autoři ale dokáží i velice dobře psát. Ale fotek na jedno brdo je tam fakt hodně. Nicméně i já sama si říkám, že bych se měla naučit vybírat opravdu jen ty nej fotky a nedávat jich do článku tolik. jde to ztuha, ale budu se snažit...

      Vymazat
    5. Pro mne, laika, je velice přínosné, když na fotografických blozích si autor dá práci a ledacos vysvětlí, třeba jako Petr v posledním článku.
      I ty vysvětluješ techniky nebo proč jsi dala stejný snímek víckrát.
      Několikrát jsi dala pro názornost i fotku, která se nepovedla či jinak zklamala, no a to je pro mne jako návštěvníka ohromný přínos.
      Tvé cykly do barev jsou skvělé, baví spoustu lidí.
      Úplně ti rozumím, že když nabušíš 200 fotek, 150 vyhodíš, 30 naleštíš, pomazlíš a 20 je top, chceš s nimi do světa, pak věřím, že je nesnadné volit.

      Vymazat
  2. Co to tak pozorujeme, tak se na blogu.cz dějí nepěkné věcí, přestěhování litovat vážně nemusíš. Úřady obecně jsou v ČR pro zlost, snad to napotřetí vyjde! Soptíčkův zájem je kouzelný, ale v jistých situacích určitě ně záviděníhodný... Nicméně mě to rozesmálo, co si budeme povídat. ;) Přeji pěkný a klidný listopad!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verunko, tobě a Martinovi budu navždy vděčná, jen jsem lempl, ještě jsem nezmenšila fotky, rok se to vleče, jen ten čas, kdyby byl.
      Navíc, kdo není zdatný ve světě PC, to má velice komplikované rozhodnutí, ale nelituji, moje návštěvnost je úplně o něčem jiném než na blogu, hodně jsem si polepšila.
      Sofinčina záliba ukazovat pipinku, osahávat mi prsa, skutečně jsou to zážitky, na které se nepřipravíš a jak su stará, tak jsem rudá až na prdeli.:-)

      Vymazat
  3. Se stavebním úřadem to nevzdávej.... malý se teď taky začal zajímat o má prsa....a i svého pindu.....tyto články mi chyběly., klávesnice

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje nejmilejší klávesničko, já už ani nemohu, za obrovské peníze jsem rekonstruovala kolem chaty, teď už musím prostě vydržet.
      Ukazovaní pipinky je nyní největší záliba několikrát denně :-)

      Vymazat
  4. Se stavebním úřadem to nevzdávej.. malý se teď taky začal zajímat o má prsa a i o svého pindu....tyto články mi chyběly.... klávesnice

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak jsi chyběla ty, fakt strašně, stejně jako Veruce !!!

      Vymazat
  5. Simi, před chvílí jsem četla září v kostce a už je tu říjen v kostce. To to letí..., ale letos byl moc příjemný, teplý. Jak to, že Ti odebrali stavební povolení, já věřila, že na jaře kopneš. To mne mrzí, ale nedej se.
    Měj krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kopnu už příští měsíc, výkop inženýrských staveb není nijak proti zákonu, nebudu čekat, kdo se zase špatně vyspí !!!

      Vymazat
  6. Myslel som, ze uz stavas! Ty ale zatial inac na tu vec - vypravat mi o prsickach!!! To stavas, veru veci stavas!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahý, ty pěkně divočíš !!!
      Co se týče stavebního povolení, nedivím se, že každá druhá stavba v Čechách je načerno, jen já na to nemám koule.

