neděle 11. října 2020

 Soud lásky ....



Gabriela a Miroslav. Nebo Miroslav a Gabriela ?
Bim bam, bim bam, vyzvánějí svatební zvony. Gábina se uvnitř tetelí a laská si myšlenku na dlouhé obláčkové svatební šaty. Hlavně bílé.
Ve svůj první svatební den se natěsnala jen do šatů ve valérech slonové kosti a babička smutně pravila, že jsou nějaké zaprané. " Co zaprané, Gábinko, jsou takové oválené. "
Zažloutlý svatební mundúr, polámaná porozvodová duše.
Zaplašila mizernou vzpomínku a s nadějí hleděla v lepší zítřky.
Proti ní seděl takový fešný mužský a jak byl upravený. A jak vychovaný. 
Vždy vstal, když běžela čůrat. A ona nervózně čůrala celý večer.
U zrcadla si obtahovala konturu rtů, šťastně je špulila. Může mít vůbec takové štěstí ?
Nevadí mu ani můj Maxík, děti miluje. Co miluje, zbožňuje !
Oči najednou zastaví těkavý tanec, zadívají se do odrazu a smutně žalují : " Gábino, tobě chybí chlap, tobě chybí pořádný sex ? "
No jo, chybí.

Gábina loupe brambory. 
Na bramboráky, přidává hodně česneku a majoránky. Mireček to tak miluje.
On se narodil jako požitkář.
Cokoliv mu Gabča naservíruje, on děkuje, chválí a vždy se na ní tak krásně podívá.
Zamilovaně.
Pohladí jí jemně po tváři. Mireček tak krásně hladí a všude.
Při vzpomínce na včerejší noc se začervená, celý dům musel slyšet, jak dokáže ten kanec zahrát na strunu erotiky, srovnat brázdy dlouho neorané a neplodné půdy.
Jemně jí polaská hrot bradavky a v podbřišku se rozletí hejno motýlků. 
Doufám, že Maxík u té pohádky chvilku vydrží. Dlouhou chvilku.
Na světě je první připálený bramborák. A jeden rychlý, za to dokonalý orgasmus.
A motýlci plní nektaru.

Jeden veliký nákup. 
Ty prachy snad létají komínem. Zaplatit Maxíkovi kroužek, z tepláků vyrostl.
Jo a došly tablety do myčky.
Gábina smutně otáčí pětistovku. Do výplaty nevyjdu, zase si bude potupně půjčovat od babičky.
První měsíc Mireček poslal peníze mamince na Moravu, neměla na uhlí. 
Druhý měsíc mu nezaplatili za opravená auta a to pod nimi ležel v takové strašné zimě, že to chudák odstonal velikou rýmičkou a ještě větším kašlíkem.  
Určitě měl náběh na zápal plic, z postele vylezl až po třech týdnech. Slabý, úplně jako moucha.
Ale telecí ragú mu na tváři vykouzlilo úsměv, už to byl zase ten fešný a žhavý chlap.

Sedí nad rozlitou kávou, slzavé údolí přetéká, bude třeba tu kaskádu vypustit. S kým jiným než s kamarádkou. U silné černé kávy.
Bože, já jsem tak blbá. Já jsem tak hloupá a potáhne nudli až z Nuslí.
Vypráví, jak jednou přišla dřív domů, to ten premenstruační syndrom. Břicho jako sud a ta bolest.
Těšila se, jak si vezme tabletku a skočí pod peřinu.
Ale pod peřinou ležel vyděšený Mireček. 
Co dělá ráno v deset v posteli ? Proč není v práci ? Proč se tu válí ?
Poprvé za celé ty dlouhé měsíce z ní vypadlo to úlevné. Kdy jí konečně přispěje na domácnost ?
To se nestydí ? Živí ho ženská !
Má dluhy po rodině, vypomáhala i penzistka babička, vyprosila si půjčku.
Dluží, kam se podívá a muž jejího života nepřidal ani korunu.
Z koupelny zmizel kartáček, ze skříně oblečení a v bytě je ticho.
Mireček utekl jako malý kluk, kterému sebrali autíčko a bude si muset zase hledat jiné pole působnosti.
Bože, já jsem tak blbá.  "A ještě mi škube pravý oko " dusí se vzlyky Gábina.

