sobota 21. ledna 2017

Moje nejčernější černá....

...před 17 lety jsme si za cíl své dovolené vybrali hodně atraktivní místo, jeden z velice malých ostrůvků velkého souostroví Kanárských ostrovů....pro mě dokonalou perlu, kouzelné černé pláže s neuvěřitelným horizontem, jemný, jemňoučký černý píseček a tisíce ještěrek. Nádherná destinace nedotčená turisty, kde se čas kouzelně loudal a člověk měl možnost poprvé v životě poznat surfařskou komunitu zblízka, díky větru se zde oddávají neuvěřitelnému šílenství na vlnách....to je ostrov La Palma.
Bohužel cesta za takovou krásou je velice netradiční, letělo se čtyřmi letadly, tedy přestupování jako na tramvaj a celkově jste v Karibiku dřív ...dlouhých 12 hodin trval let i s přestupy. Nelituji, protože tak omračující dovolenou v nedotčené destinaci možná už díky šílené komerci nezažiju.
Cesta zpátky nebo spíše let zpátky po třech přestupech....těšíte se už domů, někde tam ve vás ještě bouří moře, nohy máme ještě lehce vrzající od písku a sedíte na letišti, sedíte tupě a přemýšlíte, co vás čeká doma ?
Seděli jsme na obrovském transferním letišti Grand Canarie, popíjeli odstředěnou pomerančovou štávu a čekali už za odbavovacím prostorem na pokyn k nástupu do letadla. Čas nástupu minul, přidávaly se minuty, všichni významně pokukovali na hodinky, cedule a stále nic...dvacet, třicet minut....
Když v tom se z vedlejšího odbavovacího prostoru, tunelem k letadlu rozeběhla černá masa, masa žen, masa mužů , masa řvoucích lidí a dětí....do haly se hnal obrovský dav arabských žen zabalených od hlavy až k patě v černé, mužů též v převažující černé....odhazovali tašky, odkládali malé děti a vrhali se na zem, kde fanaticky arabsky řvali, mlátili hlavami o zem, některé ženy padali celými svými těly a hystericky gestikulovaly. Do toho všeho řvaly neřízeně jejich děti.
Během několika minut se hala proměnila ve fanatickou apokalypsu , černou vlnu řevu, modliteb.
Letištní ochranka stála , stáli jsme mi všichni jako přikovaní, stáli jsme s pusou otevřenou, nechápající, vyděšení ....viděla jsem ve svém životě nejčernější černou a nikdo z nás neměl tušení, že za rok se změní svět, za rok spadla v New Yorku dvojčata a svět začal odpočítávat jiné dějiny....plné násilí, zabíjení, fanatismu.
Kdykoliv vidím, co dokáže ta nejčernější černá, vzpomenu si na letiště a dnes už chápu, co mi tenkrát utíkalo....viděla jsem nejčistší substanci , takřka krystalicky čistou substanci fanatického náboženství...

33 komentářů:

  1. Nic proti uprchlíkům nemám, pokud se chovají civilizovaně. Jela jsem s nimi jednou vlakem, kde jich byla většina, byli velice hluční a ve vlaku se chovali jak kobylky a já měla trochu strach...

    OdpovědětSmazat
  2. Hmmh, nechtěla jsem spíš náhodou napsat, že nejčernější černá není jen černá?

    OdpovědětSmazat
  3. Simčo já si vzpomínám, jak o Kanárských ostrovech básnila moje sestřenice. Byla to prý její nejkrásnější dovolená.

    OdpovědětSmazat
  4. Zajímavý článek a jak dramaticky popsáno - ta změna od pohodové pláže k výjevu na letišti.

    OdpovědětSmazat
  5. My si zas takovou podobnou dovolenou mimo přeplněné turistické lokality užili na Krétě a bylo to fakt úžasné.. Půjčili jsme si na celý týden skútra a prošmejdili okolí křížem krážem. Ještě teď vzpomínám na ty puchýře na spálených ramenech, která jsem si samozřejmě před sluníčkem nechránila...

    OdpovědětSmazat
  6. Nemám ráda muslimy a jejich náboženství... A jak píše pihovatá vopice, na ten pořad jsem se včera dívala a byla to síla... Mám z nich hrůzu.

    OdpovědětSmazat
  7. Hodně zajímavý článek. Popravdě mám z nich trochu husí kůži, když vidím, co ve světě dělají.

    OdpovědětSmazat
  8. Báječně jsi popsala ten skok z naprosté pohody do naprostého zděšení.