      Vymazat
  7. Olivy. Ano, olivy mám rád. A Karla Olivy si vážím, pro jeho články https://www.denik.cz/z_domova/reditel-ustavu-pro-jazyk-cesky-karel-oliva-blbec-by-se-mohl-psat-s-velkym-b-2012.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla vůči olivám doslova zaujatá, hnusily se mi. Dnes se mohu po nich uštvat.
      Naprosto rozumím, protože tvá láska k jazyku, písmenkám i verši je citelná na každém kroku, navíc já bych také chtěla Blbce. :-)

      Vymazat
  8. Simi, gratuluji k ročnímu výročí na nové adresa (já ho budu mít zítra) a držím palce v boji s hraboši i stavebním úřadem. Podzim už jsem vzala na milost dávno, respektive vlatně už je mým nejoblíbenější ročním obdobím, zvlášť když se vyvede jako letošní říjen.
    pěkný víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla skutečně ve vatičce, často jsem byla na slide, vybraná jako článek dne a jako člen autorského klubu byl vždy nový článek prezentován na hlavní straně. U adminů jsem měla zvláštní protekci :-), takže odejít z takové pozice byl hodně veliký risk a nesmírná drzost.
      Chybí mi psaní na téma týdne, nu což, musím se snažit jinak.
      Podzim nebude nikdy mým oblíbeným, nemám to v krvi, já potřebuju vzlétat, ale snažím se neskučet a těšit se !

      Vymazat
  9. Simi, pokud budeš psát tak poutavě a hezky, čtenář si tě najde kdekoliv, i kdybys opět měnila adresu. A přeji pevné nervy s úředním šimlem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem změnila adresu, nikoliv sebe. Odešla jsem z tepla do nepoznaného, jistě, někteří odešli, jiní zůstali, přišli noví.
      Já také jdu za lidmi, kteří mi mají, co nabídnout, co předat. Takové kecy o proklikávání, no, co si budeme povídat.
      Dělat blog, psát a hlavně zůstat, není prdel, zažila jsem už mnoho příchozích, o kterých není vidu ani slechu.
      Pavlí a u tebe, která nemá blog, u tebe si vážím návštěvy na 100 %, děkuju.

      Vymazat
  10. Simi, u tebe si člověk uvědomí tu rychlost, s jakou čas běží. Říjen, tedy až na anabázi se stavebním úřadem, si měla krásný, a já taky.
    Přeji ti listopadové večery u hořícího krbu, s miskou dobrých oliv a sklenkou něčeho dobrého k nim.
    Měj se, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejhorší je, že se mi pletlo září s říjnem stále dokola, byla jsem z toho hotová. Skutečně mi ten měsíc uletěl šíleným způsobem.
      Anabáze se stavebním úřadem je k smíchu, skutečně se začínám domnívat, že si můj pozemek vybral někdo druhý a nebo ředitel Územního plánování je mým zhrzeným milencem :-) :-)

      Vymazat
    2. Tak milence si snad pamatuješ, né...?! Pro jistotu se jdi na něho kouknout...:)

      Vymazat
    3. Mám za sebou hodně divoká rocková období, tudíž nebudu machrovat !

      Vymazat
  11. Tak pokud si v Africe plácaj baráky z křoví a hlíny, nedivím se že jsou ve vydávání stavebních povolení před námi. Asi bys s tím samopalem na myši měla vyrazit na ten stavební úřad. S krokusama jsem tedy žabař, zakoupila jsem letos jen 50 nových kusů....;-) ale hromadu dalších nových cibulovin. Teď jsem se zbláznila momentálně do ozdobnejch česneků...na příští rok mám v plánu koupit ten největší. Má výšku stonku 100 cm a obvod květu 30 cm, tmavě fialové obří koule.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ozdobné česneky jsou nádhera. Já jsem si dovezla z Madeiry kalokvěty, obrovské a nádherné hlízy. Budu se modlit, aby to přežilo, protože květy mám naprosto luxusní.
      Musím počkat s cibulemi, to víš, stále mne čeká moc bagrování a pak teprve sázet.