A co na soud lásky ?
Jaký vysloví verdikt ? 
Pan přísedící pravil, že každý máme svou hrdost a ani studená ložnice není důvod ze sebe dělat vola.
Druhý přísedící tvrdě a bez kompromisu odsoudil příživníka takové kalibru a předsedkyně senátu musela být nestranná, z důvodu právní roviny a skutečnosti, že má právě v ložnici Jiříčka, který do bramboráku rád hodně chilli. Po něm je jako býk. Chudák, nezaplatili mu za zakázku.
P.S. ... a co na to babička ? Pro jedno kvítí slunce nesvítí. :-)




57 komentářů:

  1. Simonko, krásný článek a nebudu tu psát své soudy, jsem příliš radikální,
    Hezkou neděli přeji Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem také radikální, někdy ovšem příliš.
      Lidé touží po lásce, leckdy mají zúžený úzus, nejde to mít někomu za zlé.
      Samota je svinstvo.

      Vymazat
  2. Asi jsem to už někde psala, ale láska je slepá, blbá a hluchá. Co už s tím. Normálně si ze svých chyb lidé většinou vezmou ponaučení, ale v případě lásky... škoda mluvit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně láska má milion podob a je náročné odhadnout, co je a není za hranou.
      Lidé chyby v lásce opakují, protože prostě jen lidsky doufají.

      Vymazat
  3. Dneska mám po doznívajícím tak strašně živém nočním snu den špatným navrch a zvlášť pokud se to týká lásky a vztahů. Regulérních i těch neregulérních. Pořád posmrkávám ne kvůli covidu ale kvůli zadržovanýmu pláči, občas mě sevře neskutečný smutek že nemůžu dejchat. To z nás dělají čarodějové se slovíčky a v posteli....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy chápu a rozumím, já spím blbě všeobecně a ještě když to málo s blbým snem :(.. na dnešek jsem uvízla ve výtahu, který se otvíral a já se držela jen taktak. Nesnáším otevřené výšky. Probudil mě strach o život. Takový nemám ani ve dne. Lenka

      Vymazat
    2. Někteří muži dokáží skutečně čarovat nejen se slovy a ženská, která je po lásce vyprahlá, prostě není problém se řádně na slovech i činech připálit.

      Vymazat
    3. Spím celý život špatně a se sny, no občas je to pěkná hitparáda.

      Vymazat
    4. Tohle byl sen o problému na který jsme expertky s Míšou...když žena celá léta je vyhaslá a najednou se najde někdo, kdo nejdřív zapálí třísku, pak ohýnek a nakonec celé peklo, tak to je fičák. Pokud hřeje ten oheň šest krásných let, těžko člověk vidí, že se v něm začíná čím dál tím víc objevovat jen prázdné spáleniště....

      Vymazat
    5. Vendy, víš, kolik vyprahlých žen žije ve " spokojených " manželstvích ?
      Moje máma třeba 27 let, pak se zamilovala a spálila všechny mosty.
      I když to nedopadlo, vím, že jí to za těch pár let stálo a kdyby to neudělala, litovala by po zbytek svých dní.
      Vzplanout a hořet, je tak krásné ...

      Vymazat
    6. Já jsem na pálení mostů srab, ale i mě těch šest let stálo za to, tyhle tři poslední jsou ale bolavé. A ani já nelituju že jsem hořela.

      Vymazat
  4. Ze života .... a tolik Mirečků běhá po světě .... bohužel (

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože je na světě daleko víc opuštěných Gábinek, který po lásce touží.
      Je to jednoduché jako facka, k průšvihu pak hodně blízko.

      Vymazat
  5. Tohle je příběh ze života, který lze přirovnat jen k úsloví: "Láska dokáže být slepá."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příběhy ze života nám nastavují zrcadlo, jak jsme šťastní, co vše máme a nevážíme si. Co vše nemáme a tak moc bychom chtěli mít.

      Vymazat
  6. Viděla jsem kdysi podobný příběh naživo u kamarádky. Všichni byli proti její opravdové lásce, když říkali, že je její "Mireček" lempl a že jí využívá. Naštěstí ho nakonec prokoukla dřív, než se stačili vzít a pořídit si dítě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je skvělé, když se včas podaří radikální řez, bez dětí, bez závazků.
      Pak už si člověk takového vyžírku táhne životem a musí mlčet, zde pak je to dítě prvořadé.

