středa 25. ledna 2017

Opečovávat či neopečovávat ???...

....při rekonstrukci bytového jádra před několika lety jsme si zařídili stavební dozor. Pan stavební ing. každé ráno docházel na kontrolu do bytu, prohlédl odvedenou práci, vyžádal si následně opravy a jediné s čím nebyl spokojený, byla rychlost provedných prací. Termíny odvedené práce se prodlužovaly a stavební dozor byl nepříjemný až hysterický.
Jednoho rána si mě zavolal stranou a mezi zuby hodně ostře procedil : " Okamžitě se na to vyserte, ale okamžitě "....
Vyvalená jsem stála s otevřenou pusou a záhy se na mě spustila lavina výčitek a oprávněných.... v dobré víře jsem ráno čekala na pány řemeslníky s kávičkou a nějakou dobrůtkou, v poledne byl teplý obídek, odpolední kávička se štrůdlíčkem a záhy teplý páreček s křupavou houstičkou zalitou vychlazenou jedenáctkou. Takže kam by kluci spěchali, když byl takový servis. Já v dobré víře, aby se dobře a rychle pracovalo, oni ještě v lepší víře, kam bychom spěchali, když máme teplo a dobře vařeno a pečeno celý den. Poučila jsem se, další roky jsem byla při servisu při zdi.
Mnohokrát jsme toto při různých příležitostech probírali....HOSTIT či NEHOSTIT ???...kde je ta mez, co se sluší a co nikoliv.
Starší generace řemeslníků je na občerstvení zvyklá, jsou to zavedené a zajeté koleje, kdy při práci očekává svačinku nebo obídek, kávičku či pivečko. Mladší generace se už takového servisu nedožaduje, dokonce mi jeden pan instalatér řekl, že se k nám nepřišel naobědvat, ale makat.
I názory se na toto velice různí....jeden můj kamarád mi říkal, že zedníkovi velice dobře platí, tudíž nevidí žádný důvod, aby jeho manželka poskakovala kolem plotny a servisovala.
Moji sousedi měli v létě na zahradě klempíře a ten si o kafíčko říkal každé dvě hodiny a neomaleně si vyžadoval i nějakou sladkou tečku. Přitom vím, že sousedka je skvělá hostitelka, spíš pan klempíř nevěděl, kde je práh slušnosti.
Současná doba je ostrá, řemelsné práce, zednické práce, instalatérské práce jsou drahé. Hodinový manžel si zcela otevřeně řekne za hodinu práce v domácnosti od 500 kč do 750 kč a považuje tuto částku jako za samozřejmost.
A pak se tedy nabízí otázka ...OPEČOVÁVAT NEBO NEOPEČOVÁVAT ????....za práci, služby či nějaký výkon zaplatíte celkem tvrdé prachy a je ještě doba na to běhat s kávičkami či obídky ?
Přijde mi toto jako obrovký přežitek doby minulé, byť nejsem lakomá a vím, že schopného pracovníka je třeba si hýčkat, boj s návyky dřívější společnosti je v tomto ohledu někdy už předem prohraný....nebo né ???

35 komentářů:

  1. Kávu uvařím ráda, proč ne, v létě nakoupím balenou vodu...tím to končí. Já totiž na rozdíl od tebe "jsem lakomá" (přesněji:  lakomá v těchto případech).

    OdpovědětSmazat
  2. [1]: Lucko, jé to je super, že zrovna ty reaguješ....jak je to v cizině

    OdpovědětSmazat
  3. U nás se opečovává. Ale za celou dobu, co pamatuju, jsme měli jen fasádníky. Dopoledne jednou požádali o čaj/kávu, oběd byl - guláš, špagety (jinak by museli odjet někam do hospody, nebo by si přitáhli svou svačinu a stejně by seděli) - prostě, oběd je standard, i prodavačky mají pauzu. Odpoledne káva/čaj, příp. chlebík, rohlík ke svačině - nikdy ne dezert. A příp. večeře - párky, chleba. Ale byli to muži přes 40, takže už ta starší sorta.

    OdpovědětSmazat
  4. Ano, je hodně velký rozdíl, zda hodinově, nebo od kusu

    OdpovědětSmazat
  5. Co vím od manžela (zedník), tak po listopadu dostali jen pití a na oběd si zajeli do hospody. Nikdo neměl povinnost je obskakovat. Bylo to jen na dobré vůli majitele, zda jim podá další občerstvení. Ale nepovažovali to za samozřejmost.