      Vymazat
  12. Touha po kvalitě a neustálém zlepšování je mi velmi sympatická a v blogovém prostředí se s ní člověk zas až tak často nesetkává. No a ta tvoje zdravá zabejčilost je obdivuhodná a v mnohém inspirující :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk se musí po určité době zamyslet, jak to chce a čím upoutá pozornost.
      Od toho se odvíjí náročnost, ale i návštěvnost. Lidé od tebe tu kvalitu pak očekávají automaticky, tím jsi posunován a tlačen k lepším výkonům.
      Když mne kupříkladu ty pochválíš, přesně vím, že to dělám dobře, je to jako metál na Hradě, ale v dobrém, Petře.
      Nevzdám se, nevzdám, už tam je kus mne a stále mne to místo oslovuje. Prostě nevzdám .-)

      Vymazat
  13. S paní Spáčilovou není v souladu většinou kdekdo :D.
    Přeji ti, aby komplikace kolem stavby pominuly. Krásné podzimní dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona je za to placená a když čtu recenze u Petra, kopla bych jí potom do zadku. Myslím, že svou práci nedělá dobře, samozřejmě, můj názor není berná mince.
      Komplikace budou a veliké, mráz kopřivu nespálí.

      Vymazat
  14. Milá Simi,

    to mě teda mrzí s tím povolením, ale VĚŘÍM, ŽE NAKONEC SE VŠE V DOBRÉ OBRÁTÍ. :-)
    Jak je na tom čičák?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dí, až jednou uslyšíš, že na ústeckém magistrátu došlo ke střelbě, budeš už dopředu vědět, že je to blondýna. :-)
      Edík je už v kondici. Vypadalo to minulý týden hodně bledě, dokonce mu pan doktor píchal heparin, aby nedostal mrtvičku. Dvě noci jsem s ním nespala, byla jsem šílená, to víš, mám ho 12 let.
      Ale vše jsme zažehnali, senior se druží, postavil to do latě a hlavně má zase zájem o život, což je důležité. Já se jednou poseru, až ho budu zakopávat, hrůza, jsem citlivka, vím !!!

      Vymazat
  15. Simi, krásně jsi to zase shrnula... co na to říct? Snad jen, taky jsem nějak nevnímala roční období, jen poslední dobou se snažím uvědomit každý den,. Jsme tady vážně jen na skok.. tak škoda promarnit chvilku, kterou jsme měli šanci zaznamenat jen jednou...
    Měj se fajn, se svíčkami i hrnkem čaje a třeba to i zajídej olivami, jen aby ti bylo pořád jenom dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Včera jsme seděli v autě a padlo ...už aby byl březen. No jo, ale s ním bohužel i pět měsíců života. Ta tma celý den je zoufalá, člověk propadá dušičkovému počasí, ale zároveň rychle s těmito myšlenkami stárne.

      Vymazat
  16. Tedy s tím stavebním úřadem je ale trápení. A pak má být v Praze dostatek bytů, když to vypadá takhle! Ach jo. Moc držím palce, aby to už konečně doopravdy vyšlo!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyto úřady jsou špatně řešitelné, nikdo nedodržuje lhůtu 30 dní a nikdo si nestěžuje, protože na sebe nechce upozorňovat. Místo 30 dní jsem na jedno vyjádření čekala tři měsíce a nedovolila si třeba jen pípnout.

      Vymazat
  17. Hezký měsíc jsi měla, až na to stavební povolení.
    Chválit budu osobně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věř a víra tvá tě uzdraví, já se snažím, co to dá.
      Občas je to poser, občas pohoda, hlavně že je zdraví.
      Těším se na pochvalu u kávy.

      Vymazat
  18. No já mám fotoblog, tak vyšvihuji kvantitu fotek. Co už naděláme.S těmi stavebními povoleními je to katastrofa. Najdou se proto i tací, kteří přestavují bez povolení a pak je malér. Dokonce bez posouzení a doporučení statika.....Přeju, ať se ti to konečně podaří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na fotoblogu se nabízí kvantita fotek, ale když je to na blozích klasických a objevuje se jeden záběr 5x, je to hrůza.
      Každá druhá stavba v tomto státě je na černo, já takové koule nemám.