      Vymazat
  7. Jak tomu předejít, jak poznat vyžírku? Správně vidíme jen srdcem ... jenže ... i to se nechá obalamutit. Zbývá jen věřit, že ten další bude lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zamilovaní lidé nemají od začátku koule zeptat se ... kdy mi přidáš, kdy budou peníze. Ostýchají se, je jim trapné se ptát na něco, co by mělo být samozřejmé.
      A pak se trapné situace jen nabalují.
      Tohle není moc o srdci, to je o sociální komunikaci.

      Vymazat
  8. Tak znám, štěstí jen z vyprávění "Gábiny" takového Mirečka. Hned mě napadne, že bych ho hnala, jenže na tom nejsem jako Gábina...
    Simi, díky za fejeton a hezký zbytek dne, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Helenko, ty jsi udeřila na hřebíček.
      Jsi v jiné pozici než hlavní hrdinka, máš zázemí a fungující manželství.
      Tisíce žen by řekli, jak složité je žít s mužem s podobnými návyky a jak šílené je žít každý den bez chlapa, kde si člověk moc nemůže vybírat.
      A navíc, když žena už má z minulého vztahu děti. Pak je člověk skutečně hluchý a méně ostražitý.

      Vymazat
  9. Vždycky, když narazím na nějaký podobný příběh, říkám si, že mám vlastně docela nehorázné štěstí. Protože podobných nástrah, do kterých se člověk může chytit, je tolik, že na to kolikrát ani ta nejbujnější představivost nestačí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Život nám klade nástrahy, ale zase mnohokrát milosrdně za nás vylíže maléry a pomůže nám se postavit na všechny končetiny a někdy nás i pohladí.

      Vymazat
  10. Je mi líto každé Gábiny, která má dlouho na očích růžové brýle a nic nevidí, neslyší. A pokud do tohoto vtahu přijdou děti, no potěš.
    Hezky napsané. Simčo přeji Ti pohodový týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růžové brýle rychle spadnou, když není co dát do talíře.
      Ale mnoho lidí nedokáže a neumí žít osaměle. A pak raději milosrdně přivírá oči, v noci pláče, ale ze všeho nejvíc se bojí, že bude zase začínat znova, že zase bude octový. Jak krásně říkaly naše babičky ... holka, ty jsi zase octová.

      Vymazat
  11. V tomto případě se začátek vztahu mohl vyvíjet celkem pohodově, ale už vůbec nechápu ženy, které na základě několika mailů uvěří na šílenou lásku a dotyčnému pošlou svoje úspory. Tak to mi hlava vážně nebere.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem člověk tolerantní, chápu mnohé, ale tohle jsem v životě nepobrala.
      Netuším, co by mne muselo přimět, abych takovou debilitu udělala ?

      Vymazat
  12. Růžové brýle, ty dělají divy. A pak se lidi diví. No, nezáviděníhodná situace.
    Ale i po té bez růžové optiky se ten den může taky nakonec narůžovo vybarvit :) I bez Mírečka.
    Simčo, měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růžové dny si každý udělat může, ale je mnoho žen na světě, které raději přežijí takové partnery než by na vše zůstaly úplně samy. Raději tolerují alkoholiky, feťáky, příživníky, jsou bez peněz. Jsou bez iluzí, které s růžovou optikou nemají, co společného a přesto nedokáží být bez partnera.
      A kdo tohle neprožil, těžko řekne, já bych mu dala. A skutečnost je skutečně výrazně jiná.

      Vymazat
  13. S takovým "Mirečkem" kdysi žila sestřenice mojí mamky. Oháněl se titulem (kdoví, jestli ho měl) a nechal se živit. Jsem ráda, že mě nic takového nepotkalo.
    Měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a tohle je perla, pán s titulem. Jestli on chudák neměl špatné období :-)

      Vymazat
  14. Podobný příběh, ale s velmi hořkým koncem znám z blízkého okolí.
    Hezký den ve zdraví všem. JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako muzikanty provázeli muzikantské Lidušky a nikdo se nedivil, v našich životech bude ještě mnoho Mirečků a Gábinek. Lidé touží po lásce v každém věku, v každém postavení, málokdo má koule se životem plahočit sám.

      Vymazat
  15. Říká se, že láska je slepá. A platí to.
    Hezký den, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Láska nás bude provázet našimi životy a my lidé děláme spoustu chyb, někdo se poučí, jiný ne a zopakuje to výběrem stejného partnera.

      Vymazat
  16. No jo, takových Mirečků je. I Mirek, ostatně :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně aby se Miroslavové nestali synonymum pro vychcánky, protože je to moc pěkné jméno.