    OdpovědětSmazat
  9. tak to je dost brutální, to ti nezávidím...

    OdpovědětSmazat
  10. Tak to bych asi taky stála s otevřenou pusou

    OdpovědětSmazat
  11. Nerozumím tomu, že toto náboženství je z mého pohledu netolerantní a kruté vůči ženám, přesto ho samotné muslimky tolik brání Samozřejmě není to jenom otázka zacházení a chování vůči ženám, nelíbí se mi tato víra všeobecně, pro mne je příliš fanatická a mám z toho všeho docela strach

    OdpovědětSmazat
  12. Tedy... Po tak krásném úvodu jsem čekala něco stejně úžasného, ne-li více od srdíčka... Ale to, co jsi popsala, z toho mám husinu ještě teď!

    OdpovědětSmazat
  13. Fanatismus také nesnáším....   

    OdpovědětSmazat
  14. [1]: Když se všude o uprchlících diskutovalo, nezúčastńovala jsem se, jako ženě a jako matce mi dělal problém dívat se na děti, těhotné ženy atd.

    OdpovědětSmazat
  15. [2]: Nevím, co jsi chtěla vyjádřit, já v té černé jasno mám

    OdpovědětSmazat
  16. [3]: Byla jsem na dvou Kanárských ostrovech a skutečně je zde nádherně, neskutečně, není to až tak komerčně profláknuté.

    OdpovědětSmazat
  17. [4]: V té době to nemělo pro mě takový význam jako dnes, dnes to chápu zcela v jiném podtextu

    OdpovědětSmazat
  18. [5]: Luci, přání , aby na světě vládl mír a pochopení je asi hodně naivní hlavně od nás žen, které nemáme potřebu krve, násilí, zabíjení. Obávám se jen, že právě ta zfanatizovaná muslimská část světa nám ještě neblaze zatopí, bohužel

    OdpovědětSmazat
  19. [6]: Nemohu napsat, že mě řídí nenávist, já jim nerozumím. Nejsem nábožensky činá, víra mě nechává chladnou, proto nerozumím jejich fanatizmu, jejich zabíjení, jejich postoje jsou mi zoufale cizí.

    OdpovědětSmazat
  20. [8]: Je mi naprosto jasné, že existuje, žije mnoho inteligentní muslimů, arabů, kteří žijí v kontextu moderní civilizace a ke svým kořenům vzhlížejí sice s úctou, přesto jinak. Ale valná část muslimských států má daleko silnější, daleko mohutnější kořeny a tam ten fanatismus prostě je, máme se čeho obávat.

    OdpovědětSmazat
  21. [7]: Dodnes vzpomínám, jak vyděšeně jsme tam stáli a nechápali...záhy se svět změnil díky jim, bohužel

    OdpovědětSmazat
  22. [9]: Než spadla dvojčata, bylo vše jinak, i když třeba k atentátům docházelo, nebyl to tak bolestivé jako dnes

    OdpovědětSmazat
  23. [12]: My všichni bychom měli mít husinu

    OdpovědětSmazat
  24. [23]: no a máme ju nakonec jen my,co v podstatě o ničem neorzhodujeme...

    OdpovědětSmazat
  25. jak jsi popisovala tu dovolenou.. tak nádhera.. a ten konec.. hej to bych teda nechtěla zažít.. já bych nebyla schopná ani nádechu.. bála bych se..

    OdpovědětSmazat
  26. Veľmi nádherne napísaný článok! :)

    OdpovědětSmazat
  27. [27]: Před 17lety

    OdpovědětSmazat
  28. [25]: Však mi se bály taky

    OdpovědětSmazat
  29. [29]: Ježíš ne, letěla jsem v sobotu. Přímý let z Prahy stále není.

    OdpovědětSmazat
  30. To musel být nepředstavitelný šílený zážitek, Simi.

    OdpovědětSmazat
  31. Všechna náboženství a přesvědčení jakéhokoli druhu proměněná ve fanatizmus jsou děsivé, z paměti nevymazatelné.....Právě ta obliba v jednotných barvách davu nahání strach a ještě k tomu ten řev, kterému nerozumíme......Dej pokoj a už se nám to tu černá v některých městech až příliš.

    OdpovědětSmazat
  32. Bože Simi, ty mě děsíš. Mám husí kůži a plavou mi oči. Vzpomínka na pád dvojčat není příjemná...Fanatismus jsem naštěstí nezažila a ani po om netoužím...

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.