    OdpovědětSmazat
  6. Simi, na rekonstrukci fary se podílelo hodně řemeslníků a ani jeden nic nechtěl.Předali jsme klíče a oni pracovali i v naší nepřítomnosti. A rychle a precizně Vždy mně předali výpis za materiál a práci.Byla jsem velice spokojená a připlatila jsem jim.

    OdpovědětSmazat
  7. Rozhodně to není povinnost, Simi, jenže já jsem pohostinný typ a řemeslníkům podstrojuju.

    OdpovědětSmazat
  8. Taky jsem dřív hostila, ale teď už ne. Maximálně nabídnu něco k pití, když je třeba vedro a pod.  Mnohokrát jsem zjistila, že se to nevyplácí

    OdpovědětSmazat
  9. Na mladou generaci to řemeslníci nezkouší (a my na ně taky ne).. alespoň tady u nás :)

    OdpovědětSmazat
  10. já jsem nabídla jednou instalatérovi kávu. dal si jí a ještě mi poděkoval. on nechtěl nic k jídlu, naštěstí. takže já jsem pro, ale s mírou...jídlo bych nenabídla ani za nic...

    OdpovědětSmazat
  11. Neopečovávám,  nemám koho,  manžel je strašně šetřivej, než by platil řemeslníky, radši to všechno umí sám

    OdpovědětSmazat
  12. Přijde na to, o jakou práci se jedná a kde a také kdo ji dělá a hlavně pro koho. A to poslední je HODNĚ důležité (vrátím se k tomu). Ale ano, také se podstrojuje (nedokážu porovnat, jestli více či méně). Není to jen náš zvyk. Markantnější je to hlavně na venkově (jižanském), kde se občerstvení považuje za samozřejmost. My už tohle moc neznáme (možná naše prababičky), ale  čím více na jih, tím více platí: muž-lovec vs. žena-strážkyně krbu. No a z toho vyplývá, že kdyby hospodyňka nechala řemeslníky hladem, byla by to lovcova ostuda. Jasně, trochu to zveličuji, ale + - tak to je. To je ale případ lidí od chudých po střední vrstvu.

    OdpovědětSmazat
  13. U našich to bylo jako u Meduňky, táta je takový domácí hodinový manžel A barák stavěl se svým bráchou... takže tam to je taky o něčem jiném, ten by si sám o pořádný peníze neřekl, takže tam k hoštění ještě karton cigaret a tak

    OdpovědětSmazat
  14. Za mě jednoznačně neopečovávat! Když budou dobře makat, nabídnout jim kávu, čaj, eventuelně nějaké sladké. Ale oběd rozhodně ne! Je to překonaný zvyk a sama jsi na něj vlastně málem dojela...

    OdpovědětSmazat
  15. Při rekonstrukci domu muž zaměstnal svého kamaráda. Nejen, že jsem vyvařovala a vypékala, ale ještě jsem zedníka vozila 15km k nám a zpět domů - potřeboval se občerstvovat pivem. Jeho práce byla hrozná, dokázal vyzdít otvory na dvě stejná okna s 8cm rozdílem. Viděla jsem to jen od pohledu. Tak přizdíval, aby velikost odpovídala. Věčně jen vykuřoval a diktoval, co je třeba připravit, namíchat a nanosit. Po měsíci jsem všeho měla dost a po velké hádce s mužem, jsme milého pracanta vyplatili a rozloučili se s ním. Podařilo se mi sehnat dva důchodce, kteří tuhle rozvrtanou práci dodělali a poměrně levně. Pro ty jsem vyvařovala ráda.

    OdpovědětSmazat
  16. Při rekonstrukcích naší chaty (střecha a později WC a koupelna) sehnal manžel řemeslníky, kteří dostali klíče a práce probíhaly téměř bez nás.Každý den odjížděli domů.   K dispozici měli kávu,nějakou sladkost a pití.   Občas se manžel zajel podívat, jak práce pokračuje. Při dokončení a převzetí je pozval na oběd. Dříve se hostilo celkem dost, ale mně také v práci za moje povinnosti nikdo nehostil

    OdpovědětSmazat
  17. Já můžu nabídnout pohled z druhé strany. Můj muž se celý život pohyboval po domech a domácnostech, kde montoval elektrické topení. Ted' už dělá jen servis a já, pokud vím, že pracovat bude déle, ho vybavím svačinou. Kávu občas dostane, ale na jídlo si bud' zajde, nebo ho má sebou.