      Vymazat
  17. Já jsem také Mireček, ale neběhám - vůbec ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirečku, ty divochu, jsem ráda, že jsi fit i duševně, potom čím jsi prošel !

      Vymazat
  18. Krásný příběh i když smutný, ale v mnoha případech je to bohužel realita dnešní doby. Já jsem vlastně v tom konci šedesátých let měla veliké štěstí. Potkala jsem mého muže a už to spolu táhneme přes padesát let a můžu i po půl století říct : Neměnila bych! Také jsme měli krize, nebyl dostatek peněz, občas jsme se pohádali, ale pak se zase vše vyjasnilo a život šel dál. Byli jsme mladí, vychovali tři kluky, dali jim vzdělání a spolu jsme zestárli. Teď si užíváme důchodu. jen ten virus nás brzdí v tom, abychom mohli ještě cestovat, dokud nám to zdraví dovoluje. Tolik plánů jsme měli a nic z toho nevyšlo... Měj se Simonko moc pěkně a hlavně se opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsi veliké štěstí, dřív se v životě jelo na hodnoty. I když ve společnosti žili vyžírkové, ale neměli to tak jednoduché.
      Z manželství se neodcházelo po prvním nezdaru, dnes je všechno tak jednoduché. A zábrany nijak veliké, bohužel.
      Když čtu tvé řádky, je to jako ze starého a krásného románu a nezávidím, přeji a od srdce.

      Vymazat
  19. No, tak začátek se teda četl o dost lehčeji, než závěr... Vlastně většinu už napsali komentující přede mnou... Vztahy celkově jsou dost náročné a komu se povede výběr toho správného partnera, ten má do života vyhráno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dnes hlavně společnost nestaví na tradicích, říkalo se, že rodina je základ státu.
      Dnes by se tomu každý druhý vysmál a přitom je to pravdivé.
      Neposrat se před brodem a vydržet, i to patří k partnerství, říká ta, která před brodem všechno vzdala, bohužel. Optikou odžitého bych se více snažila a nikdy bych se nerozváděla.

      Vymazat
  20. Jsou ženy že “nevidí “ horší věci jen aby nezůstaly samy. Moje kolegyně měla podobného Mirečka, doma pod peřinou ho našla její maminka, bohužel se švagrovou - manželkou bratra mojí kolegyně který byl těžce nemocný..
    Opravdu kvalitní lidé :-((

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žít sám a starat se o děti je skutečně problém, vím, o čem píši.
      Žena se pak rychle stává terčem zájmu pro svou vyprahlost, pro nezařazenost, protože prostě už jí nikdo nedává ochranu.
      Na rozpadu mého manželství se výrazně podílela má nejlepší životní kamarádka, tenkrát jsem byla zraněná dvakrát.
      Ovšem vyžírka plus nevěra, to je veliký kalibr.

      Vymazat
  21. Nebuďte líní, Mirci, ženské vám budou činit výtky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, s chutí do práce, s chutí do sexu, obého potřeba vrchovatě !

      Vymazat
  22. Pach spáleného bramboráku bude se dlouho jako memento vznášeti v kuchyni...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdeže, nevěř. Romanticky bude vzpomínat na ten orgasmus, pánev se může koupit vždy nová :-)

      Vymazat
  23. Ti chlapi jsou hrozní, sex, to by brali, ale jinak škoda mluvit.
    Ale vážně: je to smutné, zvlášť když obětí jsou slabé ženy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak, oba aktéři jsou plnoletí, ženy touží po sexu víc. I vědecky je dokázáno, že my ženy myslíme během dne na sex daleko víc než muži :-)

      Vymazat
  24. Blondýnko, opět jsem si početla. Bohužel takových příběhů je, ale takové překročení hranic musí být vidět i přes růžové brýle, ne? Mít úctu k sobě je zásadní. Měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se domnívám, že určitá sebeláska a překročení hranice důstojnosti je na místě.
      Ale být v kůži člověka se špatně odhaduje, co je pro jednoho moc, druhý bez pardonu vydrží. I proto, že třeba neumí a nechce být sám.

      Vymazat
  25. Blondýnko, po dlouhé době jsem k tobě zamířila a hned takové počtení. Ze života, znám pár takových příběhů. Děkuji a přeji ti dobré nápady na články, ať je co číst ☺ ♣

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.