      Vymazat
  19. Naše úřady to je katastrofa celkově.
    Jinak jsi ale měla kouzelný měsíc. Sofinka pobavila. Malý princ sice zatím sexualitu neobjevil, ale bavíme taky okolí. Cesty MHD jsou zážitek pro všechny zúčastněné.Je zvídavý, upovídaný a hlasitý. Miluju jej :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že stavební úřady v celé republice jsou na pěst, ale ono se vytratilo slušné chování a dodržování pravidel z celé společnosti a ten, který tomu velí, je král arogance.
      Hlasitý ... to by se k nám skutečně hodil, taky jsme se Sofinkou hlučné !

      Vymazat
  20. Já myslela že už máš vybagrováno a stavíš. S povoleními na cokoliv je problém všude, což je asi slabá útěcha. Jde asi i o to, na koho narazíš.
    S dětmi je legrace, mají šestý smysl na to, jak tě přivést do rozpaků, buď ráda že to zatím odnesla jen prsíčka :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bagrovalo se celé jaro, léto, ale ploty, ohrazení kolem celého pozemku.
      Na to naštěstí povolení netřeba.
      Tohle objevování sexuality a pohlavních orgánů je skutečně výživné a ty komentáře, myslím, že ani paní učitelka ve školce se nenudí, když si všichni ukazují pipinku a pindíka :-)

      Vymazat
  21. Krásný říjen jsi prožila. Tvoje zadrada je úchvatná. Je to takové pohlazení po duši, divat se na její fotky. Já už zahradu nevlastním. Právě v říjnu jsem celý dům i se zahradou přepsala na syna....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda, přišlo mi, že tě to baví. Ale ty máš koníčků hodně včetně náročné práce, tak se můžeš realizovat jinde a jinak.
      V našem věku je potřeba mít nějakou zábavu, koníček, jinak člověk debilní a otravuje život okolí.

      Vymazat
  22. Říjen bezva zhodnocený, Sofinka nemá chybu a stavební úřad neuvěřitelně arogantní-jenže Ty se určitě nedáš!
    Pěkné dny, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se ani nemohu dát, už jsem tam nasypala strašně moc peněz.

      Vymazat
  23. Blondýnko, krásný říjen si měla a tvoje zahrada mě pořád dostává, nádhera. Přeji ti hodně sil do dalšího boje, jednou to sakra musí skončit!

    OdpovědětVymazat
  24. Přestup do jiného prostředí se ti povedl náramně. Čtenáři se neztratili, jak to často bývá.
    S tím stavebním povolením zrovna dnes (nebo včera) byl na internetu článek, že nejlepší je stavět načerno, protože zcela výjimečně dojde k rozhodnutí stavbu odstranit. Samozřejmě to nechci doporučovat.

    Elton John není má krevní skupina, líbí se mně od něj vlastně jen jedna píseň: Sorry Seems to be the Hardest Word. Vždy mně byl ale záhadou jeho účes, to jsou jeho vlasy, anebo nosí paruku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elton John také není šálek mé kávy a nikdy nebude. Ten film je skvěle natočený, je syrový, autentický. Je o tom, co mi normální smrtelníci nechápeme. Máš kolem sebe davy, jsi slavný, jsi bohatý a zároveň nejosamělejší a nejchudší na světě.
      Pamatuji si, že před mnoha lety byl skoro plešatý, proto ta záliba v kloboucích.
      Bylo to i ve filmu, že měl přehazovačku.
      Četla jsem, že několikrát absolvoval transplantaci vlasů, evidentně tahle investice dopadla skvěle. Navíc v dnešní době muži používají různá tupé z pravých vlasů, třeba Osmany Laffita s manželem si v tom libují a mají pak bohatou kštici.

      Vymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.