    OdpovědětSmazat
  18. [14]: Trochu jsi zhnusila mou oblíbenou Itálii. Překvapilo mě to - a hodně.

    OdpovědětSmazat
  19. Dříve jsem taky vyvařovala,zvláště když jsme stavěli svépomocí dům,ale to byli většinou kamarádi a tak jsem je ráda hostila.Pak jsme měli jednou firmu,Ti se nepřetrhli a kafíčko s oplatkou vychutnávali vždy hodinu,takže jsem brzy skončila. Ale jednou se mi stalo,že mi řemeslníci od sjednané ceny za práci odečetli cenu svačin a obědů co jsem jim servírovala,tak to se mi líbilo,to bylo férové. Ale kafe nabízím vždy,ale tím to taky končí.

    OdpovědětSmazat
  20. Za posledních 10 let jsme přestavovali dost. Mám dobré zkušenosti. Málokdy se nechali zvát na oběd, to stačila miska narychlo s guláškem. Ale firmy dnes fakt mají dělat, šéfové je kontrolují a netrpí přestávky. Mají svoje pití, jídlo, většinou. Jsou drazí hodinově, ale už se nevyskytuje loudání. Už na ně většinou čekají jinde, vydělají si. Čas jsou peníze už i v Česku.

    OdpovědětSmazat
  21. ... mám nedaleko ochotného všeuměla a ten v případě potřeby zapojí i své syny. Nic nechce, je doma vytížený odbornou prací, ale na nutnost slyší a sám řeší, jak co udělat. Nic nevyžaduje, spěchá domů. Čili obecně - nehostit, ale drobně občerstvit

    OdpovědětSmazat
  22. [20]: Jejda, to jsem ale vůbec nechtěla. Čím konkrétně? Absencí emancipace nebo snobákama?

    OdpovědětSmazat
  23. [25]: No, tak to byla jedna z prvních věcí, která mi tu převrátila žaludek. Ale to je na článek, tak možná něco spáchám.

    OdpovědětSmazat
  24. [26]: To určitě napiš, protože to bude zajímat spoustu lidí.

    OdpovědětSmazat
  25. Pokud není manžel tak šikovný jako je ten Meduňky, služby hodinového manžela jsou dneska super! Ničím ho nehostíš, protože on skutečně příjde na "práci" a nečeká žádné pohoštění. Moje kamarádka, vdova, která si po smrti manžela (zemřel ve 40letech)neuměla ani vyměnit prasklou žárovku, jak ve všem na svého muže celých 20 let spoléhala, je s hodinovým manželem stejně tak spokojena jako se svým zesnulým. Tedy v oblasti "služeb" v domácnosti.

    OdpovědětSmazat
  26. Já zažila, jak to že se řemeslníci hostili ....doba před 30 lety....i to, že teď už vážně žádný servis ani nechtějí    Takže servis poskytuji, jen pokud maká přítel s kamarádem    Ale kávu nabízím každému, i v práci, když příjde nějaký řemeslník

    OdpovědětSmazat
  27. Tak tady já jsem se sžila s novou dobou velmi rychle. Žádné vyvařování, žádné podstrojování, pouze pitný režim.     

    OdpovědětSmazat
  28. Kdysi se to tak dělalo. Ale to byli i ti dělníci asi placení jinak. Pokud jsem si sjednala na práci na chatě nebo doma na omítání bytu soukromníka, tzv meloucháře, který to udělá mimo svoji práci, tak jsem mu jídlo a pití zajistila, ale nepodstrojovala jsem mu tak luxusně. Přestavba jádra, kuchyně a předsíně nás čeká v březnu, ale jelikož kuchyň nebude, tak nebude ani podstrojování. Dělníci mají ale volno na oběd, což je ze zákona.

    OdpovědětSmazat
  29. Moje máma dělníkům a řemeslníků vypínala i rádio ... Já jsem se vždy hrozně styděla, ale zase - když se mají dobře a je na co koukat, proč to dělat rychle...

    OdpovědětSmazat
  30. Opečovávat, ale s mírou. Když přijde drobnější řemeslník, dostane kávu, čaj nebo limču. Když nám předělávali byt od základů, nebyli jsme doma, tudíž se ani neopečovávalo. A jsem tomu ráda, protože to byli takoví fušéři, že by mně ještě dnes cukalo oko, kdybych byla tak blbá a měla starost, co dostanou do bříška .

    OdpovědětSmazat
  31. Není nad hodinového manžela, ten se může postarat i o zednické práce či práci na zahradě-

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.